StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BERGER Karl 10.12.1867-22.10.1936

Karl BERGER
Narození	10.12.1867
Místo narození	Moravský Beroun
Úmrtí	22.10.1936
Místo úmrtí	Brno
Povolání	53- Historik 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 427-428
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41117

BERGER, Karl, * 10. 12. 1867 Moravský Beroun, † 22. 10. 1936 Brno, historik, vlastivědný pracovník, pedagog

Narodil se v rodině domáckého tkalce Karla B. a jeho manželky Marie, rozené Mimlerové. Matka v den porodu zemřela a B. do 1872, kdy se jeho otec znovu oženil s Františkou, rozenou Stojanovou z Beňova u Přerova, vychovávali příbuzní. Poté vyrůstal se třemi sourozenci z otcova druhého manželství. 1873–79 navštěvoval obecnou školu v Moravském Berouně a 1879–87 gymnázium v Olomouci, kde ho zaujaly zejména hodiny zeměpisu a dějepisu. Po maturitě si zapsal studia geografie, historie a německé filologie na vídeňské univerzitě. 1891 získal aprobaci pro vyučování na německých středních školách a předložil disertační práci s názvem Dějiny Théb od roku 519 před Kristem do 427, na jejímž základě mu byl udělen doktorát filozofie. 1892 nastoupil jako suplent na vyšší reálku v Krnově a 1896 byl jmenován profesorem na První státní vyšší reálce v Brně. Tam setrval do 1909, kdy byl pověřen funkcí ředitele státní vyšší reálky v Olomouci. Oženil se s dcerou novojičínského majitele realit a restauratéra Johanna Keßlera. 9. 5. 1912 byl B. jmenován zemským školním inspektorem.

Již v době svého působení v Krnově se vedle pedagogické činnosti B. začal zabývat také vědeckou prací. Ve výročních zprávách školy 1894 a 1895 publikoval na pokračování studii o východních Sudetech, avšak vědeckou práci na poli regionální historie rodného kraje rozvíjel až během pobytu v Brně a v Olomouci. Stal se členem a později místostarostou historického spolku Deutscher Verein für die Geschichte Mährens und Schlesiens a spolupracovníkem spolkového časopisu Zeitschrift des deutschen Vereins für die Geschichte Mährens und Schlesiens. V něm uveřejňoval své vědecké studie a články. Spolupracoval také s vlastivědným časopisem Das Kuhländchen vycházejícím v Novém Jičíně a věnovaným historii a vlastivědě Kravařska. B. se zabýval hlavně dějinami měst Moravského Berouna, Dvorců, Rýmařova, Města Libavé a Nového Jičína. Napsal i zajímavou studii o vampýrismu a o víře v čarodějnice na severní Moravě. Postupně se jeho pozornost soustřeďovala na klíčový problém regionu – na jeho středověkou kolonizaci. Po řadě dílčích studií, z nichž k nejzávažnějším a současně k nejspornějším patřila práce Der Große Střelnawald, přikročil 1933 ke shrnutí svých pramenných studií v knize Die Besiedlung des deutschen Nordmährens im 13. und 14. Jahrhundert. V ní se věnoval postupnému osídlování severní a severovýchodní Moravy a západního Slezska v období vrcholného středověku německými kolonisty, opíral se o analýzu širokého okruhu pramenů, zejména listin, vyvracel a odmítl chybnou a účelovou tzv. protikolonizační teorii brněnského zemského archiváře Bertholda Bretholze o významu německého živlu v nejstarších českých dějinách, hypotézu tvrdící, že německé osídlení nevzniklo až za středověké kolonizace, nýbrž probíhalo kontinuálně již od dob osídlení kmenem Kvádů. B. se přiklonil a svými vědeckými vývody podpořil tvrzení Františka Palackého, na nichž je založena tzv. kolonizační teorie. V díle o dějinách Nového Jičína B. korigoval některé závěry německého historika Gustava Becka týkající se stáří města a jeho kontinuity se starším vesnickým osídlením.

D: Geschichte der Stadt Bärn, in: ZGLM 5, 1901; Zum Hexen- und Vampyrglauben in Nordmähren, in: tamtéž 8, 1904, s. 201n.; Die Kolonisation der deutschen Dörfer Nordmährens, in: tamtéž 9, 1905, s. 1n.; Geschichte der Stadt Hof, in: tamtéž 11, 1907, s. 189n., a 12, 1908, s. 10n.; Geschichte der Stadt Römerstadt, in: tamtéž 12, 1908, s. 209n., a 13, 1909, s. 60n.; Der Große Střelnawald, in: tamtéž 19, 1915, s. 125n.; Die Geschichte der Stadt Liebau, in: tamtéž 20, 1916, s. 272n.; Über das Alter von Neutitschein, in: tamtéž 21, 1917, s. 101n.; Zur Geschichte von Römerstadt, in: tamtéž 32, 1930, s. 128n.; Die Besiedlung des deutschen Nordmährens im 13. und 14. Jahrhundert, 1933; Kaiser Wilhelm II., Leipzig, b. d.

L: BL 1, s. 78n.; Slezsko 14, s. 17n.; B. Bretholz, Dr. K. B. Die Besiedlung des deutschen Nordmäh rens im 13. und 14. Jahrhundert, in: ZGLM 35, 1933, s. 43n.; J. Šebánek, K. B., Die Besiedlung des deutschen Nordmährens, in: ČMM 58, 1934, s. 352n.; Ehrenmitglied Ministerialrat Dr. K. B. †, in: ZGLM 38, 1936, s. 158n.; J. Ullrich, Ministerialrat Dr. K. B., in: Das deutsche Kuhländchen 13, 1938, s. 69n.; MSA 85/1986, s. 22; MSA 89, Folge, 10–12/1987, s. 18.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Aleš Zářický