BENEŠ z Hořovic †1422/1423: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = BENEŠ z Hořovic | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum na…“)
 
Řádka 19: Řádka 19:
 
| alma mater =  
 
| alma mater =  
 
| zaměstnavatel =  
 
| zaměstnavatel =  
| povolání =  
+
| povolání = 63- Spisovatel<br /> 64- Překladatel<br />
 
| titul =  
 
| titul =  
 
| ocenění =  
 
| ocenění =  
Řádka 57: Řádka 57:
 
Ve druhé polovině devadesátých let 14. nebo na počátku
 
Ve druhé polovině devadesátých let 14. nebo na počátku
 
15. století přeložil do češtiny univerzální kroniku typu
 
15. století přeložil do češtiny univerzální kroniku typu
kronik papežů a císařů (tzv. Martinian). Byla dovedena do
+
kronik papežů a císařů (tzv. ''Martinian''). Byla dovedena do
1390. Dějiny světských vládců přeložil podle německého znění
+
1390. ''Dějiny'' ''světských'' ''vládců'' přeložil podle německého znění
Světové kroniky štrasburského kanovníka Jakuba Twingera
+
''Světové'' ''kroniky'' štrasburského kanovníka Jakuba Twingera
 
z Königshofenu (dochováno v rukopisech knihovny NM
 
z Königshofenu (dochováno v rukopisech knihovny NM
 
v Praze II C 10 a IV E 29), dějiny papežů podle papežské
 
v Praze II C 10 a IV E 29), dějiny papežů podle papežské
části latinské Kroniky papežů a císařů dominikána Martina
+
části latinské ''Kroniky'' ''papežů'' ''a císařů'' dominikána Martina
 
Opavského (dochováno v rukopisu Knihovny NM I E 30).
 
Opavského (dochováno v rukopisu Knihovny NM I E 30).
 
Celá kronika byla vytištěna 1488 v Praze a patří k nejstarším
 
Celá kronika byla vytištěna 1488 v Praze a patří k nejstarším

Verze z 26. 7. 2016, 08:38

BENEŠ z Hořovic
Narození ?
Úmrtí zima 1422/1423
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137569

BENEŠ z Hořovic, * ?, † zima 1422/23?, příslušník nižší šlechty, kronikář-překladatel

Podle dochovaného průvodního listu aragonského krále Jana I. do Kastilie podnikl B. 1389 soukromou cestu do Španělska, snad do Santiaga de Compostella. Pravděpodobně proto se ve svém díle označil jako „rytíř zámořský český“. 1392 byl doložen na jihozápadní Moravě. 1396–1422 byl spolu se svým bratrem Bohuňkem purkrabím královského hradu Rabštejna. Spolu s dalšími příslušníky nižší šlechty dostal 1402 od míšeňského markrabího povolení postavit hrad nedaleko Teplic, ale ke stavbě zřejmě nedošlo. Téhož roku patřil spolu s bratrem k příslušníkům nižší šlechty, kteří po zajetí Václava IV. Zikmundem vystoupili se zbraní v ruce proti Zikmundovým přívržencům. Životopisné údaje B. sice shromáždil A. Sedláček, dlouho však unikaly pozornosti odborníků. Proto byl B. někdy považován za fiktivní postavu. Ve druhé polovině devadesátých let 14. nebo na počátku 15. století přeložil do češtiny univerzální kroniku typu kronik papežů a císařů (tzv. Martinian). Byla dovedena do 1390. Dějiny světských vládců přeložil podle německého znění Světové kroniky štrasburského kanovníka Jakuba Twingera z Königshofenu (dochováno v rukopisech knihovny NM v Praze II C 10 a IV E 29), dějiny papežů podle papežské části latinské Kroniky papežů a císařů dominikána Martina Opavského (dochováno v rukopisu Knihovny NM I E 30). Celá kronika byla vytištěna 1488 v Praze a patří k nejstarším tištěným historickým dílům v českém jazyce.

L: J. Dobrovský, Nachrichten von B. von H. und seiner Chronik, in: J. Dobrovský, Literarisches Magazin von Böhmen und Mähren, Zweytes Stück, 1796, s. 146n.; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 6, 1889 (reprint 1995), s. 183; sv. 13 (reprint 1998), s. 139, sv. 14, 1924 (reprint 1998), s. 154; R. Heck, Czasy Karola IV we wrocławskim rękopise Starych Latopisów Czeskich, in: SPFFBU C 27, 1980, s. 43n.; V. Bok, Zur Rezeption der Weltchronik Jakob Twingers von Königshofen in Böhmen, in: Deutsche Literatur des Mittelalters in Böhmen und über Böhmen. Vorträge der internationalen Tagung, veranstaltet vom Institut für Germanistik der Pädagogischen Fakultät der südböhmischen Universität České Budějovice, Dominique Flieger und Václav Bok (ed.), Wien 2001, s. 269n.; B. Baďura, Styky mezi českým královstvím a Španělskem ve středověku, in: Táborský archiv 7, 1995–96, s. 32, 61.

Marie Bláhová