Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERGOBZOOMOVÁ Katharina 21.6.1755-18.6.1788

{{Infobox - osoba
| jméno = Katharina BERGOBZOOMOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 21.6.1755
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 18.6.1788
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 437
}}

'''BERGOBZOOMOVÁ, Katharina''' ''(roz. LEITNER, též LAUFNER, LEUFNER, LEIDNER, LEITTNER; Catharina, Catterina, Nina), * 21. 6. 1755 Vídeň (Rakousko), † 18. 6. 1788 Praha, zpěvačka''

Za svobodna vystupovala pod jménem Schindler, které získala
po manželovi své nejstarší nevlastní sestry Ph. E. Schindlerovi,
řediteli vídeňské dvorní porcelánky, jenž po smrti rodičů
B. adoptoval. 1777 se provdala za herce a divadelního ředitele
J. B. Bergobzooma (1742–1804), s nímž měla jedenáct
synů. Jméno Schindlerová užívaly po určitou dobu také obě
její pěvecky působící neteře, sopranistka Marianne Antonia
(Maria Anna), provdaná Langová, a mladší sestra Anna, provdaná
Haselbecková.

Pěveckou kariéru zahájila B. 1770 ve Vídni. V Praze působila
1771–73 v italské operní společnosti G. Bustelliho v Divadle
v Kotcích. V roli Dircey se podílela na vůbec prvním provedení
opery ''Demofoonte'' (27. /28. 12. 1771), zkomponované
na text P. Metastasia pražským skladatelem J. A. Koželuhem.
Od října 1773 hostovala v Benátkách (mj. v Myslivečkově ''La''
''Clemenza'' ''di Tito'', leden 1774), následně vystupovala v Londýně,
1776–82 pobývala ve Vídni, kde 1776/77 krátce vedla
vlastní operní společnost, a 1782 působila v Braunschweigu.
1783 se vrátila do Prahy a stala se členkou herecké společnosti
K. Wahra, jež 21. 4. zahájila provoz Nosticova divadla.
1784 odešla do Brna spolu s manželem, který převzal vedení
tamního divadla, a působila jako zpěvačka v jeho společnosti.
Po návratu do Prahy zemřela na „horkou nemoc“.

B. byla sopranistkou a mezzosopranistkou s příjemným, jasným
a čistým hlasem velkého rozsahu, pohledným zevnějškem,
bohatou mimikou a citem; její výkony byly oceňovány
pro výrazný dramatický přednes a herecké zvládnutí vážných
rolí. I když nebyla Italka rodem, v operních společnostech
zaujala rovnocennou pozici. Předčasný konec její kariéry byl
jistě ovlivněn i vyčerpáním z četných těhotenství a porodů.

'''L:''' Ch. d’Elvert, Geschichte des Theaters in Mähren und Oesterreichisch
Schlesien, in: Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch-
-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 4,
1852, s. 91n.; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 1, 1883, s. 331n.;
tamtéž 2, 1885, s. 20, 103, 113n., 132, 252, 341; Gallerie von Teutschen
Schauspielern und Schauspielerinnen, Schriften der Gesellschaft für Theatergeschichte
13 (ed. R. M. Werner), Berlin 1910, s. 12, 269; K. Vetterl,
Bohumír Rieger a jeho doba, in: ČMM 53, 1929, s. 72n.; Theater, Feste und
Feiern zur Zeit Maria Theresias 1742–1776 (ed. E. Grossegger), Wien 1987,
s. 284n.; Dlabač 1, s. 135n.; F. J. Freiherr von Reden-Esbeck, Deutsches
Bühnen-Lexikon. Das Leben und Wirken aller hervorragenden Bühnenleiter
und Künstler von Beginn der Schauspielkunst bis zur Gegenwart 1, Eichstätt
– Stuttgart 1879, s. 45; ODS, s. 211; Kosch 1, s. 121; K. J. Kutsch – L. Riemens,
Großes Sänger-Lexikon, Bern – München, 3. vyd. 1997, sv. 1, s. 277;
Die Musik in Geschichte und Gegenwart (ed. F. Blume), Kassel 1949–86,
s. 1123n. (v hesle Ruprecht, Martin); LDM 1, s. 164n.

'''P:''' Starší divadlo v českých zemích – Osobnosti a díla (ed. A. Jakubcová),
rukopis.

Alena Jakubcová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1755]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1788]]
[[Kategorie:Praha]]