BERGER Julius Viktor 20.7.1850-17.11.1902: Porovnání verzí
(BERGER_Julius_Viktor_20.7.1850-17.11.1902) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Julius Viktor BERGER | | jméno = Julius Viktor BERGER | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Berger Viktor Julius portret.jpg |
| datum narození = 20.7.1850 | | datum narození = 20.7.1850 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Nový Jičín |
| datum úmrtí = 17.11.1902 | | datum úmrtí = 17.11.1902 | ||
− | | místo úmrtí = Vídeň | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 427 |
+ | }} | ||
− | + | '''BERGER, Julius Viktor''' ''(Valentin), * 20. 7. 1850 Nový Jičín, † 17. 11. 1902 Vídeň (Rakousko), malíř'' | |
+ | |||
+ | Syn novojičínského malíře Ignáce B. (1822–1901). Absolvoval | ||
+ | reálku v rodišti, 1864–68 studoval na vídeňské akademii | ||
+ | u Eduarda Engertha a Hanse Makarta. 1874 získal za portrétní | ||
+ | skicu Ferdinanda I. zlatou medaili a tříleté státní stipendium | ||
+ | v Itálii. 1881–87 učil na škole uměleckých řemesel | ||
+ | ve Vídni a od 1887 až do konce života byl profesorem vídeňské | ||
+ | akademie výtvarných umění. Rozsah i námětový okruh | ||
+ | B. tvorby byl bohatý. Vedle nástěnných maleb vyhotovil řadu | ||
+ | olejů, pastelů a kreseb s historickými i žánrovými motivy, maloval | ||
+ | krajiny, portréty, církevní obrazy, ale také krojové studie. | ||
+ | K jeho největším uměleckým úspěchům patřily nástěnné | ||
+ | malby v justičním paláci ve Vídni a monumentální malba | ||
+ | ''Mecenáši'' ''výtvarného'' ''umění'' ''domu'' ''Habsburků'' na stropě Zlatého | ||
+ | sálu Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Dvě medaile | ||
+ | získal B. za obraz ''Artes'' ''faventes'', který se však ztratil na výstavě | ||
+ | v Lyonu. B. patřil k nejvýznamnějším představitelům historismu | ||
+ | – tzv. stylu vídeňské Okružní třídy (Ringstrasse). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Immaculata, 2 autoportréty, Portrét staršího muže, Sen dítěte, Pilnost je | ||
+ | matkou budoucího štěstí (Krajské vlastivědné muzeum Nový Jičín); Alegorie | ||
+ | vítězství vědy (skica k nástěnné malbě pro Štýrský Hradec, Moravská galerie | ||
+ | Brno); nástěnné malby (univerzita Štýrský Hradec); větší počet olejomaleb, | ||
+ | kreseb i grafik (Gemäldegalerie der Akademie der bildenden Künste Vídeň); | ||
+ | nástěnné malby v justičním paláci ve Vídni; Mecenáši výtvarného umění | ||
+ | domu Habsburků (nástěnná malba ve Zlatém sále č. XIX: Kunsthistorisches | ||
+ | Museum Vídeň); Nanebevzetí P. Marie (Jindřichov Přerova, farní kostel); | ||
+ | soukromé sbírky ve Vídni. (Toman uvádí, že několik B. akvarelů a návrhů na | ||
+ | diplomy bylo v obrazárně Spolku vlasteneckých přátel umění v Praze). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' C. v. Lützow, Gemäldegalerie (katalog), Wien 1889, s. 336n.; F. Boetlicher, | ||
+ | Malerwerke des neunzehnten Jahrhunderts, Leipzig 1891, 1, s. 82; Thieme- | ||
+ | -Becker 3, s. 397; H. Schulig, Meine Heimat das Kuhländchen, 1908, s. 489; | ||
+ | J. Ullrich, Geschichte der Malerei und Bildhauerkunst in Kuhländchen, in: | ||
+ | Illustrierter Neutitscheiner Volks-Kalender 1909, s. 103; O. Wenzelides, | ||
+ | Heimatgeschichte, 1922, 3, s. 225n.; H. A. Müller, Allgemeines Künstler | ||
+ | Lexikon 1, Frankfurt am Main 1922, s. 109; J. B., in: Das Kuhländchen | ||
+ | 1928, 9, s. 50n.; Toman 1, s. 58; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, | ||
+ | 1967, s. 138; H. Fuchs, Die Österreichischen Maler des 19. Jahrhundert, | ||
+ | Wien 1972, sv. 1, s. 33; R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon 2, | ||
+ | Wien 1974, s. 161n.; BL 1, s. 78; J. Kačer, Moravské malířství druhé poloviny | ||
+ | 19. století (katalog), 1981, s. 24; M. Schenková, Malířská rodina Bergrů | ||
+ | v Novém Jičíně, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 30, 1982, s. 18n.; | ||
+ | L. Svátková, Nálezy malby z 19. a počátku 20. století v okrese Přerov, in: | ||
+ | Sborník památkového ústavu 1994, s. 49; Slezsko 3, s. 17. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/341732 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Marie Schenková | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1850]] | [[Kategorie:1850]] | ||
+ | [[Kategorie:Nový Jičín]] | ||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 10:32
Julius Viktor BERGER | |
Narození | 20.7.1850 |
---|---|
Místo narození | Nový Jičín |
Úmrtí | 17.11.1902 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 427 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41115 |
BERGER, Julius Viktor (Valentin), * 20. 7. 1850 Nový Jičín, † 17. 11. 1902 Vídeň (Rakousko), malíř
Syn novojičínského malíře Ignáce B. (1822–1901). Absolvoval reálku v rodišti, 1864–68 studoval na vídeňské akademii u Eduarda Engertha a Hanse Makarta. 1874 získal za portrétní skicu Ferdinanda I. zlatou medaili a tříleté státní stipendium v Itálii. 1881–87 učil na škole uměleckých řemesel ve Vídni a od 1887 až do konce života byl profesorem vídeňské akademie výtvarných umění. Rozsah i námětový okruh B. tvorby byl bohatý. Vedle nástěnných maleb vyhotovil řadu olejů, pastelů a kreseb s historickými i žánrovými motivy, maloval krajiny, portréty, církevní obrazy, ale také krojové studie. K jeho největším uměleckým úspěchům patřily nástěnné malby v justičním paláci ve Vídni a monumentální malba Mecenáši výtvarného umění domu Habsburků na stropě Zlatého sálu Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Dvě medaile získal B. za obraz Artes faventes, který se však ztratil na výstavě v Lyonu. B. patřil k nejvýznamnějším představitelům historismu – tzv. stylu vídeňské Okružní třídy (Ringstrasse).
D: Immaculata, 2 autoportréty, Portrét staršího muže, Sen dítěte, Pilnost je matkou budoucího štěstí (Krajské vlastivědné muzeum Nový Jičín); Alegorie vítězství vědy (skica k nástěnné malbě pro Štýrský Hradec, Moravská galerie Brno); nástěnné malby (univerzita Štýrský Hradec); větší počet olejomaleb, kreseb i grafik (Gemäldegalerie der Akademie der bildenden Künste Vídeň); nástěnné malby v justičním paláci ve Vídni; Mecenáši výtvarného umění domu Habsburků (nástěnná malba ve Zlatém sále č. XIX: Kunsthistorisches Museum Vídeň); Nanebevzetí P. Marie (Jindřichov Přerova, farní kostel); soukromé sbírky ve Vídni. (Toman uvádí, že několik B. akvarelů a návrhů na diplomy bylo v obrazárně Spolku vlasteneckých přátel umění v Praze).
L: C. v. Lützow, Gemäldegalerie (katalog), Wien 1889, s. 336n.; F. Boetlicher, Malerwerke des neunzehnten Jahrhunderts, Leipzig 1891, 1, s. 82; Thieme- -Becker 3, s. 397; H. Schulig, Meine Heimat das Kuhländchen, 1908, s. 489; J. Ullrich, Geschichte der Malerei und Bildhauerkunst in Kuhländchen, in: Illustrierter Neutitscheiner Volks-Kalender 1909, s. 103; O. Wenzelides, Heimatgeschichte, 1922, 3, s. 225n.; H. A. Müller, Allgemeines Künstler Lexikon 1, Frankfurt am Main 1922, s. 109; J. B., in: Das Kuhländchen 1928, 9, s. 50n.; Toman 1, s. 58; M. Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, 1967, s. 138; H. Fuchs, Die Österreichischen Maler des 19. Jahrhundert, Wien 1972, sv. 1, s. 33; R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon 2, Wien 1974, s. 161n.; BL 1, s. 78; J. Kačer, Moravské malířství druhé poloviny 19. století (katalog), 1981, s. 24; M. Schenková, Malířská rodina Bergrů v Novém Jičíně, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 30, 1982, s. 18n.; L. Svátková, Nálezy malby z 19. a počátku 20. století v okrese Přerov, in: Sborník památkového ústavu 1994, s. 49; Slezsko 3, s. 17.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Schenková