BENEŠ Václav 26.9.1865-26.4.1919: Porovnání verzí

Z Personal
(BENEŠ_Václav_26.9.1865-26.4.1919)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.9.1865
 
| datum narození = 26.9.1865
| místo narození = Kožlany, o. Plzeň-sever
+
| místo narození = Kožlany
 
| datum úmrtí = 26.4.1919
 
| datum úmrtí = 26.4.1919
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav BENEŠ
+
}}
 +
 
 +
'''BENEŠ, Václav,''' ''* 26. 9. 1865 Kožlany, † 26. 4. 1919 Praha, pedagog, publicista, osvětový pracovník a politický činitel''
 +
 
 +
Bratr Edvarda B. (1884–1948) a Vojty B. (1878–1951), které
 +
podporoval na studiích a výrazně ovlivnil jejich názory.
 +
Otec Jiřího B. (1898–1966) a Bohuše B. (1901–1977). Po
 +
absolvování učitelského ústavu v Praze (1883) učil na venkovských
 +
obecných školách v severovýchodních Čechách
 +
a od 1888 na měšťance ve Vršovicích (Praha). Od konce 19.
 +
století vyvíjel osvětovou činnost v řadách českého dělnictva
 +
a stal se mluvčím pokrokového učitelstva; od 1897 jako
 +
jednatel Zemského ústředního spolku učitelských jednot
 +
a redaktor týdeníku ''Český'' ''učitel''. 1900–07 se stal aktivistou
 +
realistické strany (České strany lidové) a představitelem její
 +
levicové, socialistické platformy. Byl jedním z organizátorů
 +
Ligy za všeobecné rovné právo hlasovací. 1907 přešel do české
 +
sociální demokracie, za kterou 1911 kandidoval ve volbách
 +
do říšské rady. Uplatnil se jako spolupracovník deníku
 +
''Právo'' ''lidu'' a časopisu ''Akademie''. Vedle politické činnosti propagoval
 +
těsnopis; byl autorem, resp. spoluautorem učebnic
 +
stenografie a vydavatelem těsnopiseckého časopisu ''Multum''.
 +
Ještě před vypuknutím první světové války ho mozková mrtvice
 +
vyřadila z politického a kulturního života.
 +
 
 +
'''D:''' Stručný přehled českého těsnopisu v pořádku abecedním, 1902 (s K. Bláhou);
 +
Těsnopis pro samouky. Úvod do české stenografie dle soustavy Gabelsbergerovy,
 +
1904; První učebnice českého těsnopisu podle slovanské soustavy
 +
Dürichovy, 1909 (s K. Bláhou); Kacíř Hus, 1919.
 +
 
 +
'''L:''' J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální
 +
demokracie 1878–2003, 2004, s. 26.
 +
 
 +
Josef Tomeš
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:Kožlany]]
 
[[Kategorie:Kožlany]]
 
[[Kategorie:1919]]
 
[[Kategorie:1919]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 28. 6. 2016, 16:59

Václav BENEŠ
Narození 26.9.1865
Místo narození Kožlany
Úmrtí 26.4.1919
Místo úmrtí Praha
Povolání

61- Pedagog

62- Osvětový nebo veřejný činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136331

BENEŠ, Václav, * 26. 9. 1865 Kožlany, † 26. 4. 1919 Praha, pedagog, publicista, osvětový pracovník a politický činitel

Bratr Edvarda B. (1884–1948) a Vojty B. (1878–1951), které podporoval na studiích a výrazně ovlivnil jejich názory. Otec Jiřího B. (1898–1966) a Bohuše B. (1901–1977). Po absolvování učitelského ústavu v Praze (1883) učil na venkovských obecných školách v severovýchodních Čechách a od 1888 na měšťance ve Vršovicích (Praha). Od konce 19. století vyvíjel osvětovou činnost v řadách českého dělnictva a stal se mluvčím pokrokového učitelstva; od 1897 jako jednatel Zemského ústředního spolku učitelských jednot a redaktor týdeníku Český učitel. 1900–07 se stal aktivistou realistické strany (České strany lidové) a představitelem její levicové, socialistické platformy. Byl jedním z organizátorů Ligy za všeobecné rovné právo hlasovací. 1907 přešel do české sociální demokracie, za kterou 1911 kandidoval ve volbách do říšské rady. Uplatnil se jako spolupracovník deníku Právo lidu a časopisu Akademie. Vedle politické činnosti propagoval těsnopis; byl autorem, resp. spoluautorem učebnic stenografie a vydavatelem těsnopiseckého časopisu Multum. Ještě před vypuknutím první světové války ho mozková mrtvice vyřadila z politického a kulturního života.

D: Stručný přehled českého těsnopisu v pořádku abecedním, 1902 (s K. Bláhou); Těsnopis pro samouky. Úvod do české stenografie dle soustavy Gabelsbergerovy, 1904; První učebnice českého těsnopisu podle slovanské soustavy Dürichovy, 1909 (s K. Bláhou); Kacíř Hus, 1919.

L: J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2003, 2004, s. 26.

Josef Tomeš