Biografický slovník
BERGER Johann Nepomuk 16.9.1816-9.12.1870
| Johann Nepomuk BERGER | |
 | |
| Narození | 16.9.1816 |
|---|---|
| Místo narození | Prostějov |
| Úmrtí | 9.12.1870 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 426 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41109 |
BERGER, Johann Nepomuk, * 16. 9. 1816 Prostějov, † 9. 12. 1870 Vídeň (Rakousko), právník, politik, státník
Pocházel z rodiny správce lichtenštejnských statků. Po absolvování gymnázia v Olomouci, kde se zajímal hlavně o matematiku a astronomii, studoval na vídeňské univerzitě práva. 1841 promoval a 1844 se stal asistentem přirozeného a trestního práva na vídeňské tereziánské akademii (Theresianum). Od 1845 působil ve Vídni jako advokát. Za revoluce 1848–49 byl nejprve povolán vládou k poradám o tiskovém zákonu, v dubnu 1848 se stal za Šumperk (Schönberg) poslancem frankfurtského parlamentu. Zde stál na straně radikálnědemokratické levice, zastával velkoněmeckou orientaci, postavil se však ostře proti přenesení císařské hodnosti na Prusko. Po porážce revoluce působil znovu jako advokát ve Vídni a věnoval se i teoretickým otázkám práva. 1861 se stal členem vídeňské městské rady a poslancem dolnorakouského zemského sněmu, od 1863 poslancem říšské rady. Jako přední představitel rakousko-německých liberálů náležel k rozhodným zastáncům ústavního zřízení Rakouska, ke stoupencům státního centralismu a po 1866 k přívržencům rakousko-uherského vyrovnání. Po vyrovnání a přijetí ústavních zákonů byl koncem 1867 povolán do první rakouské (předlitavské) vlády a jako ministr bez portfeje byl pověřen péčí o vládní tisk. S rostoucí národně politickou aktivitou neněmeckých národů monarchie B. postupně revidoval některá svá stanoviska k státnímu centralismu a postavil se tak i proti vlastní liberální straně. V tzv. minoritním vládním memorandu z 12. 1. 1870, které patrně sám koncipoval, zaujal spolu s budoucím předsedou vlády Eduardem Taaffem a ministrem Alfredem Potockým vstřícnější stanovisko k federalistickým požadavkům, v té době hlavně Čechů, a na tomto základě navrhoval i ústavní změny. Poté co většina liberálních ministrů ve vlastním memorandu tyto názory odmítla, vláda padla a B. odešel z politického života. 1870 byl povýšen do šlechtického stavu. Krátce poté zemřel na následky úrazu.
D: Die Pressfreiheit und das Pressgesetz, 1848; Die österreichische Wechselordnung vom 25. 1. 1850; Kritische Beiträge zur Theorie des österreichischen allgemeinen Privatsrechtes, 1858; Zur Lösung der österreichischen Verfassungsfrage, 1861; Über die Todesstrafen, 1864.
L: Wurzbach 1, s. 303n.; OSN 3, s. 800; ADB 2, s. 377n.; A. Czedik, Zur Geschichte der k. k. österreichischen Ministerien 1861–1916, 1, 1917, s. 80n.; ÖBL 1, s. 72; NDB 2, s. 79n.; Kosch Staatshandbuch 1, s. 96; Czeike 1, s. 330 (kde další literatura).
Jan Novotný
