Biografický slovník
BERCHTOLD Siegmund 4.2.1799-26.11.1869: Porovnání verzí
(BERCHTOLD_Sigmund_4.2.1799-26.11.1869) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Siegmund BERCHTOLD |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.2.1799 | | datum narození = 4.2.1799 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Stráž nad Nežárkou |
| datum úmrtí = 26.11.1869 | | datum úmrtí = 26.11.1869 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Buchlovice |
| − | | povolání = 66- Mecenáš | + | | povolání = 66- Mecenáš<br />53- Historik |
| − | 53- Historik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 439 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BERCHTOLD, Siegmund,''' ''* 4. 2. 1799 Stráž nad Nežárkou, † 26. 11. 1869 Buchlovice, sběratel umění, bibliofil, numismatik, velkostatkář'' | ||
| + | |||
| + | Nejstarší syn Leopolda Xavera Františka B. (1759–1809) | ||
| + | a Marie Johanny, rozené Magnisové (1764–1814). Roku | ||
| + | 1828 se oženil s Ludmilou, rozenou Wratislavovou z Mitrovic | ||
| + | (1808–1869), se kterou měl syna, dědice panství Sie g - | ||
| + | munda (1834–1900) a dvě dcery, Walburgu Konstancii | ||
| + | (1830–1856) a Ludmilu (1831–1915). Po smrti Františky | ||
| + | Telekiové (1833), pocházející z moravsko-uherské rodiny | ||
| + | Serényiů, vdovy po císařském komořím Sámuelu Telekim | ||
| + | († 1822), získal Siegmund B. k dědictví po otci (Buchlov, | ||
| + | Buchlovice a Žeravice), také uherské statky Záblatie a Čičmany | ||
| + | v trenčínské župě, Dédes v župě boršodské a Putnok | ||
| + | v župě gemerské. Vystudoval práva ve Vídni a náležel k zemským | ||
| + | stavům na Moravě i v Uhrách, kde byl ve 30. a 40. letech | ||
| + | 19. století členem uherského zemského sněmu. Předtím | ||
| + | byl členem vídeňské uherské gardy. Jeho často zmiňovaná | ||
| + | účast v protihabsburské revoluci v Uhrách 1848–49 je sporná. | ||
| + | Neexistují žádné průkazné prameny o tom, že se maďarské | ||
| + | revoluce zúčastnil a že byl za tuto účast odsouzen k smrti | ||
| + | a jen milostí císařovou mu byl rozsudek změněn na doživotní | ||
| + | internaci na vlastním panství. V Uhrách byl za revoluce prokazatelně | ||
| + | jen v červenci 1848. Není uveden ani v žádném seznamu | ||
| + | revolučních důstojníků a vojáků. Nesporná byla však | ||
| + | jeho znalost maďarštiny. Dopisoval si maďarsky s vídeňskými | ||
| + | Maďary (např. s Józsefem Mártonem) a na Buchlově uchoval | ||
| + | ve svých sbírkách bohatou maďarskou knihovnu. Pečoval | ||
| + | také o přírodovědné, historické a numismatické sbírky svého | ||
| + | otce i strýce Bedřicha Všemíra B. (1781–1876), žijícího rovněž | ||
| + | na zámku v Buchlovicích, proslulého přírodovědce 19. | ||
| + | století, spoluautora Preslova ''Rostlináře'' a známého cestovatele | ||
| + | (procestoval celou západní Evropu, ale také Egypt, Malou | ||
| + | Asii a Brazílii). K pověstem o doživotní internaci Siegmunda | ||
| + | B. přispěla skutečnost, že 1856 převedl všechen svůj majetek | ||
| + | na svou choť a uzavřel se před okolním světem. Je pochován | ||
| + | v kapli sv. Barbory u Buchlova. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: | ||
| + | Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart | ||
| + | der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; P. Kneidl, | ||
| + | Hradní knihovna na Buchlově, in: Buchlov, 1962; J. Petrů, Buchlov, 1968; | ||
| + | E. Deák, Márton József öt levele Sigmund Berchtoldhoz (Pět dopisů J. Mártona | ||
| + | S. B.), in: Irodalomtörténeti Közlemények 97, Budapest 1993, s. 130n.; | ||
| + | E. Deák – R. Pražák, Berchtold Zsigmond és a magyarok (S. B. a Maďaři), | ||
| + | in: Régi és új peregrináció: Magyarok külföldön, külföldiek Magyarországon, | ||
| + | Budapest – Szeged 1993, s. 271n.; R. Pražák, Česko-maďarské kulturní vztahy | ||
| + | od osvícenství do roku 1848, 1994, s. 87n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' písemná pozůstalost v MZA Brno, fond G 138. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/24409 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Richard Pražák, Miloš Hořejš | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:66- Mecenáš]] | [[Kategorie:66- Mecenáš]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1799]] | [[Kategorie:1799]] | ||
| + | [[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]] | ||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
| + | [[Kategorie:Buchlovice]] | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 10:53
| Siegmund BERCHTOLD | |
 | |
| Narození | 4.2.1799 |
|---|---|
| Místo narození | Stráž nad Nežárkou |
| Úmrtí | 26.11.1869 |
| Místo úmrtí | Buchlovice |
| Povolání |
66- Mecenáš 53- Historik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 439 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41163 |
BERCHTOLD, Siegmund, * 4. 2. 1799 Stráž nad Nežárkou, † 26. 11. 1869 Buchlovice, sběratel umění, bibliofil, numismatik, velkostatkář
Nejstarší syn Leopolda Xavera Františka B. (1759–1809) a Marie Johanny, rozené Magnisové (1764–1814). Roku 1828 se oženil s Ludmilou, rozenou Wratislavovou z Mitrovic (1808–1869), se kterou měl syna, dědice panství Sie g - munda (1834–1900) a dvě dcery, Walburgu Konstancii (1830–1856) a Ludmilu (1831–1915). Po smrti Františky Telekiové (1833), pocházející z moravsko-uherské rodiny Serényiů, vdovy po císařském komořím Sámuelu Telekim († 1822), získal Siegmund B. k dědictví po otci (Buchlov, Buchlovice a Žeravice), také uherské statky Záblatie a Čičmany v trenčínské župě, Dédes v župě boršodské a Putnok v župě gemerské. Vystudoval práva ve Vídni a náležel k zemským stavům na Moravě i v Uhrách, kde byl ve 30. a 40. letech 19. století členem uherského zemského sněmu. Předtím byl členem vídeňské uherské gardy. Jeho často zmiňovaná účast v protihabsburské revoluci v Uhrách 1848–49 je sporná. Neexistují žádné průkazné prameny o tom, že se maďarské revoluce zúčastnil a že byl za tuto účast odsouzen k smrti a jen milostí císařovou mu byl rozsudek změněn na doživotní internaci na vlastním panství. V Uhrách byl za revoluce prokazatelně jen v červenci 1848. Není uveden ani v žádném seznamu revolučních důstojníků a vojáků. Nesporná byla však jeho znalost maďarštiny. Dopisoval si maďarsky s vídeňskými Maďary (např. s Józsefem Mártonem) a na Buchlově uchoval ve svých sbírkách bohatou maďarskou knihovnu. Pečoval také o přírodovědné, historické a numismatické sbírky svého otce i strýce Bedřicha Všemíra B. (1781–1876), žijícího rovněž na zámku v Buchlovicích, proslulého přírodovědce 19. století, spoluautora Preslova Rostlináře a známého cestovatele (procestoval celou západní Evropu, ale také Egypt, Malou Asii a Brazílii). K pověstem o doživotní internaci Siegmunda B. přispěla skutečnost, že 1856 převedl všechen svůj majetek na svou choť a uzavřel se před okolním světem. Je pochován v kapli sv. Barbory u Buchlova.
L: J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; P. Kneidl, Hradní knihovna na Buchlově, in: Buchlov, 1962; J. Petrů, Buchlov, 1968; E. Deák, Márton József öt levele Sigmund Berchtoldhoz (Pět dopisů J. Mártona S. B.), in: Irodalomtörténeti Közlemények 97, Budapest 1993, s. 130n.; E. Deák – R. Pražák, Berchtold Zsigmond és a magyarok (S. B. a Maďaři), in: Régi és új peregrináció: Magyarok külföldön, külföldiek Magyarországon, Budapest – Szeged 1993, s. 271n.; R. Pražák, Česko-maďarské kulturní vztahy od osvícenství do roku 1848, 1994, s. 87n.
P: písemná pozůstalost v MZA Brno, fond G 138.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Richard Pražák, Miloš Hořejš
