Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERCHTOLD Bedřich Všemír 25.10.1781-3.4.1876

{{Infobox - osoba
| jméno = Bedřich Všemír BERCHTOLD
| obrázek = Berchtold Bedrich Vsemir portret.jpeg
| datum narození = 25.10.1781
| místo narození = Stráž nad Nežárkou
| datum úmrtí = 3.4.1876
| místo úmrtí = Buchlovice u Uherského Hradiště
| povolání = 6- Botanik<br />5- Lékaři

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 437-438
}}

'''BERCHTOLD, Bedřich Všemír,''' ''* 25. 10. 1781 Stráž nad Nežárkou, † 3. 4. 1876 Buchlovice u Uherského Hradiště, lékař, botanik, cestovatel, mecenáš''

Pocházel ze šlechtického rodu Berchtoldů, který přišel na
Moravu v 17. století z Tyrol. Studoval v Praze na staroměstském
gymnáziu a lékařství na Karlo-Ferdinandově univerzitě,
která ho 1804 prohlásila doktorem lékařství (Med. Dr.).
Potom se B. vydal na cesty po Německu a po Rakousku,
studoval ve Würzburgu a ve Vídni. Za pobytu v Řezně se seznámil
s přírodovědcem Kašparem ze Šternberka, který v B.
probudil zájem o vědecké pěstování botaniky. Po návratu
do Čech se B. usadil v Tučapech u Tábora a do 1815 tam
provozoval lékařskou praxi. Odtud podnikal četné floristické
výpravy jak po jižních Čechách, tak i do jiných oblastí (Milešovka,
České středohoří, Litoměřice, Zákupy, okolí Prahy).
O významných nálezech rostlin B. referoval bratřím Janu
Svatopluku a Karlu Bořivoji Preslovým, kteří jeho informace
použili ve spise ''Flora'' ''Čechica'' (1819).

B. se přihlásil k českému národnímu hnutí. Jako vlastenec se
aktivně angažoval při založení Vlasteneckého muzea v Čechách
v Praze. Pro jeho prozatímní správu 1817–18 vypracoval
obšírný plán. V něm navrhl organizaci muzea, způsoby
financování správního a vědeckého personálu a zdroje pro
získávání a pro zabezpečení sbírek. Muzeu věnoval též peníze
a své herbáře z domácích a zahraničních sběrů. Za zásluhy
byl 1823 zvolen čestným členem Muzejní společnosti a od
1850 členem Muzejního výboru. Od 1820 zahájil s přírodovědcem
Janem Svatoplukem Preslem vydávání díla ''O přirozenosti''
''rostlin,'' ''aneb'' ''rostlinář'', z něhož do 1835 připravili
dva kompletní svazky a třetí nedokončili. Dílo obsahovalo
teoretické pojednání o životě rostlin a kapitoly o jejich užitku
v zemědělství, hospodářství, řemeslech, umění, obchodě
a v lékařství. Kromě podpory české vědecké botanické literatury
se B. zasadil o vydávání časopisu ''Krok'', ve kterém otiskl
mj. pojednání o hořké soli (1831). Psal i botanicko-lékařské
a technologické články, které potom 1836–43 uveřejňoval
v ''Oekonomisch-technische'' ''Flora'' ''Böhmens'' se spoluautory
Wenzlem Benno Seidlem, Filipem Maxmiliánem Opizem,
J. Pfundem a Franzem Xaverem Fieberem. Mezitím B. 1842
vydal velkou monografii o bramborách (''Die'' ''Kartoffeln,'' ''die''
''Geschichte,'' ''Charakteristik,'' ''Nützlichkeit'' ''u. Schädlichkeit,'' ''Kultur''
''u. Krankheiten''), v níž shrnul poznatky o jejich botanice,
pěstování, chorobách, škůdcích i zužitkování. V přírodovědeckém
spolku Lotos od 1851 redigoval stejnojmenný časopis,
v němž otiskoval různé přírodovědecké články. 1834–36
cestoval po Švýcarech, západním Německu a po Holandsku
a sbíral další rostlinný materiál pro muzeum. Později podnikal
cesty nejen do západní Evropy, ale i do Malé Asie, Palestiny
a do Egypta. 1846–47 provázel vídeňskou cestovatelku
Idu Pfeiferovou do Brazílie, kde věnoval pozornost především
floristice. Přírodovědné a etnologické poznatky z této
cesty zapsal do deníku, který se zachoval v jeho pozůstalosti. 1851 organizoval rakouskou expozici na světové výstavě
v Londýně. 1855–56 podnikl ještě dvě kratší cesty do Dalmácie
a Sedmihradska. Od 1836 byl řádným členem VHS,
od 1850 mimořádným členem KČSN a stal se i dopisujícím
členem botanických společností v Edinburku a v Řezně. Po
ukončení cestovatelské činnosti se věnoval svým přírodovědeckým
sbírkám a poslední léta života pobýval na zámku
v Buchlovicích.

'''L:''' OSN 3, s. 809n.; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1, 1921,
passim, 2; 1923, passim; Vesmír 16, 1935, s. 33n.; M. Volf, Významní členové
a spolupracovníci VHS, 1967, s. 22n.; I. Klášterský a kol., Botanikové na
českém a moravsko-slezském území, in: Zprávy Československé společnosti
dějin věd a techniky 14–15, 1970, s. 58n.; Lidé a země 30, 1981, s. 470n.;
L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 29; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl
kdo – cestovatelé, 1998, s. 65n.; Čeští a slovenští orientalisté, 1999, s. 74.

'''P:''' pozůstalost hrabat Berchtoldů je uchována v MZA v Brně; herbáře jsou
uloženy v Botanickém oddělení NM v Praze.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/75085 Bibliografie dějin Českých zemí]

Zdeněk Koleška

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1781]]
[[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]]
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Buchlovice]]