BENEŠOVSKÝ Matouš ?1550-?1590: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = po 1590
 
| datum úmrtí = po 1590
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />55- Jazykovědec
55- Jazykovědec
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 402
 
}}
 
}}
  
Řádka 56: Řádka 56:
  
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/69569 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Marcella Husová
 
Marcella Husová

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:45

Matouš BENEŠOVSKÝ
Narození kolem 1550
Místo narození Benešov u Prahy
Úmrtí po 1590
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 402
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40991

BENEŠOVSKÝ, Matouš (též PHYLONOMUS, PHILONOMUS), * kolem 1550 Benešov u Prahy, † po 1590 ?, filolog, básník, překladatel

Byl synovcem Václava B., 1581–91 administrátora konzistoře podobojí. O B. mládí a studiu jsou jen sporadické informace, stejně i o jeho životě a smrti. Působil jako vychovatel a zajímal se o filologii. Prvním jeho známým dochovaným dílem je, patrně 1576 vydaný, překlad z prvokřesťanského písemnictví, listy antiochijského biskupa Ignatia Epištoly svatého Ignatia… 1577 uvádějí prameny B. jako správce školy při chrámu svatého Víta v Praze a kazatele u sv. Jakuba na Starém Městě Pražském. Zájem o překlad přivedl B. na myšlenku sepsat a vydat českou mluvnici. Dílo Grammatica Bohemica… Gramatika česká… (1577) se v jeho podání stalo prací plnou chvály na slovanské jazyky. Doprovodil je také časoměrným přebásněním 1.–8. žalmu. Ve svých dílech užíval humanistického příjmení Philonomus, podepisoval se i Benesovius. 1579 odešel do Kuřimi, poté, co se v Praze neúspěšně pokoušel stát proboštem univerzitní koleje Všech svatých. Jeho pobyt v Kuřimi byl však od počátku provázen spory, které vedl s radou města Brna, jemuž náležel patronát kostela. Následně byl B. 1580 uvězněn ve Vyškově na příkaz olomouckého biskupa. 1582 byl ustanoven opatem („kališnickým“) utrakvistického emauzského kláštera v Praze Na Slovanech. Zde mohl plně rozvinout svůj zájem o slovanské jazyky a jako jediný z opatů kláštera se jim skutečně živě věnoval. Zabýval se především českou etymologií. Bádání o původu českých slov ho vedla k sepsání a vydání Knížky slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají, jaký jejich jest původ… (1587). Výklad doplňoval srovnáváním s příbuznými slovanskými jazyky, především s ruštinou. Pro pohoršlivý život, který však v klášteře vedl (byl obviňován z uzavření sňatku, z vedení nákladného způsobu života i z vraždy), byl 1589 vyhnán, 1590 pak vykázán i ze země. Další jeho osudy jsou opředeny dohady, včetně data jeho smrti.

D: dále in: J. Jireček, Veršované překlady žalmův (1861).

L: Knihopis č. 3 352–3 354, 7 165, 7166; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973; M. Balata, Z historie benešovských škol, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 1959, s. 63; Fr. Ruth, Kronika královské Prahy, 1903–04, s. 948; RHB 4 (heslo Philonomus); BL 3, s. 205; MSN 1, s. 464; SDLČ, s. 67; KSN 1, s. 500; OSN 3, s. 752; LČL 1, s. 202; BOS 2, s. 128; DLČ 1, s. 747.

P: Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová