BENEDIKT z Nudožer Vavřinec 10.8.1555-4.6.1615: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 90: Řádka 90:
 
Latinská a česká literatura na pomezí Čech a Moravy, 2002, s. 96, 166;
 
Latinská a česká literatura na pomezí Čech a Moravy, 2002, s. 96, 166;
 
P. Holodňák – I. Ebelová a kol., Žatec, 2004, s. 207.
 
P. Holodňák – I. Ebelová a kol., Žatec, 2004, s. 207.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/7818 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Václav Bartůšek
 
Václav Bartůšek

Verze z 18. 9. 2018, 14:08

Vavřinec BENEDIKT z Nudožer
Narození 10.8.1555
Místo narození Nedožery (dnes Nedožery-Brezany, Slovensko)
Úmrtí 4.6.1615
Místo úmrtí Praha
Povolání

1- Matematik 55- Jazykovědec 63- Spisovatel

64- Překladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40916

BENEDIKT z Nudožer, Vavřinec (též BENEDICT, BENEDICTI, BENEDICTUS, BENEDIKTI, BENEDYKT; Nudozerius, Nudozeirinus, Nudozerinus, Nudožerský, Nedožerský, z Nedožier; Laurenc, Laurentius), * 10. 8. 1555 Nedožery (dnes Nedožery-Brezany, Slovensko), † 4. 6. 1615 Praha, filolog, pedagog, matematik, hudebník

Pocházel z měšťanské rodiny. Základní vzdělání získal na partikulárních školách v Prievidzi u Alberta Husselia, propagátora správné češtiny, a v Jihlavě. Na jihlavské městské škole se vzdělával u M. Joachima Goltze i dalších významných humanistických pedagogů a navázal celoživotní přátelství se spolužákem Janem Campanem Vodňanským. 1593 se B. stal učitelem na městské škole v Moravských Budějovicích a 1594 správcem školy v Uherském Brodě. Na pražské univerzitě studoval zcela jistě 1595 a tam, za rektora Martina Bacháčka z Nauměřic, 1597 získal bakalaureát. Za Bacháčkova rektorátu byl 4. 7. 1600 povýšen i do mistrovské hodnosti. Pravděpodobně vzhledem k dobrému prospěchu byl poslán 1599 jako správce na městskou školu v Žatci, která patřila k nejlepším v Čechách. 1600 se před udělením mistrovského gradu stal školním správcem městské školy v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě. Zde dokončil svoji učebnici české gramatiky, která zachycovala zejména tehdejší moravská i slovenská nářečí českého jazyka a byla téměř po dvě století považována za nejlepší českou mluvnici. Na ni navázali i pozdější vynikající filologové (J. Dobrovský, P. J. Šafařík, M. Hattala). 1604 byl B. povolán mezi univerzitní profesory, kde se kromě výuky klasické filologie (četby básní Q. Horatia Flacca a Homérovy Iliady) věnoval i přednáškám o Aristotelově fyzice a od 1609 téměř výhradně o aritmetice. Aritmetiku tehdy ovšem pod vlivem Aristotelovy filozofie nechápal B. jako kupecké počty, ale jako exaktní základ pro vědecké studium. 1606 vyjádřil verši smutek nad smrtí známého humanisty, tiskaře M. Daniela Adama z Veleslavína, který náležel mezi jeho přátele a rádce. 1609 se stal přísedícím konzistoře pod obojí a 1612 děkanem. S mistry Martinem Bacháčkem z Nauměřic a Janem Campanem Vodňanským se věnoval školským reformám a úpravám výuky na univerzitě. B. navrhl rovněž reformu partikulárních škol a vypracoval školní řád, v němž prosazoval výuku mateřského jazyka a aritmetiky. Byl také tvůrcem prvního systému české časoměrné prozodie. Při překladu žalmů, prozodie a čtyř knih poetiky vycházel z metrického a strofického vzoru latinských překladů žalmů skotského básníka Georga Buchmanna. Důsledně dodržoval fonetické a rytmické zásady českého jazyka, obzvláště zachovával kvantitu a přízvuk, často využíval i hovorové a lidové přívlastky, výrazně aktualizoval i základní biblický text. B. zemřel na plicní tuberkulózu. Způsob života i ušlechtilost jeho osobnosti ocenil při pohřbu prorektor univerzity M. Mikuláš Troilus.

D: Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo… (Pragae, typ. officina Othomariana 1603); Aliquot psalmorum Davidicorum paraphrasis rhythmometrica, lyrico carmine ad imitationem Latinorum nunc primum attentata. Item oda istis temporibus congrua – Žalmové někteří v písně české na způsob veršů latinských v nově uvedeni a vydáni. Item píseň k těmto časům se trefující na týž způsob složená… (Pragae, typ. Georgius Nigrin a Nigroponte 1606); Decanus facultatis philosophi[c]ae in academia Pragensi M. Laurentius Benedictus Nudozerinus lecturis S. D. (Pragae, typ. Ionathae Bogutsky 1612); Elementa arithmeticae e methodicis autoribus concinannte et popularibus exemplis illustratae…(Pragae, typ. Ionathae Bogutsky de Hranitz 1612); Invitatio ad examen pro primo in philosophia gradu in academia Pragensi (Pragae, typ. Ionathae Bogutsky 1612); Oratio therapeutica continens modum curandae Pragensis academiae habita in solemni promotione tredecim iuvenum, quibus primus in philosophia gradus conferebatur 27. anno Mar. 1612,… (Pragae, typ. Ionathae Bogutsky 1612).

L: Epicedia… M. Laurentio Benedicto Nudozerino Pannonio, academiae Pragensis professori et collegii Magni praeposito dignissimo 4. Iunii an. 1615 vita defuncto, ab amicis scripta (typ. Pauli Sessii 1615); Knihopis 1, č. 1062; OSN 3, s. 741; BOS 2, s. 91; RHB 1, s. 119n. (kde další starší literatura a drobná či ztracená díla); J. Petráň, Nástin dějin Filozofické fakulty UK v Praze (do roku 1948), 1983, s. 46, 52, 55, 57, 59; Vlastivedný slovník obcí na Slovensku 2, Bratislava 1977, s. 289n.; DUK 1, s. 237, 285; H. Businská, Renata poesis – Renesanční poesie, 1975, s. 170n., 305n.; LČL 1, s. 186n. (kde další starší literatura); SBS 1, s. 209 (kde další starší literatura); BLS, s. 348; J. Mátej a kol., Dejiny českej a slovenskej pedagogiky, Bratislava 1976 (rejstřík); Diderot, velká všeobecná encyklopedie 2, 2000, s. 2330; J. Tříška, Latinská a česká literatura na pomezí Čech a Moravy, 2002, s. 96, 166; P. Holodňák – I. Ebelová a kol., Žatec, 2004, s. 207.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Václav Bartůšek