BERGNER Wenzel Martin Christoph 12.11.1761-?1834: Porovnání verzí

Z Personal
(BERGNER_Václav_Martin_Kryšt._12.11.1761-1834)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Václav Martin Kryšt. BERGNER
+
| jméno = Wenzel Martin Christoph BERGNER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.11.1761
 
| datum narození = 12.11.1761
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1834
+
| datum úmrtí = ?1834
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav Martin Kryšt. BERGNER
+
}}
 +
 
 +
'''BERGNER, Wenzel Martin Christoph''' ''(též Václav Martin Krištof ), * 12. 11. 1761 Praha, † ? 1834 Vídeň (Rakousko), obchodník, diplomat, úředník, český vlastenec''
 +
 
 +
Syn chemika a lékárníka Krištofa (Christopha) B. (1721 až
 +
1793). Po pražském staroměstském gymnáziu studoval B.
 +
na Karlo-Ferdinandově univerzitě přírodní vědy a zejména
 +
chemii. Absolvoval 1778. Pak pracoval v otcově firmě, kde
 +
se věnoval zejména obchodu chemikáliemi. V této době se
 +
začal zajímat o české vlastenecké snahy. Stal se přítelem Josefa
 +
Jungmanna, podílel se na přípravách později vydaného
 +
''Slovníku'' ''česko-německého'', 1811 podpořil vydání Jungmannova
 +
překladu Miltonova ''Ztraceného'' ''ráje''. Finančně pomáhal
 +
i jiným českým vlastencům. 1806–16 žil většinou v Rumburku
 +
a cestoval po Evropě (Německo, Itálie apod.). 1817
 +
byl jmenován sekretářem vyslanectví Rakouska v Buenos
 +
Aires, kde pracoval do 1818. Po návratu do Evropy se usadil
 +
ve Vídni a 1822 se stal úředníkem. Kontakt s českým vlasteneckým
 +
prostředím udržoval i za svého vídeňského pobytu.
 +
Publikoval v českých časopisech, zejména v ''Kroku'', ponejvíce
 +
krátké, česky psané články. Zaměřoval se v nich hlavně na zeměpisnou
 +
a přírodovědnou tematiku. Rozsáhlejší časopiseckou
 +
práci představovala ''Rozprava'' ''o literatuře'' ''vesměs'' ''a žádosti''
 +
(1827). Věnoval se v ní možnosti vzniku společného všeslovanského
 +
jazyka a společné literatury. Názorově se ztotožnil
 +
s Jánem Kollárem a nevyhnul se tak střetu s Josefem Jungmannem,
 +
který zastával realističtější stanoviska.
 +
 
 +
'''D:''' V. M. K. B., Rozprava o literatuře a žádosti, in: Krok 2, 1827, s. 2n.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 3, s. 805n.
 +
 
 +
Jitka Lněničková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1761]]
 
[[Kategorie:1761]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1834]]
 
[[Kategorie:1834]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 5. 7. 2016, 12:23

Wenzel Martin Christoph BERGNER
Narození 12.11.1761
Místo narození Praha
Úmrtí ?1834
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41153

BERGNER, Wenzel Martin Christoph (též Václav Martin Krištof ), * 12. 11. 1761 Praha, † ? 1834 Vídeň (Rakousko), obchodník, diplomat, úředník, český vlastenec

Syn chemika a lékárníka Krištofa (Christopha) B. (1721 až 1793). Po pražském staroměstském gymnáziu studoval B. na Karlo-Ferdinandově univerzitě přírodní vědy a zejména chemii. Absolvoval 1778. Pak pracoval v otcově firmě, kde se věnoval zejména obchodu chemikáliemi. V této době se začal zajímat o české vlastenecké snahy. Stal se přítelem Josefa Jungmanna, podílel se na přípravách později vydaného Slovníku česko-německého, 1811 podpořil vydání Jungmannova překladu Miltonova Ztraceného ráje. Finančně pomáhal i jiným českým vlastencům. 1806–16 žil většinou v Rumburku a cestoval po Evropě (Německo, Itálie apod.). 1817 byl jmenován sekretářem vyslanectví Rakouska v Buenos Aires, kde pracoval do 1818. Po návratu do Evropy se usadil ve Vídni a 1822 se stal úředníkem. Kontakt s českým vlasteneckým prostředím udržoval i za svého vídeňského pobytu. Publikoval v českých časopisech, zejména v Kroku, ponejvíce krátké, česky psané články. Zaměřoval se v nich hlavně na zeměpisnou a přírodovědnou tematiku. Rozsáhlejší časopiseckou práci představovala Rozprava o literatuře vesměs a žádosti (1827). Věnoval se v ní možnosti vzniku společného všeslovanského jazyka a společné literatury. Názorově se ztotožnil s Jánem Kollárem a nevyhnul se tak střetu s Josefem Jungmannem, který zastával realističtější stanoviska.

D: V. M. K. B., Rozprava o literatuře a žádosti, in: Krok 2, 1827, s. 2n.

L: OSN 3, s. 805n.

Jitka Lněničková