Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERÁNEK Radan 31.1.1923-18.3.1969

{{Infobox - osoba
| jméno = Radan BERÁNEK
| obrázek = Beranek Radan portret.PNG
| datum narození = 31.1.1923
| místo narození = Čáslav
| datum úmrtí = 18.3.1969
| místo úmrtí = Miami (USA)
| povolání = 15- Lékaři

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 419
}}

'''BERÁNEK, Radan,''' ''* 31. 1. 1923 Čáslav, † 18. 3. 1969 Miami (USA), lékař-neurofyziolog''

Syn akademického malíře Miloslava B., maturoval 18. 5.
1942 na gymnáziu v Praze XII. a po válce vystudoval a promoval
(16. 8. 1950) na pražské lékařské fakultě. Poté se několik
let věnoval praktické neuropatologii a poruchám hybnosti
v rehabilitačním ústavu v Janských Lázních a na neurologické
klinice UK. Tam poznal svou budoucí manželku Martu, která
na klinice spolupracovala na zavádění nových rehabilitačních
metod. Jako vědecký pracovník působil B. ve Fyziologickém
ústavu ČSAV. V aspirantské práci se zaměřil na úlohu nervových
center při obnově porušené pohybové funkce. Vědeckou
hodnost doktora lékařských věd získal na základě obhajoby
práce o nitrobuněčné elektromyografii člověka. Spolu s kolegy
Pavlem Hníkem a Ladislavem Vyklickým stál u zrodu
Laboratoře buněčné a srovnávací neurofyziologie, jež vznikla
1960 při Gutmannově Oddělení fyziologie a patofyziologie
nervosvalového systému. B. stál v čele oddělení buněčné neurofyziologie
1960–69. Spolupracoval se zahraničními odborníky,
např. s prof. Katzem v Londýně a prof. Pringlem v Oxfordu.
Působil na univerzitách v Yale a v Miami, kde se jeho
poslední práce týkaly ultrastrukturálního výzkumu centrální
nervové soustavy u mihulí. B. ovlivnil vývoj moderní elektrofyziologie
v Československu. Zavedl snímání vzruchové aktivity
skleněnými intracelulárními mikroelektrodami. Pomocí
této techniky jako první na světě registroval akční potenciály
svalových vláken člověka. Prosazoval směr studia funkční organizace
centrální nervové soustavy, především míchy, a otázek
plasticity nervového systému, tj. změnitelnosti reakce nervových
center. Aplikační možnosti viděl jak v klinické praxi,
tak ve fyziologii tělesných cvičení a ve výzkumu rehabilitační
fyziologie. Patřil k vynikajícím metodikům, organizátorům
vědecké práce s vysokými intelektuálními a technickými
schopnostmi. Publikoval 35 odborných vědeckých prací. Byl
redaktorem časopisu ''Physiologia'' ''bohemoslovaca''.

'''D:''' výběr: Pokusné studie o mozkovém edému, 1955; Nitrobuněčná elektromyografie
u člověka, 1965; Základní elektronické vybavení elektrofysiologické
laboratoře, 1959; Gymnastické rozcvičky v tanečním souboru
(s E. Šimonovou), 1961; The organization of synaptic axoplasm in the lamprey
(Petromyzon marinus) central nervous system (spoluautoři D. S. Smith,
U. Järlfors), in: The Journal of Cell Biology 46, 1970, s. 199n.

'''L:''' E. Gutmann – P. Hník, K úmrtí MUDr. R. B., doktora lékařských věd,
in: Československá fysiologie 18, 1969, nestr.; E. Gutmann, Ze života fysiologické
vědy, in: tamtéž 20, 1971, s. 487.

Hana Mášová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1923]]
[[Kategorie:Čáslav]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:Miami]]


<gallery>
Beranek Radan lekari.PNG|Radan Beránek s kolegy kolem roku 1966
</gallery>