StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BERAN Miloslav 1.6.1904-25.10.1976

Miloslav BERAN
Narození	1.6.1904
Místo narození	Žižkov (Praha)
Úmrtí	25.10.1976
Místo úmrtí	Bratislava (Slovensko)
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41056

BERAN, Miloslav (též Míla), * 1. 6. 1904 Žižkov (Praha), † 25. 10. 1976 Bratislava (Slovensko), herec

Studoval obchodní školu v Praze (1918–20), 1920–21 účinkoval v ochotnickém spolku žižkovské Deklarace a statoval v profesionálních divadlech, 1925–26 zpíval v kabaretech, 1926–28 soukromě studoval zpěv, 1926–31 byl členem zpěvoherního souboru Divadla na Vinohradech, 1931–34 sboristou a 1935–67 členem slovenské činohry Slovenského národného divadla v Bratislavě (SND). 1968 odešel na odpočinek.

Vytvořil stovky většinou drobných divadelních rolí, asi dvacet filmových a mnoho postav v rozhlasových a televizních inscenacích. Na Slovensko ho pozval Antonín Drašar. Zpočátku se tam nemohl prosadit, hrál jen epizodní role, a to až do 1935, kdy ho režisér Janko Borodáč obsadil do postavy Ošusty v Záborského veselohře Najdúch a Dobčinského v Gogolově Revizoru (1936). Poté přešel do slovenské činohry SND. Vrcholným obdobím B. herecké kariéry bylo období 1939–45, kdy spolupracoval s režiséry Ferdinandem Hoffmannem (Sekera ve Stodolově Čaji u pana senátora, 1940) a především s Jánem Jamnickým, který plně rozvinul jeho komediální talent a B. se stal hlavním protagonistou jeho inscenací (Niko Malinovič ve Vojnovičově Ekvinokcii, 1939; Chochol ve Stodolově satiře Když jubilant pláče, 1941; Karel v Poničanově hře Čtyři, 1942; Argan v Molièrově komedii Zdravý nemocný, 1943 ad.). Herecké kvality osvědčil i ve vážných polohách, jeho smysl pro charakterní herectví vynikl hlavně v negativních typech (generál Pečengov v Gorkého Nepřátelích, 1952; vůdce anarchistů ve Višňovského Optimistické tragédii, 1957). Po 1945 se jako činoherní herec opět dostával do pozadí. Ve filmu začínal epizodní postavou esesáka Hanse Stummela v Bielikově filmu Vlčie diery (1948), dále hrál ve filmech Lazy sa pohli (1951), Štvorylka (1955), Zemjanska česť (1957). Zajímavé typy vytvořil v rolích Plukovníkův otec (Dovidenia v pekle, priatielia!, 1970), Ferencbáči (V každom počasí, 1974), Fotograf (Keby som mal dievča, 1976). 1960 byl vyznamenaný Za vynikající práci.

L: E. Nemsilová, Zo spomienok Mílu B., in: Večerník 14, 25. 7. 1969, s. 7; N. Štúrová, M. B., in: Javisko 6, 1974, č. 6, s. 124; S. Vrbka, Postavy, na ktoré sa nezabúda, in: Film a divadlo 21, 1977, č. 24, s. 2; ESL 1, s. 182; L. Čavojský, Z galérie nášho herectva – Druhá generácia českých hercov, in: Javisko 13, 1981, s. 134; R. Mrlian, Kritika divadelnej praxe, 1984; SBS 1, s. 222; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, 1989, s. 106n.; L. Čavojský, Prví a prvoradí herci SND, 1993, s. 92n.; M. Mistrík, Slovenské divadlo v 20. storočí, 1999 (rejstřík); BLS 1, s. 372n.

Anna Šourková