Biografický slovník
BENEŠOVÁ Dagmar 17.10.1906-3.11.1999: Porovnání verzí
(BENEŠOVÁ_Dagmar_1906) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Dagmar BENEŠOVÁ | | jméno = Dagmar BENEŠOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1906 | + | | datum narození = 17.10.1906 |
| místo narození = Semily | | místo narození = Semily | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 3.11.1999 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BENEŠOVÁ, Dagmar,''' ''* 17. 10. 1906 Semily, † 3. 11. 1999 Praha, lékařka-patoložka, pedagožka'' | |
| + | |||
| + | Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze na Královských Vinohradech | ||
| + | absolvovala Lékařskou fakultu UK (MUDr. 26. 2. | ||
| + | 1932). Již za studií se zajímala o porodnictví a patologickou | ||
| + | anatomii. 1. 3. 1932 se stala nehonorovanou (od 1. 7. 1932 | ||
| + | honorovanou) asistentkou patologicko-anatomického ústavu | ||
| + | LF UK a začala spolupracovat s prof. Heřmanem Šiklem (od | ||
| + | 1937 přednosta ústavu). Za války se v ústavu, který v omezené | ||
| + | míře pokračoval v činnosti i po uzavření českých vysokých | ||
| + | škol, věnovala především patologii novorozenců (pitvy | ||
| + | prováděla také v nově otevřené prozatímní lazaretní nemocnici | ||
| + | v Motole). Po osvobození se jako první asistentka ústavu | ||
| + | zasloužila o obnovení úplného provozu a nakrátko zastupovala | ||
| + | jeho přednostu. K 1. 9. 1948 byla přeložena na pobočku | ||
| + | LF UK do Plzně, kde ve funkci vedoucí dobudovala patologicko- | ||
| + | anatomický ústav. K 1. 9. 1951 přešla zpět do Prahy | ||
| + | jako primářka patologicko-anatomického oddělení Thomayerovy | ||
| + | nemocnice v Krči. 1. 5. 1954 se habilitovala z dětské | ||
| + | patologické anatomie (1. 9. 1954 jmenována docentkou), | ||
| + | 1. 10. 1954 vedoucí katedry patologické anatomie a mikrobiologie | ||
| + | Fakulty dětského lékařství UK (umístěné provizorně | ||
| + | v Hlavově ústavu na Albertově). Mimořádnou profesorkou | ||
| + | byla jmenována 9. 12. 1966 (s účinností od 1. 6. 1965). | ||
| + | V období 1962/63–1965/66 byla proděkankou Fakulty dětského | ||
| + | lékařství UK. 1973 odešla do důchodu; nadále však | ||
| + | pracovala čtrnáct let jako ordinářka pro dětskou patologii | ||
| + | ve Fakultní nemocnici v Motole (kde působila již od 1969). | ||
| + | Ve své vědecké práci se zaměřila nejprve na patologii srdce | ||
| + | a velkých cév, později se specializovala na patologii novorozeneckého | ||
| + | a dětského věku, zejména na vrozené vývojové vady. | ||
| + | Patřila k zakládajícím členům Společnosti československých | ||
| + | patologů, 1955–66 byla její vědeckou tajemnicí, do 1979 | ||
| + | členkou výboru, 1981 byla jmenována její čestnou členkou. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Tomeš 1, s. 83; BSPLF 1, s. 149n.; J. Stejskal, D. B. (1906–1999), in: | ||
| + | J. Koutecký (ed.), Spondeo ac polliceor. Slavnostně slibuji, 2003, s. 165. | ||
| + | |||
| + | Petr Svobodný | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
[[Kategorie:Semily]] | [[Kategorie:Semily]] | ||
| + | [[Kategorie:1999]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 4. 7. 2016, 08:04
| Dagmar BENEŠOVÁ | |
 | |
| Narození | 17.10.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Semily |
| Úmrtí | 3.11.1999 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43579 |
BENEŠOVÁ, Dagmar, * 17. 10. 1906 Semily, † 3. 11. 1999 Praha, lékařka-patoložka, pedagožka
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze na Královských Vinohradech absolvovala Lékařskou fakultu UK (MUDr. 26. 2. 1932). Již za studií se zajímala o porodnictví a patologickou anatomii. 1. 3. 1932 se stala nehonorovanou (od 1. 7. 1932 honorovanou) asistentkou patologicko-anatomického ústavu LF UK a začala spolupracovat s prof. Heřmanem Šiklem (od 1937 přednosta ústavu). Za války se v ústavu, který v omezené míře pokračoval v činnosti i po uzavření českých vysokých škol, věnovala především patologii novorozenců (pitvy prováděla také v nově otevřené prozatímní lazaretní nemocnici v Motole). Po osvobození se jako první asistentka ústavu zasloužila o obnovení úplného provozu a nakrátko zastupovala jeho přednostu. K 1. 9. 1948 byla přeložena na pobočku LF UK do Plzně, kde ve funkci vedoucí dobudovala patologicko- anatomický ústav. K 1. 9. 1951 přešla zpět do Prahy jako primářka patologicko-anatomického oddělení Thomayerovy nemocnice v Krči. 1. 5. 1954 se habilitovala z dětské patologické anatomie (1. 9. 1954 jmenována docentkou), 1. 10. 1954 vedoucí katedry patologické anatomie a mikrobiologie Fakulty dětského lékařství UK (umístěné provizorně v Hlavově ústavu na Albertově). Mimořádnou profesorkou byla jmenována 9. 12. 1966 (s účinností od 1. 6. 1965). V období 1962/63–1965/66 byla proděkankou Fakulty dětského lékařství UK. 1973 odešla do důchodu; nadále však pracovala čtrnáct let jako ordinářka pro dětskou patologii ve Fakultní nemocnici v Motole (kde působila již od 1969). Ve své vědecké práci se zaměřila nejprve na patologii srdce a velkých cév, později se specializovala na patologii novorozeneckého a dětského věku, zejména na vrozené vývojové vady. Patřila k zakládajícím členům Společnosti československých patologů, 1955–66 byla její vědeckou tajemnicí, do 1979 členkou výboru, 1981 byla jmenována její čestnou členkou.
L: Tomeš 1, s. 83; BSPLF 1, s. 149n.; J. Stejskal, D. B. (1906–1999), in: J. Koutecký (ed.), Spondeo ac polliceor. Slavnostně slibuji, 2003, s. 165.
Petr Svobodný
