Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERCHTOLD Leopold Xaver František 19.7.1759-26.7.1809

{{Infobox - osoba
| jméno = Leopold Xaver František BERCHTOLD
| obrázek = Berchtold Leopold Xaver Frantisek portret.jpg
| datum narození = 19.7.1759
| místo narození = Stráž nad Nežárkou
| datum úmrtí = 26.7.1809
| místo úmrtí = Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště
| povolání = 66- Mecenáš

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 438-439
}}

'''BERCHTOLD, Leopold Xaver František,''' ''* 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského
Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš''

Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která
byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině
17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky
Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera
Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie,
rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu
z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou
(1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství
Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863).

V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775
pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci,
1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě.
Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním
úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval
po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie,
Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností
filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt,
Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení
nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky,
včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou
u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné
moravské domobrany.

Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství
Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb
svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky
v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou
žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu
usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu.
Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil
zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval
se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova.
Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti
zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých
prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané
studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům
a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem
a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických
společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen
titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se
nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval
jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice
v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na
Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno
Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov-
Smraďavka.

'''D:''' An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with
further Observations on the Means of preserving the Life, Health and
Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia
a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa
1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste,
Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu
beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen
und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest
zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen
zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804.

'''L:''' F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837;
Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných
pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit
und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge,
1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in
Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch,
Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš,
Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B.
a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene
und Unfallverhütung, 1984.

'''P:''' písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž
Buchlova.

Miloš Hořejš

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:66- Mecenáš]]
[[Kategorie:1759]]
[[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]]
[[Kategorie:1809]]
[[Kategorie:Leopoldov]]