Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERGL Johann Baptist Wenzl 23.9.1718-15.1.1789

{{Infobox - osoba
| jméno = Johann Baptist Wenzl BERGL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.9.1718
| místo narození = Dvůr Králové nad Labem
| datum úmrtí = 15.1.1789
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 430-431
}}

'''BERGL, Johann Baptist Wenzl''' ''(též BERGEL, PERGL, vl. jm. Berger, též Jan Křtitel Václav), * 23. 9. 1718 Dvůr Králové nad Labem, † 15. 1. 1789 Vídeň (Rakousko), malíř fresek, kreslíř''

Jako jeho rodiště bývají mylně uváděny i Hořovice. Malířem
a štukatérem se vyučil v dílně svého otce Wenzela (Jana Václava
Bergera) ve Dvoře Králové nad Labem. Poté studoval
ve Vídni u Karla Aigena, Josefa Mildorfera a Paula Trogera.
1749 na tamní výtvarné akademii své studium dokončil.
Mezi B. první práce patřily obrazy ''Jefte a'' ''jeho'' ''dcera'' (1751)
a ''Job'' ''utěšovaný'' ''přáteli'' (1752), které mu 1751 a 1752 vynesly
získání výročních cen vídeňské akademie výtvarných umění.
Ve Vídni, kde se 1754 oženil s dcerou malíře Johanna Bernharda
Märsche, se pak natrvalo usadil. Díky podpoře svého
tchána získal počátkem 60. let 18. století první dvorské zakázky,
které pro něho znamenaly úspěch. Pro císařský dvůr
pracoval v 60. a 70. letech 18. století na freskách vedut krajin
pro císařské zámky a arcibiskupské rezidence v Ober-St.
Veit ve Vídni (1762–63), ve vídeňském Hofburgu (zejména
1763–66 tzv. Amalientrakt), v Laxenburgu, v zámku Donauhof
(výzdoba knihovny polního maršála Laudona), v Pielachu,
především však v Schönbrunnu. Tam 1768–77 provedl
freskovou výzdobu jedenácti sálů v přízemí, které dodnes
nesou název Bergl-Zimmer (B. pokoje). Pro svá témata zvolil
dekorativní scény navozující iluzi indické džungle s exotickými
zvířaty, ptáky, zejména papoušky, květinami, stromy,
hlavně s palmami a s jižní vegetací vůbec; inspirací mu byly
také bruselské a francouzské tapiserie. Tyto fresky B. jako barokního
mistra v umění ilusionismu světově proslavily.

Před 1762 pobýval B. v Benátkách. Od poloviny 50. let 18.
století získával stále častěji církevní zakázky také v českých zemích.
Jednalo se především o tři cykly křížových cest: kolem
1755 (udáváno též 1759) vytvořil křížovou cestu pro děkanský
kostel ve Dvoře Králové, 1761–63 pro ambit kapucínského
kláštera v Opočně a 1759 křížovou cestu pro farní kostel
v Orlici. Dále freskami vyzdobil štít premonstrátské klášterní
budovy a refektář v Louce u Znojma (po 1767). V rakouských
zemích provedl zejména ceněné nástěnné a oltářní malby
v klášterním kostele v Klein-Mariazell (1758 a před 1765
''Klanění'' ''tří'' ''králů'', ''Korunovace'' ''P. Marie'', čtyři boční oltáře aj.)
a významně se po dobu takřka dvaceti let podílel na celkové
a v prvé řadě nástropní freskové výzdobě knihovny benediktinského
kláštera Melk (1761, 1767, 1782 fresky ''Triumf''
''světla'', ''Roční'' ''období'' ''a Světadíly'' a dále fresky se scénami ze života
Panny Marie na stropě a stěnách) a na výmalbě letního
zahradního pavilonu, kde umístil i svůj autoportrét (1763).
Namaloval také oltářní obraz (olej s námětem sv. Benedikta,
1770). Své další práce provedl v benediktinském klášteře
v Seitenstetten (1769), v Neukloster ve Wiener Neustadt (kolem
1765) a v poutním kostele v Maria-Dreieichen u Hornu
(1770). Freskami vyzdobil i Rakouskou Národní knihovnu
(původní část augustiniánského kláštera, 1752–83) ve Vídni,
kapli v Schönbühelu aj. Tyto B. práce jsou považovány za
umělcovo vrcholné dílo s náboženskou tematikou. V Uhrách
tvořil fresky hlavně pro paulánské kláštery: pro univerzitní
kostel v Pešti ''Kristus'' ''na hoře'' ''Olivetské'' (1776), ''Nanebevstoupení''
''Panny'' ''Marie'', ''Sv. Jan'' ''Nepomucký'', pro paulánský kostel
v Horních Uhrách ve Felsöelefánt (dnes Horní Lefantovice, Slovensko) zejména cyklus fresek ze života sv. Jana Křtitele
(1770), freskami vyzdobil i kostel a refektář ve Velkých Lovcích
(1776). Tyto B. práce signalizují jeho umělecký přechod
ke klasicismu.

V rané tvorbě, která se vyznačovala intenzivními světlými
a tmavými barevnými kontrasty a statickým divadelním rozložením
figur, byl B. silně ovlivněn Paulem Trogerem. Jeho
styl se však od poloviny 60. let 18. pod vlivem přítele a spolupracovníka
Franze Antona Maulbertsche počal proměňovat.
B. uplatňoval stále více pastelových barev, jeho figury získávaly
na pohybu. Vrcholná díla, pro něž jsou typické rozpohybované
postavy vyznačující se expresivními gesty (fresky pro
císařský zámek v Pielachu, 1766), vytvořil B. zhruba v letech
1767–72. Od 1773 byla B. tvorba ovlivněna klasicismem:
kompozice jeho děl se zjednodušila, postavy, často umísťované
do krajiny s klasicistními architekturami, se zklidnily,
barvy potemněly.

Jako rakouský umělec českého původu patřil B. v habsburské
monarchii mezi nejvýznamnější a nejzaměstnávanější malíře
fresek pozdního baroka a díky svým tropickým motivům
i rokokového orientalismu.

'''L:''' A. Weixelgartner, J. B., in: Jahrbuch des Kunstvereines..., 1903, s. 331n.;
E. Poche, Nové poznatky k práci vídeňského malíře J. B., in: Ročenka kruhu
pro pěstování umění za rok 1933, 1934, s. 24n., 153n.; K. Garas, Magyarországi
festészet XVIII. században, Budapešť 1955, s. 39n., 54n.; M. Lejsková-
Matyášová, J. V. B., in: Zprávy památkové péče 20, 1960, s. 238n;
P. Otto, J. B. 1718–1789. Disertace, Vídeň 1964; P. König, Schloss Pielach
und seine Fresken von J. B., in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und
Denkmälerpflege 29, 1975, s. 123n.; P. Preiss, Österreichische Barockmaler
aus der Nationalgalerie in Prag (katalog výstavy), Vídeň 1978, passim; L. Slavíček,
Na okraj výstavy rakouského barokního umění ze sbírek Národní galerie
v Praze, in: Umění 27, 1979, č. 6, s. 545n.; týž, Dodatky k dílu J. W. B.,
in: Bulletin Moravské galerie v Brně, 1995, s. 72n.; týž, J. W. B. as a Painter
of Altarpieces and Easel Paintings…, in: Bulletin of the National Gallery in
Prague, 1991, s. 60n.; SBS 1, s. 227; BLS 1, s. 379n.; BL 1, s. 79; NEU 1,
s. 64n.; Partisch 1, s. 13; Dlabač 1, s. 122; G. K. Nagler, Neues allgemeines
Künstlerlexikon München 1835, s. 426; Toman 1, s. 58; DBE 1, s. 448n.;
NDB 2, 1955; Thieme – Becker 3, s. 407; Saur 9, s. 393n. (kde též soupis
literatury); P. Arijčuk, Neznámá díla J. W. B. ve východních Čechách, in:
Opuscula Hist. Atrium F 44, 2000, passim; týž, J. W. B. Námět křížové cesty
v díle…, disertace, 1998, MU, Brno.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/275916 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jitka Lněničková, Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:1718]]
[[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]]
[[Kategorie:1789]]
[[Kategorie:Vídeň]]


<gallery>
Bergl Johann Baptist Schonbrunn.jpg|Fresky v Schönbrunnu ve Vídni
Bergl Johann Baptist Schonbrunn2.jpg|Fresky v Schönbrunnu ve Vídni
</gallery>