BERCHTOLD Leopold Xaver František 19.7.1759-26.7.1809: Porovnání verzí

Z Personal
(BERCHTOLD_Leopold_19.7.1759-26.7.1809)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Leopold BERCHTOLD
+
| jméno = Leopold Xaver František BERCHTOLD
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Berchtold Leopold Xaver Frantisek portret.jpg
 
| datum narození = 19.7.1759
 
| datum narození = 19.7.1759
| místo narození =  
+
| místo narození = Stráž nad Nežárkou
 
| datum úmrtí = 26.7.1809
 
| datum úmrtí = 26.7.1809
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště
 
| povolání = 66- Mecenáš
 
| povolání = 66- Mecenáš
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Leopold BERCHTOLD
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 438-439
 +
}}
 +
 
 +
'''BERCHTOLD, Leopold Xaver František,''' ''* 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského
 +
Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš''
 +
 
 +
Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která
 +
byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině
 +
17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky
 +
Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera
 +
Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie,
 +
rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu
 +
z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou
 +
(1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství
 +
Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863).
 +
 
 +
V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775
 +
pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci,
 +
1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě.
 +
Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním
 +
úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval
 +
po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie,
 +
Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností
 +
filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt,
 +
Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení
 +
nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky,
 +
včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou
 +
u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné
 +
moravské domobrany.
 +
 
 +
Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství
 +
Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb
 +
svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky
 +
v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou
 +
žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu
 +
usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu.
 +
Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil
 +
zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval
 +
se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova.
 +
Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti
 +
zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých
 +
prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané
 +
studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům
 +
a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem
 +
a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických
 +
společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen
 +
titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se
 +
nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval
 +
jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice
 +
v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na
 +
Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno
 +
Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov-
 +
Smraďavka.
 +
 
 +
'''D:''' An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with
 +
further Observations on the Means of preserving the Life, Health and
 +
Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia
 +
a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa
 +
1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste,
 +
Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu
 +
beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen
 +
und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest
 +
zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen
 +
zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804.
 +
 
 +
'''L:''' F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837;
 +
Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných
 +
pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit
 +
und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge,
 +
1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in
 +
Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch,
 +
Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš,
 +
Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B.
 +
a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene
 +
und Unfallverhütung, 1984.
 +
 
 +
'''P:''' písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž
 +
Buchlova.
 +
 
 +
Miloš Hořejš
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:66- Mecenáš]]
 
[[Kategorie:66- Mecenáš]]
 
 
[[Kategorie:1759]]
 
[[Kategorie:1759]]
 +
[[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]]
 
[[Kategorie:1809]]
 
[[Kategorie:1809]]
 +
[[Kategorie:Leopoldov]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 10:52

Leopold Xaver František BERCHTOLD
Narození 19.7.1759
Místo narození Stráž nad Nežárkou
Úmrtí 26.7.1809
Místo úmrtí Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště
Povolání 66- Mecenáš
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 438-439
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41161

BERCHTOLD, Leopold Xaver František, * 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš

Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině 17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie, rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou (1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863).

V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775 pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci, 1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě. Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie, Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt, Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky, včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné moravské domobrany.

Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu. Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova. Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov- Smraďavka.

D: An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with further Observations on the Means of preserving the Life, Health and Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa 1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste, Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804.

L: F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837; Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch, Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš, Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B. a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene und Unfallverhütung, 1984.

P: písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž Buchlova.

Miloš Hořejš