BENEŠOVSKÝ Matouš ?1550-?1590: Porovnání verzí

Z Personal
(BENEŠOVSKÝ_Matouš_1550-1595)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Matouš BENEŠOVSKÝ
 
| jméno = Matouš BENEŠOVSKÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1550
+
| datum narození = kolem 1550
| místo narození =  
+
| místo narození = Benešov u Prahy
| datum úmrtí = 1595
+
| datum úmrtí = po 1590
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Matouš BENEŠOVSKÝ
+
}}
 +
 
 +
'''BENEŠOVSKÝ, Matouš''' ''(též PHYLONOMUS, PHILONOMUS), * kolem 1550 Benešov u Prahy, † po 1590 ?, filolog, básník, překladatel''
 +
 
 +
Byl synovcem Václava B., 1581–91 administrátora konzistoře
 +
podobojí. O B. mládí a studiu jsou jen sporadické informace,
 +
stejně i o jeho životě a smrti. Působil jako vychovatel
 +
a zajímal se o filologii. Prvním jeho známým dochovaným
 +
dílem je, patrně 1576 vydaný, překlad z prvokřesťanského
 +
písemnictví, listy antiochijského biskupa Ignatia ''Epištoly''
 +
''svatého'' ''Ignatia…'' 1577 uvádějí prameny B. jako správce
 +
školy při chrámu svatého Víta v Praze a kazatele u sv. Jakuba
 +
na Starém Městě Pražském. Zájem o překlad přivedl B. na
 +
myšlenku sepsat a vydat českou mluvnici. Dílo ''Grammatica''
 +
''Bohemica…'' ''Gramatika'' ''česká…'' (1577) se v jeho podání
 +
stalo prací plnou chvály na slovanské jazyky. Doprovodil je také časoměrným přebásněním 1.–8. žalmu. Ve svých dílech
 +
užíval humanistického příjmení Philonomus, podepisoval
 +
se i Benesovius. 1579 odešel do Kuřimi, poté, co se v Praze
 +
neúspěšně pokoušel stát proboštem univerzitní koleje Všech
 +
svatých. Jeho pobyt v Kuřimi byl však od počátku provázen
 +
spory, které vedl s radou města Brna, jemuž náležel patronát
 +
kostela. Následně byl B. 1580 uvězněn ve Vyškově na
 +
příkaz olomouckého biskupa. 1582 byl ustanoven opatem
 +
(„kališnickým“) utrakvistického emauzského kláštera v Praze
 +
Na Slovanech. Zde mohl plně rozvinout svůj zájem o slovanské
 +
jazyky a jako jediný z opatů kláštera se jim skutečně živě
 +
věnoval. Zabýval se především českou etymologií. Bádání
 +
o původu českých slov ho vedla k sepsání a vydání ''Knížky''
 +
''slov'' ''českých'' ''vyložených,'' ''odkud'' ''svůj'' ''počátek'' ''mají,'' ''jaký'' ''jejich'' ''jest''
 +
''původ…'' (1587). Výklad doplňoval srovnáváním s příbuznými
 +
slovanskými jazyky, především s ruštinou. Pro pohoršlivý
 +
život, který však v klášteře vedl (byl obviňován z uzavření
 +
sňatku, z vedení nákladného způsobu života i z vraždy), byl
 +
1589 vyhnán, 1590 pak vykázán i ze země. Další jeho osudy
 +
jsou opředeny dohady, včetně data jeho smrti.
 +
 
 +
'''D:''' dále in: J. Jireček, Veršované překlady žalmův (1861).
 +
 
 +
'''L:''' Knihopis č. 3 352–3 354, 7 165, 7166; J. Vopravil, Slovník pseudonymů
 +
v české a slovenské literatuře, 1973; M. Balata, Z historie benešovských škol,
 +
in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 1959, s. 63; Fr. Ruth, Kronika
 +
královské Prahy, 1903–04, s. 948; RHB 4 (heslo Philonomus); BL 3, s. 205;
 +
MSN 1, s. 464; SDLČ, s. 67; KSN 1, s. 500; OSN 3, s. 752; LČL 1, s. 202;
 +
BOS 2, s. 128; DLČ 1, s. 747.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
 
[[Kategorie:1550]]
 
[[Kategorie:1550]]
[[Kategorie:1595]]
+
[[Kategorie:Benešov]]
 +
[[Kategorie:1590]]

Verze z 4. 7. 2016, 08:14

Matouš BENEŠOVSKÝ
Narození kolem 1550
Místo narození Benešov u Prahy
Úmrtí po 1590
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

55- Jazykovědec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40991

BENEŠOVSKÝ, Matouš (též PHYLONOMUS, PHILONOMUS), * kolem 1550 Benešov u Prahy, † po 1590 ?, filolog, básník, překladatel

Byl synovcem Václava B., 1581–91 administrátora konzistoře podobojí. O B. mládí a studiu jsou jen sporadické informace, stejně i o jeho životě a smrti. Působil jako vychovatel a zajímal se o filologii. Prvním jeho známým dochovaným dílem je, patrně 1576 vydaný, překlad z prvokřesťanského písemnictví, listy antiochijského biskupa Ignatia Epištoly svatého Ignatia… 1577 uvádějí prameny B. jako správce školy při chrámu svatého Víta v Praze a kazatele u sv. Jakuba na Starém Městě Pražském. Zájem o překlad přivedl B. na myšlenku sepsat a vydat českou mluvnici. Dílo Grammatica Bohemica… Gramatika česká… (1577) se v jeho podání stalo prací plnou chvály na slovanské jazyky. Doprovodil je také časoměrným přebásněním 1.–8. žalmu. Ve svých dílech užíval humanistického příjmení Philonomus, podepisoval se i Benesovius. 1579 odešel do Kuřimi, poté, co se v Praze neúspěšně pokoušel stát proboštem univerzitní koleje Všech svatých. Jeho pobyt v Kuřimi byl však od počátku provázen spory, které vedl s radou města Brna, jemuž náležel patronát kostela. Následně byl B. 1580 uvězněn ve Vyškově na příkaz olomouckého biskupa. 1582 byl ustanoven opatem („kališnickým“) utrakvistického emauzského kláštera v Praze Na Slovanech. Zde mohl plně rozvinout svůj zájem o slovanské jazyky a jako jediný z opatů kláštera se jim skutečně živě věnoval. Zabýval se především českou etymologií. Bádání o původu českých slov ho vedla k sepsání a vydání Knížky slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají, jaký jejich jest původ… (1587). Výklad doplňoval srovnáváním s příbuznými slovanskými jazyky, především s ruštinou. Pro pohoršlivý život, který však v klášteře vedl (byl obviňován z uzavření sňatku, z vedení nákladného způsobu života i z vraždy), byl 1589 vyhnán, 1590 pak vykázán i ze země. Další jeho osudy jsou opředeny dohady, včetně data jeho smrti.

D: dále in: J. Jireček, Veršované překlady žalmův (1861).

L: Knihopis č. 3 352–3 354, 7 165, 7166; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973; M. Balata, Z historie benešovských škol, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 1959, s. 63; Fr. Ruth, Kronika královské Prahy, 1903–04, s. 948; RHB 4 (heslo Philonomus); BL 3, s. 205; MSN 1, s. 464; SDLČ, s. 67; KSN 1, s. 500; OSN 3, s. 752; LČL 1, s. 202; BOS 2, s. 128; DLČ 1, s. 747.

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová