BERÁNEK Radan 31.1.1923-18.3.1969: Porovnání verzí
(BERÁNEK_Radan_31.1.1923-18.3.1969) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.1.1923 | | datum narození = 31.1.1923 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Čáslav |
| datum úmrtí = 18.3.1969 | | datum úmrtí = 18.3.1969 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Miami (USA) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BERÁNEK, Radan,''' ''* 31. 1. 1923 Čáslav, † 18. 3. 1969 Miami (USA), lékař-neurofyziolog'' | ||
+ | |||
+ | Syn akademického malíře Miloslava B., maturoval 18. 5. | ||
+ | 1942 na gymnáziu v Praze XII. a po válce vystudoval a promoval | ||
+ | (16. 8. 1950) na pražské lékařské fakultě. Poté se několik | ||
+ | let věnoval praktické neuropatologii a poruchám hybnosti | ||
+ | v rehabilitačním ústavu v Janských Lázních a na neurologické | ||
+ | klinice UK. Tam poznal svou budoucí manželku Martu, která | ||
+ | na klinice spolupracovala na zavádění nových rehabilitačních | ||
+ | metod. Jako vědecký pracovník působil B. ve Fyziologickém | ||
+ | ústavu ČSAV. V aspirantské práci se zaměřil na úlohu nervových | ||
+ | center při obnově porušené pohybové funkce. Vědeckou | ||
+ | hodnost doktora lékařských věd získal na základě obhajoby | ||
+ | práce o nitrobuněčné elektromyografii člověka. Spolu s kolegy | ||
+ | Pavlem Hníkem a Ladislavem Vyklickým stál u zrodu | ||
+ | Laboratoře buněčné a srovnávací neurofyziologie, jež vznikla | ||
+ | 1960 při Gutmannově Oddělení fyziologie a patofyziologie | ||
+ | nervosvalového systému. B. stál v čele oddělení buněčné neurofyziologie | ||
+ | 1960–69. Spolupracoval se zahraničními odborníky, | ||
+ | např. s prof. Katzem v Londýně a prof. Pringlem v Oxfordu. | ||
+ | Působil na univerzitách v Yale a v Miami, kde se jeho | ||
+ | poslední práce týkaly ultrastrukturálního výzkumu centrální | ||
+ | nervové soustavy u mihulí. B. ovlivnil vývoj moderní elektrofyziologie | ||
+ | v Československu. Zavedl snímání vzruchové aktivity | ||
+ | skleněnými intracelulárními mikroelektrodami. Pomocí | ||
+ | této techniky jako první na světě registroval akční potenciály | ||
+ | svalových vláken člověka. Prosazoval směr studia funkční organizace | ||
+ | centrální nervové soustavy, především míchy, a otázek | ||
+ | plasticity nervového systému, tj. změnitelnosti reakce nervových | ||
+ | center. Aplikační možnosti viděl jak v klinické praxi, | ||
+ | tak ve fyziologii tělesných cvičení a ve výzkumu rehabilitační | ||
+ | fyziologie. Patřil k vynikajícím metodikům, organizátorům | ||
+ | vědecké práce s vysokými intelektuálními a technickými | ||
+ | schopnostmi. Publikoval 35 odborných vědeckých prací. Byl | ||
+ | redaktorem časopisu ''Physiologia'' ''bohemoslovaca''. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Pokusné studie o mozkovém edému, 1955; Nitrobuněčná elektromyografie | ||
+ | u člověka, 1965; Základní elektronické vybavení elektrofysiologické | ||
+ | laboratoře, 1959; Gymnastické rozcvičky v tanečním souboru | ||
+ | (s E. Šimonovou), 1961; The organization of synaptic axoplasm in the lamprey | ||
+ | (Petromyzon marinus) central nervous system (spoluautoři D. S. Smith, | ||
+ | U. Järlfors), in: The Journal of Cell Biology 46, 1970, s. 199n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' E. Gutmann – P. Hník, K úmrtí MUDr. R. B., doktora lékařských věd, | ||
+ | in: Československá fysiologie 18, 1969, nestr.; E. Gutmann, Ze života fysiologické | ||
+ | vědy, in: tamtéž 20, 1971, s. 487. | ||
+ | |||
+ | Hana Mášová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
+ | [[Kategorie:Čáslav]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
+ | [[Kategorie:Miami]] |
Verze z 4. 7. 2016, 11:40
Radan BERÁNEK | |
Narození | 31.1.1923 |
---|---|
Místo narození | Čáslav |
Úmrtí | 18.3.1969 |
Místo úmrtí | Miami (USA) |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41078 |
BERÁNEK, Radan, * 31. 1. 1923 Čáslav, † 18. 3. 1969 Miami (USA), lékař-neurofyziolog
Syn akademického malíře Miloslava B., maturoval 18. 5. 1942 na gymnáziu v Praze XII. a po válce vystudoval a promoval (16. 8. 1950) na pražské lékařské fakultě. Poté se několik let věnoval praktické neuropatologii a poruchám hybnosti v rehabilitačním ústavu v Janských Lázních a na neurologické klinice UK. Tam poznal svou budoucí manželku Martu, která na klinice spolupracovala na zavádění nových rehabilitačních metod. Jako vědecký pracovník působil B. ve Fyziologickém ústavu ČSAV. V aspirantské práci se zaměřil na úlohu nervových center při obnově porušené pohybové funkce. Vědeckou hodnost doktora lékařských věd získal na základě obhajoby práce o nitrobuněčné elektromyografii člověka. Spolu s kolegy Pavlem Hníkem a Ladislavem Vyklickým stál u zrodu Laboratoře buněčné a srovnávací neurofyziologie, jež vznikla 1960 při Gutmannově Oddělení fyziologie a patofyziologie nervosvalového systému. B. stál v čele oddělení buněčné neurofyziologie 1960–69. Spolupracoval se zahraničními odborníky, např. s prof. Katzem v Londýně a prof. Pringlem v Oxfordu. Působil na univerzitách v Yale a v Miami, kde se jeho poslední práce týkaly ultrastrukturálního výzkumu centrální nervové soustavy u mihulí. B. ovlivnil vývoj moderní elektrofyziologie v Československu. Zavedl snímání vzruchové aktivity skleněnými intracelulárními mikroelektrodami. Pomocí této techniky jako první na světě registroval akční potenciály svalových vláken člověka. Prosazoval směr studia funkční organizace centrální nervové soustavy, především míchy, a otázek plasticity nervového systému, tj. změnitelnosti reakce nervových center. Aplikační možnosti viděl jak v klinické praxi, tak ve fyziologii tělesných cvičení a ve výzkumu rehabilitační fyziologie. Patřil k vynikajícím metodikům, organizátorům vědecké práce s vysokými intelektuálními a technickými schopnostmi. Publikoval 35 odborných vědeckých prací. Byl redaktorem časopisu Physiologia bohemoslovaca.
D: výběr: Pokusné studie o mozkovém edému, 1955; Nitrobuněčná elektromyografie u člověka, 1965; Základní elektronické vybavení elektrofysiologické laboratoře, 1959; Gymnastické rozcvičky v tanečním souboru (s E. Šimonovou), 1961; The organization of synaptic axoplasm in the lamprey (Petromyzon marinus) central nervous system (spoluautoři D. S. Smith, U. Järlfors), in: The Journal of Cell Biology 46, 1970, s. 199n.
L: E. Gutmann – P. Hník, K úmrtí MUDr. R. B., doktora lékařských věd, in: Československá fysiologie 18, 1969, nestr.; E. Gutmann, Ze života fysiologické vědy, in: tamtéž 20, 1971, s. 487.
Hana Mášová