Verze z 1. 10. 2019, 09:27, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BERGER Ignác Johann 8.7.1822-29.6.1901

Z Personal
Ignác Johann BERGER
Narození 8.7.1822
Místo narození Nový Jičín
Úmrtí 29.6.1901
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 424-425
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52014

BERGER, Ignác Johann, * 8. 7. 1822 Nový Jičín, † 29. 6. 1901 Vídeň (Rakousko), malíř

Vyučil se v dílně svého strýce Antonína Josefa B. (1798 až 1867), kde pracoval do 1860, pak se osamostatnil. 1841 podnikl studijní cestu do Vídně. Podstatnou část B. tvorby tvořily církevní obrazy, jimiž zásoboval četné kostely v českém a pruském Slezsku a na Moravě. Proslul zejména pašijovými cykly. Velmi významně přispěl k rozvoji sakrálního umění regionu. Podle literatury jsou B. díla zastoupena také v Rakousku, Severní Americe, Brazílii, Argentině i na Balkáně. Zatímco v portrétní tvorbě B. navázal na podobiznu vídeňského biedermeieru, vycházela jeho církevní malba z nazarénského stylu. Zabýval se také žánrovým malířstvím, kopíroval staré mistry a pracoval podle grafických předloh. (V muzeu v Novém Jičíně jsou uloženy B. kopie dvou obrazů H. Verneta graficky zpracované A. M. Paynem, s výjevy ze života Mazepy, jimž B. svým poněkud naivním přednesem dodal půvab rousseauovského charakteru). B. patřil k nejkvalitnějším a nejplodnějším malířům 19. století na severní Moravě a ve Slezsku. Výtvarně činní byli také jeho tři synové: Julius Viktor (1850–1902), který se stal profesorem akademie výtvarných umění ve Vídni; Hugo – akademický malíř v Mnichově, a Teodor, který se zabýval štafírováním, výrobou železných předmětů a výzdobou kostelních interiérů.

D: soupis in: Slezsko 3, s. 16n.

L: G. Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren, 1957, 2, s. 63., 1959, 3, s. 234, 311, 358., 1963, 5, s. 123n.; F. Papoušek, K dějinám umění ve Slezsku, in: Věstník Matice opavské, 1906, s. 70; R. Kreuz, Příspěvek k dějinám umění v naší vlasti, in: ČMZM 6, 1906, s. 116; J. Ullrich, Geschichte der Malerei und Bildenderkunst in Kuhländchen, 1904, s. 101; O. Wenzelides, Heimatgeschichte 3, 1922, s. 221; J. Berger, in: Das Kuhländchen, 9, 1928; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, 1967, s. 138; W. Iwanek, Słownik artystów na Śląsku cieszyńskim, Bytom 1967, s. 43; M. Schenková, K dějinám malířství 19. století ve Slezsku, in: Časopis Slezského muzea B–29, 1980, s. 118; L. Mlčák, Příspěvek k topografii malířství 19. století na Moravě a ve Slezsku, in: VVM 34, 1982, s. 70; B. Indra, Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a stavitelé v Moravské Ostravě od 16. do druhé poloviny 19. století, in: Ostrava, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 11, 1981, s. 391; M. Schenková, Malířská rodina Bergerů v Novém Jičíně, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 1982, s. 18n.; B. Indra, Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, in: Časopis Slezského zemského muzea B–42, 1993, s. 130n.; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 17/41, s. 72/121, s. 102. 1/307, s. 214. 2/451, s. 287/537; tamtéž 2, 1999, s. 73/119, s. 387/ 136, s. 413. 2/166, s. 494/361, s. 494. 5/366, s. 614/658, s. 649/713, s. 715, s. 649. 1/716, s. 649. 5/719; Slezsko 3, s. 16n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Schenková