Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERGER Ignác Johann 8.7.1822-29.6.1901

{{Infobox - osoba
| jméno = Ignác Johann BERGER
| obrázek = Berger Ignac Johann portret.jpg
| datum narození = 8.7.1822
| místo narození = Nový Jičín
| datum úmrtí = 29.6.1901
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 424-425
}}

'''BERGER, Ignác Johann,''' ''* 8. 7. 1822 Nový Jičín, † 29. 6. 1901 Vídeň (Rakousko), malíř''

Vyučil se v dílně svého strýce Antonína Josefa B. (1798 až
1867), kde pracoval do 1860, pak se osamostatnil. 1841
podnikl studijní cestu do Vídně. Podstatnou část B. tvorby
tvořily církevní obrazy, jimiž zásoboval četné kostely v českém
a pruském Slezsku a na Moravě. Proslul zejména pašijovými
cykly. Velmi významně přispěl k rozvoji sakrálního
umění regionu. Podle literatury jsou B. díla zastoupena také
v Rakousku, Severní Americe, Brazílii, Argentině i na Balkáně.
Zatímco v portrétní tvorbě B. navázal na podobiznu
vídeňského biedermeieru, vycházela jeho církevní malba
z nazarénského stylu. Zabýval se také žánrovým malířstvím, kopíroval staré mistry a pracoval podle grafických předloh.
(V muzeu v Novém Jičíně jsou uloženy B. kopie dvou obrazů
H. Verneta graficky zpracované A. M. Paynem, s výjevy
ze života Mazepy, jimž B. svým poněkud naivním přednesem
dodal půvab rousseauovského charakteru). B. patřil
k nejkvalitnějším a nejplodnějším malířům 19. století na
severní Moravě a ve Slezsku. Výtvarně činní byli také jeho
tři synové: Julius Viktor (1850–1902), který se stal profesorem
akademie výtvarných umění ve Vídni; Hugo – akademický
malíř v Mnichově, a Teodor, který se zabýval štafírováním,
výrobou železných předmětů a výzdobou kostelních
interiérů.

'''D:''' soupis in: Slezsko 3, s. 16n.

'''L:''' G. Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren, 1957, 2, s. 63., 1959, 3,
s. 234, 311, 358., 1963, 5, s. 123n.; F. Papoušek, K dějinám umění ve Slezsku,
in: Věstník Matice opavské, 1906, s. 70; R. Kreuz, Příspěvek k dějinám
umění v naší vlasti, in: ČMZM 6, 1906, s. 116; J. Ullrich, Geschichte der
Malerei und Bildenderkunst in Kuhländchen, 1904, s. 101; O. Wenzelides,
Heimatgeschichte 3, 1922, s. 221; J. Berger, in: Das Kuhländchen, 9,
1928; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, 1967, s. 138; W. Iwanek,
Słownik artystów na Śląsku cieszyńskim, Bytom 1967, s. 43; M. Schenková,
K dějinám malířství 19. století ve Slezsku, in: Časopis Slezského muzea
B–29, 1980, s. 118; L. Mlčák, Příspěvek k topografii malířství 19. století na
Moravě a ve Slezsku, in: VVM 34, 1982, s. 70; B. Indra, Výtvarní umělci,
umělečtí řemeslníci a stavitelé v Moravské Ostravě od 16. do druhé poloviny
19. století, in: Ostrava, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 11,
1981, s. 391; M. Schenková, Malířská rodina Bergerů v Novém Jičíně, in:
Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 1982, s. 18n.; B. Indra, Příspěvky
k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16.
až 19. století, in: Časopis Slezského zemského muzea B–42, 1993, s. 130n.;
B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 17/41, s. 72/121,
s. 102. 1/307, s. 214. 2/451, s. 287/537; tamtéž 2, 1999, s. 73/119, s. 387/
136, s. 413. 2/166, s. 494/361, s. 494. 5/366, s. 614/658, s. 649/713, s. 715,
s. 649. 1/716, s. 649. 5/719; Slezsko 3, s. 16n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/341737 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marie Schenková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:1822]]
[[Kategorie:Nový Jičín]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Vídeň]]