Biografický slovník
BENEŠ Jan 6.5.1935-2.11.1998
| Jan BENEŠ | |
 | |
| Narození | 6.5.1935 |
|---|---|
| Místo narození | Hradečná u Olomouce |
| Úmrtí | 2.11.1998 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
4- Antropolog 61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133672 |
BENEŠ, Jan, * 6. 5. 1935 Hradečná u Olomouce, † 2. 11. 1998 Brno, antropolog, pedagog, odborný spisovatel
Po absolvování (1950–54) pedagogického gymnázia ve Znojmě vystudoval 1956–61 biologii se zaměřením na zoologii a učitelskou kombinaci biologie – chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes MU) v Brně. 1959–90 působil jako asistent a odborný asistent na katedře zoologie a antropologie (dříve biologie živočichů a člověka) téže fakulty brněnské univerzity. 1968 obhájil v Praze na Přírodovědecké fakultě UK rigorózní práci z oboru fyzické antropologie Dermatoglyfika Cikánů Československa a získal titul RNDr. Po ukončení externí aspirantury (1964–68) v oboru antropologie obhájil 1968 tamtéž práci s názvem Fyzický charakter Cikánů v Československu, za niž získal hodnost kandidáta biologických věd. Za doktorského a aspirantského studia v Praze ho ovlivnil známý antropolog profesor Vojtěch Fetter. B. se 1989 stal vedoucím oddělení antropologie na Přírodovědecké fakultě MU. 1990–91 se tam habilitoval prací Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací a stal se docentem antropologie. 1992 byl jmenován profesorem antropologie a 1993 získal vědeckou hodnost doktora biologických věd za soubor svých prací o zkoumání fyzických struktur romského obyvatelstva v Československu. Se spolupracovníky Jaroslavem Malinou a Vladimírem Novotným založil na Přírodovědecké fakultě MU samostatný obor antropologie vycházející z tradice profesora Vojtěcha Suka, zakladatele meziválečného Antropologického ústavu v Brně (1927), a z nových směrů anglo-americké antropologie: celostní – biologické a sociokulturní. 1993 obnovil samostatnou Katedru antropologie, na níž 1993–98 působil jako vedoucí. B. vědecká práce byla od počátku zaměřena především na výzkum v rámci fyzické antropologie, na morfofyziologické struktury současného člověka. Nejprve studoval antropologii Romů v tehdejším Československu (se zřetelem somatoskopickým, somatometrickým, dermatoglyfickým a séroantropologickým), dále antropologii dvojčat (se spolupracovníky), k tomu posléze připojil i antropologický průzkum průmyslové populace na Moravě v rámci Mezinárodního biologického programu (se spolupracovníky) či později dermatoglyfiku Lužických Srbů a vietnamských studentů. V posledním období se zabýval ekologií člověka a řešil bioekologické a kulturní otázky spojené s evolucí člověka. Přesáhl rámec biologické antropologie a nastínil antropologii jako vědu o člověku a o jeho činnosti, všímal si behaviorálních aspektů evoluce až po filozofické problémy kognitivních procesů. Podnikl studijní a přednáškové cesty do Rumunska (1973), na Bostonskou a Harvardovu univerzitu v USA (1990) a Cambridgeskou univerzitu ve Velké Británii (1992). Publikoval několik monografií, skript a příruček a na dvě stovky studií v našich a v zahraničních časopisech. Kromě původních prací otiskl také řadu vědecko-publicistických článků a esejů, spolupracoval s rozhlasem a s televizí na přípravě výukových programů a vydal dva romány a několik povídek. Za publikaci Člověk obdržel prestižní Cenu Josefa Hlávky za rok 1995. Získal i Cenu Nadace Universitas Masarykiana za „invenční dílo v oblasti vědy, umění a kultury“ (1995). Byl členem Evropské antropologické asociace a Československé (České) společnosti antropologické, kde pracoval jako vědecký tajemník a místopředseda její brněnské pobočky.
D: J. Malina a kol., Antropologie. Brněnská antropologie v českém a mezinárodním kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně), in: Folia historica. Faculty of Science. Masaryk University Brno. Czech Republic 73, 2004, s. 232n.; výběr – Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací, 1989; Vybrané kapitoly z morfologie člověka, 1989; Člověk, 1994; Tajemství pana Dawsona, 1975; Opředeni mocným kouzlem, 1984.
L: J. Malina – V. Novotný, J. B. – 60., in: Univerzitní noviny. List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana 2, 1995, č. 5, s. 10n.; R. Brzobohatý, Rozloučení s prof. J. B., in: Univerzitní noviny 5, 1998, č. 11, s. 1n.; V. Novotný, Za J. B., in: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1998, č. 4, s. 51n.
P: Archiv MU v Brně, A 1 rektorát, sign. C VIII – J. B., profesura; B. pozůstalost je uložena na katedře antropologie Přírodovědecké fakulty MU, Brno.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný
