BENEŠOVSKÝ Matouš ?1550-?1590: Porovnání verzí
(BENEŠOVSKÝ_Matouš_1550-1595) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Matouš BENEŠOVSKÝ | | jméno = Matouš BENEŠOVSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1550 | + | | datum narození = kolem 1550 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Benešov u Prahy |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 1590 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
− | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />55- Jazykovědec |
− | 55- Jazykovědec | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 402 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BENEŠOVSKÝ, Matouš''' ''(též PHYLONOMUS, PHILONOMUS), * kolem 1550 Benešov u Prahy, † po 1590 ?, filolog, básník, překladatel'' | ||
+ | |||
+ | Byl synovcem Václava B., 1581–91 administrátora konzistoře | ||
+ | podobojí. O B. mládí a studiu jsou jen sporadické informace, | ||
+ | stejně i o jeho životě a smrti. Působil jako vychovatel | ||
+ | a zajímal se o filologii. Prvním jeho známým dochovaným | ||
+ | dílem je, patrně 1576 vydaný, překlad z prvokřesťanského | ||
+ | písemnictví, listy antiochijského biskupa Ignatia ''Epištoly'' | ||
+ | ''svatého'' ''Ignatia…'' 1577 uvádějí prameny B. jako správce | ||
+ | školy při chrámu svatého Víta v Praze a kazatele u sv. Jakuba | ||
+ | na Starém Městě Pražském. Zájem o překlad přivedl B. na | ||
+ | myšlenku sepsat a vydat českou mluvnici. Dílo ''Grammatica'' | ||
+ | ''Bohemica…'' ''Gramatika'' ''česká…'' (1577) se v jeho podání | ||
+ | stalo prací plnou chvály na slovanské jazyky. Doprovodil je také časoměrným přebásněním 1.–8. žalmu. Ve svých dílech | ||
+ | užíval humanistického příjmení Philonomus, podepisoval | ||
+ | se i Benesovius. 1579 odešel do Kuřimi, poté, co se v Praze | ||
+ | neúspěšně pokoušel stát proboštem univerzitní koleje Všech | ||
+ | svatých. Jeho pobyt v Kuřimi byl však od počátku provázen | ||
+ | spory, které vedl s radou města Brna, jemuž náležel patronát | ||
+ | kostela. Následně byl B. 1580 uvězněn ve Vyškově na | ||
+ | příkaz olomouckého biskupa. 1582 byl ustanoven opatem | ||
+ | („kališnickým“) utrakvistického emauzského kláštera v Praze | ||
+ | Na Slovanech. Zde mohl plně rozvinout svůj zájem o slovanské | ||
+ | jazyky a jako jediný z opatů kláštera se jim skutečně živě | ||
+ | věnoval. Zabýval se především českou etymologií. Bádání | ||
+ | o původu českých slov ho vedla k sepsání a vydání ''Knížky'' | ||
+ | ''slov'' ''českých'' ''vyložených,'' ''odkud'' ''svůj'' ''počátek'' ''mají,'' ''jaký'' ''jejich'' ''jest'' | ||
+ | ''původ…'' (1587). Výklad doplňoval srovnáváním s příbuznými | ||
+ | slovanskými jazyky, především s ruštinou. Pro pohoršlivý | ||
+ | život, který však v klášteře vedl (byl obviňován z uzavření | ||
+ | sňatku, z vedení nákladného způsobu života i z vraždy), byl | ||
+ | 1589 vyhnán, 1590 pak vykázán i ze země. Další jeho osudy | ||
+ | jsou opředeny dohady, včetně data jeho smrti. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' dále in: J. Jireček, Veršované překlady žalmův (1861). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Knihopis č. 3 352–3 354, 7 165, 7166; J. Vopravil, Slovník pseudonymů | ||
+ | v české a slovenské literatuře, 1973; M. Balata, Z historie benešovských škol, | ||
+ | in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 1959, s. 63; Fr. Ruth, Kronika | ||
+ | královské Prahy, 1903–04, s. 948; RHB 4 (heslo Philonomus); BL 3, s. 205; | ||
+ | MSN 1, s. 464; SDLČ, s. 67; KSN 1, s. 500; OSN 3, s. 752; LČL 1, s. 202; | ||
+ | BOS 2, s. 128; DLČ 1, s. 747. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/69569 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1550]] | [[Kategorie:1550]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Benešov]] |
+ | [[Kategorie:1590]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:45
Matouš BENEŠOVSKÝ | |
Narození | kolem 1550 |
---|---|
Místo narození | Benešov u Prahy |
Úmrtí | po 1590 |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 402 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40991 |
BENEŠOVSKÝ, Matouš (též PHYLONOMUS, PHILONOMUS), * kolem 1550 Benešov u Prahy, † po 1590 ?, filolog, básník, překladatel
Byl synovcem Václava B., 1581–91 administrátora konzistoře podobojí. O B. mládí a studiu jsou jen sporadické informace, stejně i o jeho životě a smrti. Působil jako vychovatel a zajímal se o filologii. Prvním jeho známým dochovaným dílem je, patrně 1576 vydaný, překlad z prvokřesťanského písemnictví, listy antiochijského biskupa Ignatia Epištoly svatého Ignatia… 1577 uvádějí prameny B. jako správce školy při chrámu svatého Víta v Praze a kazatele u sv. Jakuba na Starém Městě Pražském. Zájem o překlad přivedl B. na myšlenku sepsat a vydat českou mluvnici. Dílo Grammatica Bohemica… Gramatika česká… (1577) se v jeho podání stalo prací plnou chvály na slovanské jazyky. Doprovodil je také časoměrným přebásněním 1.–8. žalmu. Ve svých dílech užíval humanistického příjmení Philonomus, podepisoval se i Benesovius. 1579 odešel do Kuřimi, poté, co se v Praze neúspěšně pokoušel stát proboštem univerzitní koleje Všech svatých. Jeho pobyt v Kuřimi byl však od počátku provázen spory, které vedl s radou města Brna, jemuž náležel patronát kostela. Následně byl B. 1580 uvězněn ve Vyškově na příkaz olomouckého biskupa. 1582 byl ustanoven opatem („kališnickým“) utrakvistického emauzského kláštera v Praze Na Slovanech. Zde mohl plně rozvinout svůj zájem o slovanské jazyky a jako jediný z opatů kláštera se jim skutečně živě věnoval. Zabýval se především českou etymologií. Bádání o původu českých slov ho vedla k sepsání a vydání Knížky slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají, jaký jejich jest původ… (1587). Výklad doplňoval srovnáváním s příbuznými slovanskými jazyky, především s ruštinou. Pro pohoršlivý život, který však v klášteře vedl (byl obviňován z uzavření sňatku, z vedení nákladného způsobu života i z vraždy), byl 1589 vyhnán, 1590 pak vykázán i ze země. Další jeho osudy jsou opředeny dohady, včetně data jeho smrti.
D: dále in: J. Jireček, Veršované překlady žalmův (1861).
L: Knihopis č. 3 352–3 354, 7 165, 7166; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973; M. Balata, Z historie benešovských škol, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 1959, s. 63; Fr. Ruth, Kronika královské Prahy, 1903–04, s. 948; RHB 4 (heslo Philonomus); BL 3, s. 205; MSN 1, s. 464; SDLČ, s. 67; KSN 1, s. 500; OSN 3, s. 752; LČL 1, s. 202; BOS 2, s. 128; DLČ 1, s. 747.
P: Biografický archiv ÚČL.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová