Biografický slovník
BENEŠ Jan 6.5.1935-2.11.1998: Porovnání verzí
(BENEŠ_Jan_6.5.1935-2.11.1998) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.5.1935 | | datum narození = 6.5.1935 | ||
| − | | místo narození = Hradečná | + | | místo narození = Hradečná u Olomouce |
| datum úmrtí = 2.11.1998 | | datum úmrtí = 2.11.1998 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| − | | povolání = 4- Antropolog | + | | povolání = 4- Antropolog<br />61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br /> |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 388-389 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BENEŠ, Jan,''' ''* 6. 5. 1935 Hradečná u Olomouce, † 2. 11. 1998 Brno, antropolog, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Po absolvování (1950–54) pedagogického gymnázia ve Znojmě | ||
| + | vystudoval 1956–61 biologii se zaměřením na zoologii | ||
| + | a učitelskou kombinaci biologie – chemie na Přírodovědecké | ||
| + | fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes MU) v Brně. | ||
| + | 1959–90 působil jako asistent a odborný asistent na katedře | ||
| + | zoologie a antropologie (dříve biologie živočichů a člověka) | ||
| + | téže fakulty brněnské univerzity. 1968 obhájil v Praze | ||
| + | na Přírodovědecké fakultě UK rigorózní práci z oboru fyzické | ||
| + | antropologie ''Dermatoglyfika'' ''Cikánů'' ''Československa'' a získal | ||
| + | titul RNDr. Po ukončení externí aspirantury (1964–68) | ||
| + | v oboru antropologie obhájil 1968 tamtéž práci s názvem ''Fyzický'' | ||
| + | ''charakter'' ''Cikánů'' ''v Československu'', za niž získal hodnost | ||
| + | kandidáta biologických věd. Za doktorského a aspirantského | ||
| + | studia v Praze ho ovlivnil známý antropolog profesor Vojtěch | ||
| + | Fetter. B. se 1989 stal vedoucím oddělení antropologie | ||
| + | na Přírodovědecké fakultě MU. 1990–91 se tam habilitoval | ||
| + | prací ''Homo'' ''sapiens'' ''sapiens:'' ''Hominizace'' ''ve světle'' ''biologických,'' | ||
| + | ''behaviorálních'' ''a sociokulturních'' ''adaptací'' a stal se docentem | ||
| + | antropologie. 1992 byl jmenován profesorem antropologie | ||
| + | a 1993 získal vědeckou hodnost doktora biologických věd za | ||
| + | soubor svých prací o zkoumání fyzických struktur romského | ||
| + | obyvatelstva v Československu. Se spolupracovníky Jaroslavem | ||
| + | Malinou a Vladimírem Novotným založil na Přírodovědecké | ||
| + | fakultě MU samostatný obor antropologie vycházející | ||
| + | z tradice profesora Vojtěcha Suka, zakladatele meziválečného | ||
| + | Antropologického ústavu v Brně (1927), a z nových směrů | ||
| + | anglo-americké antropologie: celostní – biologické a sociokulturní. | ||
| + | 1993 obnovil samostatnou Katedru antropologie, | ||
| + | na níž 1993–98 působil jako vedoucí. B. vědecká práce byla | ||
| + | od počátku zaměřena především na výzkum v rámci fyzické | ||
| + | antropologie, na morfofyziologické struktury současného | ||
| + | člověka. Nejprve studoval antropologii Romů v tehdejším | ||
| + | Československu (se zřetelem somatoskopickým, somatometrickým, | ||
| + | dermatoglyfickým a séroantropologickým), dále | ||
| + | antropologii dvojčat (se spolupracovníky), k tomu posléze | ||
| + | připojil i antropologický průzkum průmyslové populace na | ||
| + | Moravě v rámci Mezinárodního biologického programu (se | ||
| + | spolupracovníky) či později dermatoglyfiku Lužických Srbů | ||
| + | a vietnamských studentů. V posledním období se zabýval | ||
| + | ekologií člověka a řešil bioekologické a kulturní otázky spojené | ||
| + | s evolucí člověka. Přesáhl rámec biologické antropologie | ||
| + | a nastínil antropologii jako vědu o člověku a o jeho činnosti, | ||
| + | všímal si behaviorálních aspektů evoluce až po filozofické | ||
| + | problémy kognitivních procesů. Podnikl studijní a přednáškové | ||
| + | cesty do Rumunska (1973), na Bostonskou a Harvardovu | ||
| + | univerzitu v USA (1990) a Cambridgeskou univerzitu | ||
| + | ve Velké Británii (1992). Publikoval několik monografií, | ||
| + | skript a příruček a na dvě stovky studií v našich a v zahraničních | ||
| + | časopisech. Kromě původních prací otiskl také řadu | ||
| + | vědecko-publicistických článků a esejů, spolupracoval s rozhlasem | ||
| + | a s televizí na přípravě výukových programů a vydal | ||
| + | dva romány a několik povídek. Za publikaci ''Člověk'' obdržel | ||
| + | prestižní Cenu Josefa Hlávky za rok 1995. Získal i Cenu | ||
| + | Nadace Universitas Masarykiana za „invenční dílo v oblasti | ||
| + | vědy, umění a kultury“ (1995). Byl členem Evropské antropologické | ||
| + | asociace a Československé (České) společnosti antropologické, kde pracoval jako vědecký tajemník a místopředseda | ||
| + | její brněnské pobočky. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' J. Malina a kol., Antropologie. Brněnská antropologie v českém a mezinárodním | ||
| + | kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké | ||
| + | fakulty Masarykovy univerzity v Brně), in: Folia historica. Faculty of Science. | ||
| + | Masaryk University Brno. Czech Republic 73, 2004, s. 232n.; výběr – Homo | ||
| + | sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních | ||
| + | adaptací, 1989; Vybrané kapitoly z morfologie člověka, 1989; | ||
| + | Člověk, 1994; Tajemství pana Dawsona, 1975; Opředeni mocným kouzlem, | ||
| + | 1984. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Malina – V. Novotný, J. B. – 60., in: Univerzitní noviny. List Masarykovy | ||
| + | univerzity a Nadace Universitas Masarykiana 2, 1995, č. 5, s. 10n.; R. Brzobohatý, | ||
| + | Rozloučení s prof. J. B., in: Univerzitní noviny 5, 1998, č. 11, | ||
| + | s. 1n.; V. Novotný, Za J. B., in: Universitas. Revue Masarykovy univerzity | ||
| + | v Brně, 1998, č. 4, s. 51n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv MU v Brně, A 1 rektorát, sign. C VIII – J. B., profesura; B. pozůstalost | ||
| + | je uložena na katedře antropologie Přírodovědecké fakulty MU, | ||
| + | Brno. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/135416 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:4- Antropolog]] | [[Kategorie:4- Antropolog]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
[[Kategorie:Hradečná]] | [[Kategorie:Hradečná]] | ||
[[Kategorie:1998]] | [[Kategorie:1998]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:24
| Jan BENEŠ | |
 | |
| Narození | 6.5.1935 |
|---|---|
| Místo narození | Hradečná u Olomouce |
| Úmrtí | 2.11.1998 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
4- Antropolog 61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 388-389 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133672 |
BENEŠ, Jan, * 6. 5. 1935 Hradečná u Olomouce, † 2. 11. 1998 Brno, antropolog, pedagog, odborný spisovatel
Po absolvování (1950–54) pedagogického gymnázia ve Znojmě vystudoval 1956–61 biologii se zaměřením na zoologii a učitelskou kombinaci biologie – chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes MU) v Brně. 1959–90 působil jako asistent a odborný asistent na katedře zoologie a antropologie (dříve biologie živočichů a člověka) téže fakulty brněnské univerzity. 1968 obhájil v Praze na Přírodovědecké fakultě UK rigorózní práci z oboru fyzické antropologie Dermatoglyfika Cikánů Československa a získal titul RNDr. Po ukončení externí aspirantury (1964–68) v oboru antropologie obhájil 1968 tamtéž práci s názvem Fyzický charakter Cikánů v Československu, za niž získal hodnost kandidáta biologických věd. Za doktorského a aspirantského studia v Praze ho ovlivnil známý antropolog profesor Vojtěch Fetter. B. se 1989 stal vedoucím oddělení antropologie na Přírodovědecké fakultě MU. 1990–91 se tam habilitoval prací Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací a stal se docentem antropologie. 1992 byl jmenován profesorem antropologie a 1993 získal vědeckou hodnost doktora biologických věd za soubor svých prací o zkoumání fyzických struktur romského obyvatelstva v Československu. Se spolupracovníky Jaroslavem Malinou a Vladimírem Novotným založil na Přírodovědecké fakultě MU samostatný obor antropologie vycházející z tradice profesora Vojtěcha Suka, zakladatele meziválečného Antropologického ústavu v Brně (1927), a z nových směrů anglo-americké antropologie: celostní – biologické a sociokulturní. 1993 obnovil samostatnou Katedru antropologie, na níž 1993–98 působil jako vedoucí. B. vědecká práce byla od počátku zaměřena především na výzkum v rámci fyzické antropologie, na morfofyziologické struktury současného člověka. Nejprve studoval antropologii Romů v tehdejším Československu (se zřetelem somatoskopickým, somatometrickým, dermatoglyfickým a séroantropologickým), dále antropologii dvojčat (se spolupracovníky), k tomu posléze připojil i antropologický průzkum průmyslové populace na Moravě v rámci Mezinárodního biologického programu (se spolupracovníky) či později dermatoglyfiku Lužických Srbů a vietnamských studentů. V posledním období se zabýval ekologií člověka a řešil bioekologické a kulturní otázky spojené s evolucí člověka. Přesáhl rámec biologické antropologie a nastínil antropologii jako vědu o člověku a o jeho činnosti, všímal si behaviorálních aspektů evoluce až po filozofické problémy kognitivních procesů. Podnikl studijní a přednáškové cesty do Rumunska (1973), na Bostonskou a Harvardovu univerzitu v USA (1990) a Cambridgeskou univerzitu ve Velké Británii (1992). Publikoval několik monografií, skript a příruček a na dvě stovky studií v našich a v zahraničních časopisech. Kromě původních prací otiskl také řadu vědecko-publicistických článků a esejů, spolupracoval s rozhlasem a s televizí na přípravě výukových programů a vydal dva romány a několik povídek. Za publikaci Člověk obdržel prestižní Cenu Josefa Hlávky za rok 1995. Získal i Cenu Nadace Universitas Masarykiana za „invenční dílo v oblasti vědy, umění a kultury“ (1995). Byl členem Evropské antropologické asociace a Československé (České) společnosti antropologické, kde pracoval jako vědecký tajemník a místopředseda její brněnské pobočky.
D: J. Malina a kol., Antropologie. Brněnská antropologie v českém a mezinárodním kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně), in: Folia historica. Faculty of Science. Masaryk University Brno. Czech Republic 73, 2004, s. 232n.; výběr – Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací, 1989; Vybrané kapitoly z morfologie člověka, 1989; Člověk, 1994; Tajemství pana Dawsona, 1975; Opředeni mocným kouzlem, 1984.
L: J. Malina – V. Novotný, J. B. – 60., in: Univerzitní noviny. List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana 2, 1995, č. 5, s. 10n.; R. Brzobohatý, Rozloučení s prof. J. B., in: Univerzitní noviny 5, 1998, č. 11, s. 1n.; V. Novotný, Za J. B., in: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1998, č. 4, s. 51n.
P: Archiv MU v Brně, A 1 rektorát, sign. C VIII – J. B., profesura; B. pozůstalost je uložena na katedře antropologie Přírodovědecké fakulty MU, Brno.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný
