Biografický slovník
BENEŠ-BUCHLOVAN Bedřich 21.4.1885-9.9.1953: Porovnání verzí
(BENEŠ-Buchlovan_Bedřich_21.4.1885-9.9.1953) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Bedřich BENEŠ- | + | | jméno = Bedřich BENEŠ-BUCHLOVAN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.4.1885 | | datum narození = 21.4.1885 | ||
| − | | místo narození = Tučapy | + | | místo narození = Tučapy u Uherského Hradiště |
| datum úmrtí = 9.9.1953 | | datum úmrtí = 9.9.1953 | ||
| místo úmrtí = Uherské Hradiště | | místo úmrtí = Uherské Hradiště | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BENEŠ-BUCHLOVAN, Bedřich,''' ''* 21. 4. 1885 Tučapy u Uherského Hradiště, † 9. 9. 1953 Uherské Hradiště, pedagog, spisovatel, překladatel, publicista, bibliofil, vlastivědný pracovník'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině vesnického učitele. Maturoval na gymnáziu | ||
| + | v Uherském Hradišti (1901), poté absolvoval učitelský | ||
| + | ústav v Kroměříži (1905). Působil na několika vesnických | ||
| + | školách na Slovácku, nakonec zakotvil v Uherském Hradišti | ||
| + | jako odborný učitel a městský knihovník. 1940–42 byl ředitelem | ||
| + | měšťanské školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště. | ||
| + | Za svého člena ho zvolilo Moravské kolo spisovatelů, | ||
| + | 1948–49 byl jmenován kulturním patronem okresu Uherské | ||
| + | Hradiště. | ||
| + | |||
| + | B. literární dílo je značně rozsáhlé a rozmanité. Zahrnuje poezii, | ||
| + | prózu, loutkové hry, vlastivědné práce, odborné studie | ||
| + | z oblasti drobné grafiky a exlibris, překlady z němčiny (G. A. | ||
| + | Bürger, H. Heine) a polštiny (J. Przybyszewski, J. Słowacki, | ||
| + | S. Wyspiański). B. vstoupil do literatury pod pseudonymem | ||
| + | Ben Walther jako básník ovlivněný dekadentní poetikou | ||
| + | (''Marcel'' ''Schlaf,'' ''jeho'' ''sny,'' ''pokušení'' ''a dekadence,'' ''jakož'' ''i k'' ''rozumnému'' | ||
| + | ''životu'' ''navrácení'', 1907). Brzy však začal svá díla, | ||
| + | jejichž prostředím se stalo rodné Slovácko, podepisovat svým | ||
| + | jménem s přídomkem „Buchlovan“. Vrchol B. kvalitativně | ||
| + | nevyrovnané poezie představuje antiteticky komponovaná | ||
| + | básnická skladba ''O malíři,'' ''Polušce'' ''a paní'' (1924). Daleko | ||
| + | jistější se cítil v prozaickém žánru, především v povídkách, | ||
| + | ve kterých uplatnil schopnost pointování příběhu a vykreslení | ||
| + | prostředí i psychologie postav (''Sedm'' ''očí'' ''naproti'', 1927; | ||
| + | ''Ožehnutí'', 1931). Román ''Podívat'' ''se do'' ''Bylan'' (1948) tyto | ||
| + | přednosti potvrdil, i když kompozičně náročnější útvar již B. | ||
| + | zcela nezvládl. Značná část jeho tvorby byla věnována dětem, | ||
| + | jimž se snažil v črtách a povídkách přiblížit etnický ráz kraje | ||
| + | (''Za'' ''naším'' ''huménkem'', 1913; ''Halouzka'' ''s deseti'' ''lístky'', 1925). | ||
| + | Umělecky ambicióznější byly série beletrizovaných portrétů | ||
| + | našich umělců, často však s příliš exponovanou didaktickou | ||
| + | tendencí (''Besídky'' ''o básnících'', 1930; ''Zázračná'' ''paleta'', 1946). | ||
| + | Zajímavou kapitolu tvoří B. loutkové hry, jejichž experimentální | ||
| + | ráz se projevil jak v literárních adaptacích (''Malé'' ''divadlo'' | ||
| + | ''Globe.'' ''Loutkové'' ''hry ze'' ''Shakespeara'', 1917), tak v původních | ||
| + | námětech (''Inženýr'' ''Robur'', 1917). B. podnětně působil na | ||
| + | kulturní rozvoj hradišťského Slovácka a stal se jeho soustavným | ||
| + | propagátorem (''Buchlovská'' ''knížka'', 1918; ''Slovácko'' | ||
| + | ''v našem'' ''písemnictví'', 1941; ''Putovník'' ''po hradištském'' ''Slovácku'', | ||
| + | 1948). Jako milovník krásné knihy se brzy zapojil do bibliofilského | ||
| + | hnutí – 1928 stál u zrodu Skupiny moravských | ||
| + | knihomilů, 1930–40 vedl časopis ''Bibliofil'' a vytvořil z něj | ||
| + | uznávanou kritickou tribunu. Vedle několika studií o drobné | ||
| + | grafice a exlibris (J. Hodek, A. Hrabal, A. Kašpar, J. Konůpek, | ||
| + | R. Kubíček, J. Uprka, J. Váchal) je autorem unikátní | ||
| + | monografie ''Moderní'' ''česká'' ''exlibris'' (1926), v níž popsal téměř | ||
| + | pět tisíc knižních značek českých tvůrců. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' LČL 1, s. 194n. (kde soupis díla). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Misař, O B. B. B., in: 50 let státního československého reálného gymnázia | ||
| + | v Uh. Hradišti, 1934, s. 51n.; J. Halík, Cizí literární motivy v loutkových | ||
| + | hrách B. B. B., in: Československý loutkář 8, 1958, č. 2, s. 5n., č. 3, s. 9n., | ||
| + | č. 4, s. 13n.; B. Gabrielová – B. Marčák, Moravský Bibliofil – obraz knižní | ||
| + | kultury, in: Kapitoly z dějin brněnských časopisů, 1999, s. 92n.; P. Portl, | ||
| + | Proměny B. Polušky, in: Slovácko. Společenskovědní sborník pro moravsko- | ||
| + | -slovenské pomezí, sv. 44, 2002, s. 295n.; týž, Cesta B. Jáchyma na jeviště, | ||
| + | tamtéž, sv. 45, 2003, s. 249n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Sbírkový fond Slováckého muzea Uherské Hradiště. | ||
| + | |||
| + | Pavel Portl | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
[[Kategorie:Tučapy]] | [[Kategorie:Tučapy]] | ||
[[Kategorie:1953]] | [[Kategorie:1953]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Uherské Hradiště]] |
Verze z 28. 6. 2016, 17:33
| Bedřich BENEŠ-BUCHLOVAN | |
 | |
| Narození | 21.4.1885 |
|---|---|
| Místo narození | Tučapy u Uherského Hradiště |
| Úmrtí | 9.9.1953 |
| Místo úmrtí | Uherské Hradiště |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59341 |
BENEŠ-BUCHLOVAN, Bedřich, * 21. 4. 1885 Tučapy u Uherského Hradiště, † 9. 9. 1953 Uherské Hradiště, pedagog, spisovatel, překladatel, publicista, bibliofil, vlastivědný pracovník
Narodil se v rodině vesnického učitele. Maturoval na gymnáziu v Uherském Hradišti (1901), poté absolvoval učitelský ústav v Kroměříži (1905). Působil na několika vesnických školách na Slovácku, nakonec zakotvil v Uherském Hradišti jako odborný učitel a městský knihovník. 1940–42 byl ředitelem měšťanské školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Za svého člena ho zvolilo Moravské kolo spisovatelů, 1948–49 byl jmenován kulturním patronem okresu Uherské Hradiště.
B. literární dílo je značně rozsáhlé a rozmanité. Zahrnuje poezii, prózu, loutkové hry, vlastivědné práce, odborné studie z oblasti drobné grafiky a exlibris, překlady z němčiny (G. A. Bürger, H. Heine) a polštiny (J. Przybyszewski, J. Słowacki, S. Wyspiański). B. vstoupil do literatury pod pseudonymem Ben Walther jako básník ovlivněný dekadentní poetikou (Marcel Schlaf, jeho sny, pokušení a dekadence, jakož i k rozumnému životu navrácení, 1907). Brzy však začal svá díla, jejichž prostředím se stalo rodné Slovácko, podepisovat svým jménem s přídomkem „Buchlovan“. Vrchol B. kvalitativně nevyrovnané poezie představuje antiteticky komponovaná básnická skladba O malíři, Polušce a paní (1924). Daleko jistější se cítil v prozaickém žánru, především v povídkách, ve kterých uplatnil schopnost pointování příběhu a vykreslení prostředí i psychologie postav (Sedm očí naproti, 1927; Ožehnutí, 1931). Román Podívat se do Bylan (1948) tyto přednosti potvrdil, i když kompozičně náročnější útvar již B. zcela nezvládl. Značná část jeho tvorby byla věnována dětem, jimž se snažil v črtách a povídkách přiblížit etnický ráz kraje (Za naším huménkem, 1913; Halouzka s deseti lístky, 1925). Umělecky ambicióznější byly série beletrizovaných portrétů našich umělců, často však s příliš exponovanou didaktickou tendencí (Besídky o básnících, 1930; Zázračná paleta, 1946). Zajímavou kapitolu tvoří B. loutkové hry, jejichž experimentální ráz se projevil jak v literárních adaptacích (Malé divadlo Globe. Loutkové hry ze Shakespeara, 1917), tak v původních námětech (Inženýr Robur, 1917). B. podnětně působil na kulturní rozvoj hradišťského Slovácka a stal se jeho soustavným propagátorem (Buchlovská knížka, 1918; Slovácko v našem písemnictví, 1941; Putovník po hradištském Slovácku, 1948). Jako milovník krásné knihy se brzy zapojil do bibliofilského hnutí – 1928 stál u zrodu Skupiny moravských knihomilů, 1930–40 vedl časopis Bibliofil a vytvořil z něj uznávanou kritickou tribunu. Vedle několika studií o drobné grafice a exlibris (J. Hodek, A. Hrabal, A. Kašpar, J. Konůpek, R. Kubíček, J. Uprka, J. Váchal) je autorem unikátní monografie Moderní česká exlibris (1926), v níž popsal téměř pět tisíc knižních značek českých tvůrců.
D: LČL 1, s. 194n. (kde soupis díla).
L: A. Misař, O B. B. B., in: 50 let státního československého reálného gymnázia v Uh. Hradišti, 1934, s. 51n.; J. Halík, Cizí literární motivy v loutkových hrách B. B. B., in: Československý loutkář 8, 1958, č. 2, s. 5n., č. 3, s. 9n., č. 4, s. 13n.; B. Gabrielová – B. Marčák, Moravský Bibliofil – obraz knižní kultury, in: Kapitoly z dějin brněnských časopisů, 1999, s. 92n.; P. Portl, Proměny B. Polušky, in: Slovácko. Společenskovědní sborník pro moravsko- -slovenské pomezí, sv. 44, 2002, s. 295n.; týž, Cesta B. Jáchyma na jeviště, tamtéž, sv. 45, 2003, s. 249n.
P: Sbírkový fond Slováckého muzea Uherské Hradiště.
Pavel Portl
