Biografický slovník
BERAN Josef 18.8.1896-8.3.1978: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 413 | ||
}} | }} | ||
| Řádka 40: | Řádka 41: | ||
'''L:''' HS 1, s. 85; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 38. | '''L:''' HS 1, s. 85; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 38. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276347 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
Marie Makariusová | Marie Makariusová | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:58
| Josef BERAN | |
 | |
| Narození | 18.8.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Týnec nad Labem |
| Úmrtí | 8.3.1978 |
| Místo úmrtí | České Budějovice |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 413 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41054 |
BERAN, Josef, * 18. 8. 1896 Týnec nad Labem, † 8. 3. 1978 České Budějovice, violista, hudební pedagog
Od 1912 studoval na varhanním oddělení pražské konzervatoře, dále se od 1920 soukromě věnoval houslové hře u B. Voldána a J. Felda, od 1928 studoval hru na violu u J. Herolda a skladbu u J. Křičky. Již 1913 se stal varhaníkem a ředitelem kůru v Týnci, poté začal učit na středních školách a učitelských ústavech v Chrudimi (1915–22) a Pardubicích (1922–29). Po O. Jeremiášovi se stal 1929 ředitelem hudební školy v Českých Budějovicích, kde rozvinul bohatou činnost nejen jako učitel, ale i jako skladatel a organizátor hudebního života. Zároveň založil a pak dvacet let vedl Sukovo kvarteto, dirigoval Filharmonický orchestr, byl sbormistrem několika pěveckých souborů a vedoucím Komorního sdružení Vítězslava Nováka. Uplatnil se i jako koncertní violista v komorních souborech (České, Moravské a Pražské kvarteto), též komponoval – dodnes se hraje jeho houslová instruktivní tvorba a revize četných houslových skladeb, které byly vydávány také v rozsáhlejších výběrech. Několika články přispěl i do odborného tisku.
D: Melodické etudy, 1929; Houslová škola, 1929; Etudy ku spojování poloh, 1935; Technická cvičení v polohách, 1935; Národní písně pro nejmenší houslisty, 1935 (2. vyd. 1998); Ze světa nejmenších, 1947; První začátky houslové hry, 1958; Metodika elementární hry na housle, 1958 (s J. Čermákem); revize houslových skladeb: Housle v díle W. A. Mozarta; R. Kreutzer a jeho houslové etudy; O. Ševčík a jeho pedagogické dílo.
L: HS 1, s. 85; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 38.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
