Biografický slovník
BENDUM Filip Kristián ?1690-?1757: Porovnání verzí
(BENDUM_Filip_Kryštof_1700-1757) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Filip | + | | jméno = Filip Kristián BENDUM |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = kolem 1690 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Leyden? (Nizozemí) |
| − | | datum úmrtí = 1757 | + | | datum úmrtí = po 1757 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = asi Slezsko |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BENDUM, Filip Kristián''' ''(též BENTUM, BENDOMB, BENTHUM, PENTHUM, WENDUM, Krištof ), * kolem 1690 Leyden? (Nizozemí), † po 1757 asi Slezsko, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Po 1713 spolupracoval (patrně v Manětíně) s P. Brandlem, | ||
| + | jehož umění ho zásadně ovlivnilo a stalo se mu životním | ||
| + | vzorem. Později vykonal cestu do Říma, kde se údajně školil | ||
| + | u papežova dvorního malíře, před 1720 pobýval ve Vídni. | ||
| + | V Praze byl připomínán 1716, kdy ho přijal staroměstský | ||
| + | cech malířů, a pak 1730–31. B. první známý obraz, portrét | ||
| + | hraběnky Eleonory Kokořovské z Kokořova, vznikl 1715. | ||
| + | Následně vytvořil velký soubor portrétů jednotlivých členů | ||
| + | i celých rodin české šlechty: Lažanských v Manětíně (od | ||
| + | 1720), Černínů v Jindřichově Hradci, Kolovratů v Rychnově | ||
| + | nad Kněžnou a Valdštejnů v Duchcově. Zpočátku podobizny | ||
| + | vycházely z Brandlova pojetí postavy, ale postupně se blížily | ||
| + | k reprezentativnímu francouzskému podání. Reminiscence | ||
| + | na Brandla se vracely i v oltářních obrazech (sv. Jana Nepomuckého | ||
| + | 1725 a sv. Starosty 1730 pro hřbitovní kostel | ||
| + | v Manětíně) a dokonce i v pozdějších plátnech, jimiž vyzdobil | ||
| + | před 1745 kostel sv. Valentina ve slezské Lubuši (hlavní | ||
| + | oltář a obrazy Zpověď královny Žofie a Martyrium sv. Jana | ||
| + | Nepomuckého v křestní kapli). Ve freskách pro knihovnu | ||
| + | cisterciáckého kláštera v Lubuši (1734–37) spojil pozzovskou | ||
| + | perspektivní malbu s flámskými žánrovými motivy. Obdobně | ||
| + | pojal i velké obrazy na plátně (1734–38), dekorující strop | ||
| + | Knížecího sálu kláštera (alegorie Víry a boje proti nevěřícím). | ||
| + | Malíř přes zjevnou oblibu a úspěch nedosáhl kvalit svého | ||
| + | velkého vzoru P. Brandla a zůstal reprezentantem dobrého | ||
| + | módního průměru 1. poloviny 18. století. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Neumann, Petr Brandl, katalog výstavy NG Praha, 1968, s. 137n.; | ||
| + | I. Kořán: in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, 1989, s. 588; V. Vlnas | ||
| + | (ed.), Sláva barokní Čechie, katalog výstavy NG Praha, 2001, s. 347n.; OSN | ||
| + | 3, s. 732; Toman 1, s. 52. | ||
| + | |||
| + | Ivo Kořán | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1690]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Leyden]] |
[[Kategorie:1757]] | [[Kategorie:1757]] | ||
| + | [[Kategorie:Slezsko]] | ||
Verze z 13. 6. 2016, 15:42
| Filip Kristián BENDUM | |
 | |
| Narození | kolem 1690 |
|---|---|
| Místo narození | Leyden? (Nizozemí) |
| Úmrtí | po 1757 |
| Místo úmrtí | asi Slezsko |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40906 |
BENDUM, Filip Kristián (též BENTUM, BENDOMB, BENTHUM, PENTHUM, WENDUM, Krištof ), * kolem 1690 Leyden? (Nizozemí), † po 1757 asi Slezsko, malíř
Po 1713 spolupracoval (patrně v Manětíně) s P. Brandlem, jehož umění ho zásadně ovlivnilo a stalo se mu životním vzorem. Později vykonal cestu do Říma, kde se údajně školil u papežova dvorního malíře, před 1720 pobýval ve Vídni. V Praze byl připomínán 1716, kdy ho přijal staroměstský cech malířů, a pak 1730–31. B. první známý obraz, portrét hraběnky Eleonory Kokořovské z Kokořova, vznikl 1715. Následně vytvořil velký soubor portrétů jednotlivých členů i celých rodin české šlechty: Lažanských v Manětíně (od 1720), Černínů v Jindřichově Hradci, Kolovratů v Rychnově nad Kněžnou a Valdštejnů v Duchcově. Zpočátku podobizny vycházely z Brandlova pojetí postavy, ale postupně se blížily k reprezentativnímu francouzskému podání. Reminiscence na Brandla se vracely i v oltářních obrazech (sv. Jana Nepomuckého 1725 a sv. Starosty 1730 pro hřbitovní kostel v Manětíně) a dokonce i v pozdějších plátnech, jimiž vyzdobil před 1745 kostel sv. Valentina ve slezské Lubuši (hlavní oltář a obrazy Zpověď královny Žofie a Martyrium sv. Jana Nepomuckého v křestní kapli). Ve freskách pro knihovnu cisterciáckého kláštera v Lubuši (1734–37) spojil pozzovskou perspektivní malbu s flámskými žánrovými motivy. Obdobně pojal i velké obrazy na plátně (1734–38), dekorující strop Knížecího sálu kláštera (alegorie Víry a boje proti nevěřícím). Malíř přes zjevnou oblibu a úspěch nedosáhl kvalit svého velkého vzoru P. Brandla a zůstal reprezentantem dobrého módního průměru 1. poloviny 18. století.
L: J. Neumann, Petr Brandl, katalog výstavy NG Praha, 1968, s. 137n.; I. Kořán: in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, 1989, s. 588; V. Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie, katalog výstavy NG Praha, 2001, s. 347n.; OSN 3, s. 732; Toman 1, s. 52.
Ivo Kořán
