Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BENEŠ ŠUMAVSKÝ Václav 16.2.1850-26.4.1934

{{Infobox - osoba
| jméno = Václav BENEŠ ŠUMAVSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.2.1850
| místo narození = Plzeň
| datum úmrtí = 26.4.1934
| místo úmrtí = Poděbrady
| povolání = 63- Spisovatel
64- Překladatel
68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
}}

'''BENEŠ ŠUMAVSKÝ, Václav,''' ''* 16. 2. 1850 Plzeň, † 26. 4. 1934 Poděbrady, novinář, spisovatel, překladatel''

Narodil se v rodině kočího. 1868 maturoval na české reálce
v Praze. Literaturou se zabýval od středoškolských let. Na
přímluvu F. L. Riegra nastoupil v létě 1868 jako redakční
elév do tiskových podniků J. S. Skrejšovského, 1871 se stal
redaktorem katolického deníku ''Čech'' (do 1878). Tehdy také
začal psát beletrii. Pseudonym V. B. Šumavský si zvolil 1875,
aby se odlišil od slavnějšího vrstevníka, známého jako V. B.
Třebízský. 1876 redigoval obrázkový čtrnáctideník ''Obrazy''
''života'' s humoristickou přílohou ''Šotek'', jehož zániku však nemohl
zabránit. 1876–78 byl šéfredaktorem ''Čecha'', do jehož
čela byl postaven rozhodnutím staročeské strany, aby pozvedl
literární úroveň časopisu. 1878–83 zastupoval šéfredaktora
brněnského deníku ''Moravská'' ''orlice'', kde zajišťoval součinnost
moravských a českých staročechů v rozhodující době nástupu
k parlamentní aktivitě. 1883–84 redigoval literární část
Šimáčkových ''Českých'' ''novin'' a současně ''České'' ''politiky'', 1884
až 1886 deník ''Národní'' ''politika''. 1886–94 byl šéfredaktorem
staročeského orgánu ''Hlas'' ''národa'' a zakladatelem jeho literární
přílohy ''Nedělní'' ''listy'', která výrazně zpestřila obsah upadajícího
deníku. Ač staročeši v 90. letech ztratili politickou
převahu, zásluhou B. a dalších literárních osobností (J. Vrchlický,
V. Mrštík) si udržovali poměrně značný kulturní vliv.
1894–97 byl B. odpovědným redaktorem odpoledníku ''Hlas''
''národa'', od 1897 odpovědným redaktorem ''Národní'' ''politiky'',
1906 přešel z nesouhlasu s konzervativní politikou K. Mattuše
k mladočechům. V jejich zájmu řídil na vysoké úrovni
1906–27 ''Národní'' ''politiku''. Všechny noviny, kde působil,
v krátké době přetvořil v široce přístupná lidová periodika,
otevřená různým politickým a uměleckým názorům. Patřil
k nejlepším českým novinářům své generace, politicky byl
liberální, za první světové války se účastnil kulturní rezistence,
19. 5. 1917 otiskl v ''Národní'' ''politice'' ''Manifest'' ''českých''
''spisovatelů'', jehož byl také signatářem. V próze vycházel ze
žurnalistické praxe, z potřeb dobových českých listů a vkusu
průměrného čtenáře. Byl dobrým povídkářem a fejetonistou,
realistickým pozorovatelem života českého maloměsta a provinční
Prahy, jeho prózy se vyznačovaly jazykovým vkusem
a smyslem pro situační humor. Jako romanopisec nevybočil
z dobové konvence, byť romány ''Rodina'' ''Kavanova'' (1891)
a ''Otrokář'' (1902) mají dokumentární hodnotu. Románová
novela ''Mefistofela'' (1890) má netypickou arbesovskou inspiraci.
B. nejlepším dílem jsou vzpomínkové obrázky z kulturní
Prahy 60.–80. let ''To se'' ''nezapomíná'' (1927). Mimoto byl
autorem překladu polského textu k opeře A. Dvořáka ''Vanda''
(1876), libreta k baletu ''Bajaja'' J. Kàana z Abestů (1897) a divadelní hry ''Ve víru'' ''maloměsta'' (1933). Módní prózu překládal
z polštiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny a angličtiny,
průkopnické jsou překlady z díla H. Sienkiewicze, R. L.
Stevensona, utopického románu E. Ballamyho ''Pohled'' ''do budoucího''
''ráje'' (1893) a historického románu S. Zweiga ''Josef''
''Fouché'' (1930). Podlehl dlouhodobé srdeční chorobě.

'''D:''' LČL 1, s. 196n. (kde bibliografie).

'''L:''' OSN 3, s. 750; nč. (A. Nečásek), Novinář patriarcha, in: Venkov, 16. 2.
1930, s. 6; Kunc 1, s. 34n.; LČL 1, s. 196n.

Martin Kučera 

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Poděbrady]]