Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERCHTOLD Siegmund 4.2.1799-26.11.1869

{{Infobox - osoba
| jméno = Siegmund BERCHTOLD
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.2.1799
| místo narození = Stráž nad Nežárkou
| datum úmrtí = 26.11.1869
| místo úmrtí = Buchlovice
| povolání = 66- Mecenáš<br />53- Historik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 439
}}

'''BERCHTOLD, Siegmund,''' ''* 4. 2. 1799 Stráž nad Nežárkou, † 26. 11. 1869 Buchlovice, sběratel umění, bibliofil, numismatik, velkostatkář''

Nejstarší syn Leopolda Xavera Františka B. (1759–1809)
a Marie Johanny, rozené Magnisové (1764–1814). Roku
1828 se oženil s Ludmilou, rozenou Wratislavovou z Mitrovic
(1808–1869), se kterou měl syna, dědice panství Sie g -
munda (1834–1900) a dvě dcery, Walburgu Konstancii
(1830–1856) a Ludmilu (1831–1915). Po smrti Františky
Telekiové (1833), pocházející z moravsko-uherské rodiny
Serényiů, vdovy po císařském komořím Sámuelu Telekim
(† 1822), získal Siegmund B. k dědictví po otci (Buchlov,
Buchlovice a Žeravice), také uherské statky Záblatie a Čičmany
v trenčínské župě, Dédes v župě boršodské a Putnok
v župě gemerské. Vystudoval práva ve Vídni a náležel k zemským
stavům na Moravě i v Uhrách, kde byl ve 30. a 40. letech
19. století členem uherského zemského sněmu. Předtím
byl členem vídeňské uherské gardy. Jeho často zmiňovaná
účast v protihabsburské revoluci v Uhrách 1848–49 je sporná.
Neexistují žádné průkazné prameny o tom, že se maďarské
revoluce zúčastnil a že byl za tuto účast odsouzen k smrti
a jen milostí císařovou mu byl rozsudek změněn na doživotní
internaci na vlastním panství. V Uhrách byl za revoluce prokazatelně
jen v červenci 1848. Není uveden ani v žádném seznamu
revolučních důstojníků a vojáků. Nesporná byla však
jeho znalost maďarštiny. Dopisoval si maďarsky s vídeňskými
Maďary (např. s Józsefem Mártonem) a na Buchlově uchoval
ve svých sbírkách bohatou maďarskou knihovnu. Pečoval
také o přírodovědné, historické a numismatické sbírky svého
otce i strýce Bedřicha Všemíra B. (1781–1876), žijícího rovněž
na zámku v Buchlovicích, proslulého přírodovědce 19.
století, spoluautora Preslova ''Rostlináře'' a známého cestovatele
(procestoval celou západní Evropu, ale také Egypt, Malou
Asii a Brazílii). K pověstem o doživotní internaci Siegmunda
B. přispěla skutečnost, že 1856 převedl všechen svůj majetek
na svou choť a uzavřel se před okolním světem. Je pochován
v kapli sv. Barbory u Buchlova.

'''L:''' J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in:
Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart
der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; P. Kneidl,
Hradní knihovna na Buchlově, in: Buchlov, 1962; J. Petrů, Buchlov, 1968;
E. Deák, Márton József öt levele Sigmund Berchtoldhoz (Pět dopisů J. Mártona
S. B.), in: Irodalomtörténeti Közlemények 97, Budapest 1993, s. 130n.;
E. Deák – R. Pražák, Berchtold Zsigmond és a magyarok (S. B. a Maďaři),
in: Régi és új peregrináció: Magyarok külföldön, külföldiek Magyarországon,
Budapest – Szeged 1993, s. 271n.; R. Pražák, Česko-maďarské kulturní vztahy
od osvícenství do roku 1848, 1994, s. 87n.

'''P:''' písemná pozůstalost v MZA Brno, fond G 138.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/24409 Bibliografie dějin Českých zemí]

Richard Pražák, Miloš Hořejš

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:66- Mecenáš]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1799]]
[[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]]
[[Kategorie:1869]]
[[Kategorie:Buchlovice]]