BERCHTOLD Siegmund Coloman 6.2.1834-19.3.1900: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BERCHTOLD Sigmund Emanuel 6.2.1834-19.3.1900 na BERCHTOLD Siegmund Coloman 6.2.1834-19.3.1900 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Siegmund Coloman BERCHTOLD
 
| jméno = Siegmund Coloman BERCHTOLD
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Berchtold Siegmund Coloman portret.jpg
 
| datum narození = 6.2.1834
 
| datum narození = 6.2.1834
 
| místo narození = Buchlovice
 
| místo narození = Buchlovice
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 439-440
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:54

Siegmund Coloman BERCHTOLD
Narození 6.2.1834
Místo narození Buchlovice
Úmrtí 19.3.1900
Místo úmrtí Bergudi u Rijeky (nyní Brgud, Chorvatsko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 439-440

BERCHTOLD, Siegmund Coloman, * 6. 2. 1834 Buchlovice, † 19. 3. 1900 Bergudi u Rijeky (nyní Brgud, Chorvatsko), velkostatkář, lesnický a zemědělský odborník, politik

Jediný syn Siegmunda B. (1799–1869) a Ludmily, rozené Wratislavové z Mitrovic (1808–1869). 1860 se oženil s Josefinou Gabrielou Trauttmannsdorf-Weinsbergovou, s níž měl jediného syna, pozdějšího významného diplomata Leopolda B. (1863–1942), a dceru Josefínu (1862–1888).

Základní a gymnaziální studium absolvoval částečně prostřednictvím domácích učitelů, částečně v Teresianu ve Vídni. Poté navštěvoval lesnickou školu v Aschaffenburgu a hospodářskou školu ve Starých Hradech (Altenburg; Óvár, v župě Mošoň, Mosonymagyaróvár) v západních Uhrách. Stal se poslancem zemského sněmu a říšské rady za konzervativní velkostatkářský stav. Podporoval otázku řešení jazykových problémů. Byl jmenován c. k. komořím (1858), skutečným tajným radou (1884), hlavním porotcem u krajského soudu v Uherském Hradišti a členem komise pro státní dluhy. Zastával funkce viceprezidenta privilegované rakousko-uherské společnosti státní dráhy a předsedy konsorcia moravské transverzální dráhy. Po smrti své matky převzal buchlovské panství se Žeravicemi i statky v Uhrách. S velkým zájmem a na vysoké úrovni se věnoval chovu ušlechtilých koní, které předváděl na každoročních vyhledávaných výstavách v Buchlovicích. Na Moravě byl delegátem ministerstva orby pro záležitosti chovu koní a zastával funkci prezidenta Spolku ku zvelebení chovu koní. V parku buchlovického zámku se podílel na výsadbě vzácných dřevin. 1877 se stal nositelem kříže Leopoldova řádu.

L: OSN 3, s. 810; OSND 1/1, s. 563; Heller 1, s. 7; H. Hantsch, Leopold Graf Berchtold, 1–2, 1963; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893.

P: písemná pozůstalost v MZA v Brně; hrobka v kapli sv. Barbory u Buchlova.

Miloš Hořejš