BERGER z Bergenthalu Johann Wenzel 28.6.1745-?1820: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = asi 1820
 
| datum úmrtí = asi 1820
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
+
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 429
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 10:37

Johann Wenzel BERGER z Bergenthalu
Narození 28.6.1745
Místo narození Hostinné
Úmrtí asi 1820
Povolání 38- Obchod, služby, cestovní ruch
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 429
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41128

BERGER z Bergenthalu, Johann Wenzel (též Jan Václav), * 28. 6. 1745 Hostinné, † asi 1820 ?, velkoobchodník plátnem

Syn obchodníka lnem. B. rodinný podnik podstatně rozšířil. Kolem 1800 měl pět set tkalcovských stavů. 1794 zakoupil statek Fořt a poté Studenec u Vrchlabí, zlepšil a rozšířil pěstování lnu a lněného semene v Krkonoších. 1805 rozsáhlou charitativní činností zmírňoval následky bídy a epidemií. Za tyto zásluhy byl 1810 povýšen do rytířského stavu s přídomkem von Bergenthal (diplom 23. 1. 1811). Statky a firmu převzal jeho syn Karl B. Další ze synů, Wenzel B. (? 1770–po 1847), od 1801 sloužil jako dobrovolník v rakouské armádě. Po otci zdědil rytířský titul. Ve 40. letech 19. století se zapojil do politické činnosti na českém zemském sněmu jako jeden z přísedících zemského výboru. Ve funkci podporoval stavovskou opozici, byl aktivní v české zemské politice.

L: Wurzbach 1, s. 302; OSN 3, s. 800; F. J. Jirasek, Volks- und Heimatkunde des politischen Bezirks Hohenelbe, 1915, passim; BL, 1, s. 79; A. Okáč, Český sněm a vláda před březnem 1848, 1947, s. 34, 240, 242n. a passim; J. Lněničková, České země v době předbřeznové, 1999, s. 78, 90, 95.

Jitka Lněničková