Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERÁNEK Josef 26.2.1892-5.11.1978

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BERÁNEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.2.1892
| místo narození = Poštorná u Břeclavi
| datum úmrtí = 5.11.1978
| místo úmrtí = Dobříš
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 418
}}

'''BERÁNEK, Josef,''' ''* 26. 2. 1892 Poštorná u Břeclavi, † 5. 11. 1978 Dobříš, voják, účastník 1. a 2. odboje''

Pocházel z rolnické rodiny. 1912 maturoval na reálce v Hodoníně,
1913 složil doplňující maturitu na českém učitelském
ústavu v Brně, 1913–14 učil na obecné škole v Dolních
Bojanovicích na Moravě. V srpnu 1914 narukoval k 25.
zeměbraneckému pluku. V hodnosti desátníka velel družstvu,
pak jako šikovatel četě. 28. 3. 1915 přeběhl v Haliči
na ruskou stranu fronty. Pracoval v samosprávě zajateckého
tábora v Nikolajevsku a 14. 6. 1916 byl na vlastní žádost
zařazen do 1. československého střeleckého pluku. Účastnil
se ihned průzkumných akcí. V bitvě u Zborova (2. 7. 1917)
velel skupině úderníků a po smrti E. Podmola, F. Reisingra
a zranění V. Holuba převzal zatímní velení 6. roty, pak se
stal velitelem 7. roty a byl povýšen 17. 9. 1917 do hodnosti
poručíka. Vyznamenal se v protisovětském tažení v létě následujícího
roku. V srpnu 1918, už jako kapitán, převzal velení
II. praporu 1. pluku a od 3. 2. 1919 velel také skupině
obrněných vlaků. Byl povýšen do hodnosti majora a 20. 7.
1919 byl jmenován zástupcem velitele pluku K. Kutlvašra.
Ve funkci zástupce velitele 13. transportu nastoupil v březnu
1920 cestu do ČSR. 1920–24 velel 23. pěšímu pluku (podplukovník),
1924–25 studoval na Válečné škole, 1925–29
znovu velel 23. pluku (plukovník), 1930–32 působil jako
velitel u 28. pluku, 1932–37 u 22. pěší brigády v Rožňavě
a Prešově. 1934 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.
1937–38 zastupoval velitele 17. pěší divize ve Spišské
Nové Vsi, 1938 velel 22. pěší divizi, 1939 předsedal jako velitel
17. divize delimitační komisi pro východní Slovensko
a Podkarpatskou Rus. Penzionován byl v září 1940 ve funkci
vrchního rady Zemského úřadu. Za protektorátu žil v Dobříši
a 1944 tam vedl okresní velitelství obnovované ilegální
organizace Obrana národa, od března 1945 ruskou parašutistickou
skupinu Fakel, z níž jeho zásluhou vznikl dobříšský
partyzánský oddíl. Za květnového povstání 1945 byl velitelem
dobříšské oblasti, v létě se stal předsedou revolučního
Národního výboru v Dobříši. Od září 1945 v hodnosti
divizního generála velel VI. armádnímu sboru v Olomouci
a 1. 7. 1948 odešel do výslužby. Patřil k demokratickému
velitelskému kádru meziválečného Československa, aktivně
pracoval v Československé obci legionářské, později ve Svazu
protifašistických bojovníků.

'''L:''' F. Langer, Železný vlk, 1920; V. Kaplický, Gornostaj, 1936; J. Galandauer
a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 12n.;
J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 89.

'''P:''' Osobní archiv autora hesla. 

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/385194 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Poštorná]]
[[Kategorie:1978]]
[[Kategorie:Dobříš]]