BERGER Julius Viktor 20.7.1850-17.11.1902: Porovnání verzí

Z Personal
(BERGER_Julius_Viktor_20.7.1850-17.11.1902)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Julius Viktor BERGER
 
| jméno = Julius Viktor BERGER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Berger Viktor Julius portret.jpg
 
| datum narození = 20.7.1850
 
| datum narození = 20.7.1850
| místo narození =  
+
| místo narození = Nový Jičín
 
| datum úmrtí = 17.11.1902
 
| datum úmrtí = 17.11.1902
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Julius Viktor BERGER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 427
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BERGER, Julius Viktor''' ''(Valentin), * 20. 7. 1850 Nový Jičín, † 17. 11. 1902 Vídeň (Rakousko), malíř''
 +
 
 +
Syn novojičínského malíře Ignáce B. (1822–1901). Absolvoval
 +
reálku v rodišti, 1864–68 studoval na vídeňské akademii
 +
u Eduarda Engertha a Hanse Makarta. 1874 získal za portrétní
 +
skicu Ferdinanda I. zlatou medaili a tříleté státní stipendium
 +
v Itálii. 1881–87 učil na škole uměleckých řemesel
 +
ve Vídni a od 1887 až do konce života byl profesorem vídeňské
 +
akademie výtvarných umění. Rozsah i námětový okruh
 +
B. tvorby byl bohatý. Vedle nástěnných maleb vyhotovil řadu
 +
olejů, pastelů a kreseb s historickými i žánrovými motivy, maloval
 +
krajiny, portréty, církevní obrazy, ale také krojové studie.
 +
K jeho největším uměleckým úspěchům patřily nástěnné
 +
malby v justičním paláci ve Vídni a monumentální malba
 +
''Mecenáši'' ''výtvarného'' ''umění'' ''domu'' ''Habsburků'' na stropě Zlatého
 +
sálu Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Dvě medaile
 +
získal B. za obraz ''Artes'' ''faventes'', který se však ztratil na výstavě
 +
v Lyonu. B. patřil k nejvýznamnějším představitelům historismu
 +
– tzv. stylu vídeňské Okružní třídy (Ringstrasse).
 +
 
 +
'''D:''' Immaculata, 2 autoportréty, Portrét staršího muže, Sen dítěte, Pilnost je
 +
matkou budoucího štěstí (Krajské vlastivědné muzeum Nový Jičín); Alegorie
 +
vítězství vědy (skica k nástěnné malbě pro Štýrský Hradec, Moravská galerie
 +
Brno); nástěnné malby (univerzita Štýrský Hradec); větší počet olejomaleb,
 +
kreseb i grafik (Gemäldegalerie der Akademie der bildenden Künste Vídeň);
 +
nástěnné malby v justičním paláci ve Vídni; Mecenáši výtvarného umění
 +
domu Habsburků (nástěnná malba ve Zlatém sále č. XIX: Kunsthistorisches
 +
Museum Vídeň); Nanebevzetí P. Marie (Jindřichov Přerova, farní kostel);
 +
soukromé sbírky ve Vídni. (Toman uvádí, že několik B. akvarelů a návrhů na
 +
diplomy bylo v obrazárně Spolku vlasteneckých přátel umění v Praze).
 +
 
 +
'''L:''' C. v. Lützow, Gemäldegalerie (katalog), Wien 1889, s. 336n.; F. Boetlicher,
 +
Malerwerke des neunzehnten Jahrhunderts, Leipzig 1891, 1, s. 82; Thieme-
 +
-Becker 3, s. 397; H. Schulig, Meine Heimat das Kuhländchen, 1908, s. 489;
 +
J. Ullrich, Geschichte der Malerei und Bildhauerkunst in Kuhländchen, in:
 +
Illustrierter Neutitscheiner Volks-Kalender 1909, s. 103; O. Wenzelides,
 +
Heimatgeschichte, 1922, 3, s. 225n.; H. A. Müller, Allgemeines Künstler
 +
Lexikon 1, Frankfurt am Main 1922, s. 109; J. B., in: Das Kuhländchen
 +
1928, 9, s. 50n.; Toman 1, s. 58; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska,
 +
1967, s. 138; H. Fuchs, Die Österreichischen Maler des 19. Jahrhundert,
 +
Wien 1972, sv. 1, s. 33; R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon 2,
 +
Wien 1974, s. 161n.; BL 1, s. 78; J. Kačer, Moravské malířství druhé poloviny
 +
19. století (katalog), 1981, s. 24; M. Schenková, Malířská rodina Bergrů
 +
v Novém Jičíně, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 30, 1982, s. 18n.;
 +
L. Svátková, Nálezy malby z 19. a počátku 20. století v okrese Přerov, in:
 +
Sborník památkového ústavu 1994, s. 49; Slezsko 3, s. 17.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/341732 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marie Schenková
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
 
[[Kategorie:1850]]
 
[[Kategorie:1850]]
 +
[[Kategorie:Nový Jičín]]
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 10:32

Julius Viktor BERGER
Narození 20.7.1850
Místo narození Nový Jičín
Úmrtí 17.11.1902
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 427
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41115

BERGER, Julius Viktor (Valentin), * 20. 7. 1850 Nový Jičín, † 17. 11. 1902 Vídeň (Rakousko), malíř

Syn novojičínského malíře Ignáce B. (1822–1901). Absolvoval reálku v rodišti, 1864–68 studoval na vídeňské akademii u Eduarda Engertha a Hanse Makarta. 1874 získal za portrétní skicu Ferdinanda I. zlatou medaili a tříleté státní stipendium v Itálii. 1881–87 učil na škole uměleckých řemesel ve Vídni a od 1887 až do konce života byl profesorem vídeňské akademie výtvarných umění. Rozsah i námětový okruh B. tvorby byl bohatý. Vedle nástěnných maleb vyhotovil řadu olejů, pastelů a kreseb s historickými i žánrovými motivy, maloval krajiny, portréty, církevní obrazy, ale také krojové studie. K jeho největším uměleckým úspěchům patřily nástěnné malby v justičním paláci ve Vídni a monumentální malba Mecenáši výtvarného umění domu Habsburků na stropě Zlatého sálu Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Dvě medaile získal B. za obraz Artes faventes, který se však ztratil na výstavě v Lyonu. B. patřil k nejvýznamnějším představitelům historismu – tzv. stylu vídeňské Okružní třídy (Ringstrasse).

D: Immaculata, 2 autoportréty, Portrét staršího muže, Sen dítěte, Pilnost je matkou budoucího štěstí (Krajské vlastivědné muzeum Nový Jičín); Alegorie vítězství vědy (skica k nástěnné malbě pro Štýrský Hradec, Moravská galerie Brno); nástěnné malby (univerzita Štýrský Hradec); větší počet olejomaleb, kreseb i grafik (Gemäldegalerie der Akademie der bildenden Künste Vídeň); nástěnné malby v justičním paláci ve Vídni; Mecenáši výtvarného umění domu Habsburků (nástěnná malba ve Zlatém sále č. XIX: Kunsthistorisches Museum Vídeň); Nanebevzetí P. Marie (Jindřichov Přerova, farní kostel); soukromé sbírky ve Vídni. (Toman uvádí, že několik B. akvarelů a návrhů na diplomy bylo v obrazárně Spolku vlasteneckých přátel umění v Praze).

L: C. v. Lützow, Gemäldegalerie (katalog), Wien 1889, s. 336n.; F. Boetlicher, Malerwerke des neunzehnten Jahrhunderts, Leipzig 1891, 1, s. 82; Thieme- -Becker 3, s. 397; H. Schulig, Meine Heimat das Kuhländchen, 1908, s. 489; J. Ullrich, Geschichte der Malerei und Bildhauerkunst in Kuhländchen, in: Illustrierter Neutitscheiner Volks-Kalender 1909, s. 103; O. Wenzelides, Heimatgeschichte, 1922, 3, s. 225n.; H. A. Müller, Allgemeines Künstler Lexikon 1, Frankfurt am Main 1922, s. 109; J. B., in: Das Kuhländchen 1928, 9, s. 50n.; Toman 1, s. 58; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, 1967, s. 138; H. Fuchs, Die Österreichischen Maler des 19. Jahrhundert, Wien 1972, sv. 1, s. 33; R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon 2, Wien 1974, s. 161n.; BL 1, s. 78; J. Kačer, Moravské malířství druhé poloviny 19. století (katalog), 1981, s. 24; M. Schenková, Malířská rodina Bergrů v Novém Jičíně, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 30, 1982, s. 18n.; L. Svátková, Nálezy malby z 19. a počátku 20. století v okrese Přerov, in: Sborník památkového ústavu 1994, s. 49; Slezsko 3, s. 17.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Schenková