BERGER z Bergenthalu Johann Wenzel 28.6.1745-?1820: Porovnání verzí

Z Personal
(BERGER_z_Bergenthalu_Jan_Václav_28.6.1745-1820)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Václav BERGER z Bergenthalu
+
| jméno = Johann Wenzel BERGER z Bergenthalu
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.6.1745
 
| datum narození = 28.6.1745
| místo narození =  
+
| místo narození = Hostinné
| datum úmrtí = 1820
+
| datum úmrtí = asi 1820
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
+
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Václav BERGER z Bergenthalu
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 429
 +
}}
 +
 
 +
'''BERGER z Bergenthalu, Johann Wenzel''' ''(též Jan Václav), * 28. 6. 1745 Hostinné, † asi 1820 ?, velkoobchodník plátnem''
 +
 
 +
Syn obchodníka lnem. B. rodinný podnik podstatně rozšířil.
 +
Kolem 1800 měl pět set tkalcovských stavů. 1794 zakoupil
 +
statek Fořt a poté Studenec u Vrchlabí, zlepšil a rozšířil pěstování
 +
lnu a lněného semene v Krkonoších. 1805 rozsáhlou
 +
charitativní činností zmírňoval následky bídy a epidemií. Za
 +
tyto zásluhy byl 1810 povýšen do rytířského stavu s přídomkem
 +
von Bergenthal (diplom 23. 1. 1811). Statky a firmu
 +
převzal jeho syn '''Karl B.''' Další ze synů, '''Wenzel B.''' (? 1770–po
 +
1847), od 1801 sloužil jako dobrovolník v rakouské armádě.
 +
Po otci zdědil rytířský titul. Ve 40. letech 19. století se zapojil
 +
do politické činnosti na českém zemském sněmu jako jeden
 +
z přísedících zemského výboru. Ve funkci podporoval stavovskou
 +
opozici, byl aktivní v české zemské politice.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 1, s. 302; OSN 3, s. 800; F. J. Jirasek, Volks- und Heimatkunde
 +
des politischen Bezirks Hohenelbe, 1915, passim; BL, 1, s. 79; A. Okáč,
 +
Český sněm a vláda před březnem 1848, 1947, s. 34, 240, 242n. a passim;
 +
J. Lněničková, České země v době předbřeznové, 1999, s. 78, 90, 95.
 +
 
 +
Jitka Lněničková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
 
 
[[Kategorie:1745]]
 
[[Kategorie:1745]]
 +
[[Kategorie:Hostinné]]
 
[[Kategorie:1820]]
 
[[Kategorie:1820]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 10:37

Johann Wenzel BERGER z Bergenthalu
Narození 28.6.1745
Místo narození Hostinné
Úmrtí asi 1820
Povolání 38- Obchod, služby, cestovní ruch
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 429
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41128

BERGER z Bergenthalu, Johann Wenzel (též Jan Václav), * 28. 6. 1745 Hostinné, † asi 1820 ?, velkoobchodník plátnem

Syn obchodníka lnem. B. rodinný podnik podstatně rozšířil. Kolem 1800 měl pět set tkalcovských stavů. 1794 zakoupil statek Fořt a poté Studenec u Vrchlabí, zlepšil a rozšířil pěstování lnu a lněného semene v Krkonoších. 1805 rozsáhlou charitativní činností zmírňoval následky bídy a epidemií. Za tyto zásluhy byl 1810 povýšen do rytířského stavu s přídomkem von Bergenthal (diplom 23. 1. 1811). Statky a firmu převzal jeho syn Karl B. Další ze synů, Wenzel B. (? 1770–po 1847), od 1801 sloužil jako dobrovolník v rakouské armádě. Po otci zdědil rytířský titul. Ve 40. letech 19. století se zapojil do politické činnosti na českém zemském sněmu jako jeden z přísedících zemského výboru. Ve funkci podporoval stavovskou opozici, byl aktivní v české zemské politice.

L: Wurzbach 1, s. 302; OSN 3, s. 800; F. J. Jirasek, Volks- und Heimatkunde des politischen Bezirks Hohenelbe, 1915, passim; BL, 1, s. 79; A. Okáč, Český sněm a vláda před březnem 1848, 1947, s. 34, 240, 242n. a passim; J. Lněničková, České země v době předbřeznové, 1999, s. 78, 90, 95.

Jitka Lněničková