BERGOBZOOM Johann Baptist 9.9.1742-12.1.1804: Porovnání verzí

Verze z 5. 7. 2016, 12:32

Johann Baptist BERGOPZOOM
Narození	9.9.1742
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Úmrtí	12.1.1804
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec 81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41154

BERGOBZOOM, Johann Baptist (též BERGOBZOOMER, BERGOPZOOM, vl. jm. Berckertshammer), * 9. 9. 1742 Vídeň (Rakousko), † 12. 1. 1804 Vídeň (Rakousko), herec, režisér, divadelní ředitel, dramatik

Vyučil se tiskařem. Divadlu se začal věnovat z podnětu herce a dramatika F. W. Weiskerna. Debutoval jako herec ve Vídni 1764 v Divadle u Korutanské brány. 1765–69 hrál s cestující společností v Mnichově, Norimberku, Frankfurtu nad Mohanem, Mohuči, Mannheimu, Kolíně nad Rýnem, Koblenci, Düsseldorfu a Augšpurku, 1771–73 působil v pražském Divadle v Kotcích, 1774 přijal angažmá ve vídeňském divadle Burgtheater. Oženil se se zpěvačkou Katharinou Leitnerovou (1755–1788), odešel 1782 z Vídně a doprovázel svou manželku do Braunschweigu. Počátkem 1783 se oba vrátili do Prahy, kde se připravovalo zahájení provozu v nově vystavěném Nosticově divadle. 1783/84 byl členem vedení herecké společnosti. V dubnu 1784 odešel do Brna, kde se stal ředitelem divadla, provozovaného od září 1786 městem. 1788 se vrátil do Prahy, avšak po smrti manželky odešel v červnu do Pešti a 1789/90 tam vedl divadlo. Od 1791 se stal opět členem vídeňského divadla Burgtheater (poslední vystoupení 23. 2. 1801). V další aktivní činnosti mu zabránilo dlouhodobé onemocnění. Herecky se uplatňoval v rolích tyranů (např. Shakespearův Richard III.), hrdinů, vážných milovníků, něžných i komických starců a pedantů. Ovlivněn divadelní koncepcí J. von Sonnenfelse se zasazoval o divadlo s pevnými literárními texty a výchovným posláním. Na počátku sedmdesátých let 18. století se v Praze podílel na změnách umělecké orientace v duchu osvícenských idejí a na inovaci repertoáru ve prospěch literárně fixovaného dramatu. V Brně se jeho zásluhou i ve druhé polovině osmdesátých let 18. století v repertoáru udržel značný podíl tragédií. B. také navázal na předchozí vyspělý hudební repertoár a hrál jak původní německé singspiely, tak překlady italských buff i francouzských oper comique. Sám napsal řadu divadelních kusů (povětšinou přepracování cizích originálů), v nichž mj. dbal o uplatnění vlastního hereckého oboru. Tyto hry vstoupily do repertoáru německých společností, byly uváděny na různých jevištích a mnohé vydány i tiskem.

L: Ch. d’Elvert, Geschichte des Theaters in Mähren und Oesterreichisch Schlesien, in: Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch- -schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 4, 1852, s. 89n.; A. Rille, Aus dem Bühnenleben Deutsch-Oesterreichs. Die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734–1884), 1885, s. 44n.; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 1, 1883, s. 264, 309n., 326n., 334, 343; tamtéž 2, 1885, s. 4n., 16n., 22n., 49, 85, 102n., 120n., 252, 423; Gallerie von Teutschen Schauspielern und Schauspielerinnen, in: Schriften der Gesellschaft für Theatergeschichte 13 (ed. R. M. Werner), Berlin 1910, s. 11n., 267n.; Schauspielerleben im achtzehnten Jahrhundert. Erinnerungen von Joseph Anton Christ (ed. R. Schirmer), München – Leipzig 1912, s. 23n.; Bergobzooms Letztes Wort an das Wiener Publikum (1782) (ed. G. Gugitz), reprint Wien 1954; W. Binal, Deutschsprachiges Theater in Budapest, Wien 1972, s. 48n.; M. Wurmová, Repertoár brněnského divadla v letech 1777–1848, 1990; J. Trojan, Hudební Brno za doby Mozartovy, in: Opus musicum 1991, č. 1, s. 2n.; Z. Digrin, Goldoniho sezóna v Praze, Divadlo v Kotcích (ed. F. Černý), 1992, s. 127n.; J. Got, Das österreichische Theater in Lemberg im 18. und 19. Jahrhundert 1, Wien 1997, s. 27n.; M. Havlíčková, J. B. B. a jeho program Národního divadla v Brně, in: SPFFBU, Q 4, 2001, s. 21n.; Wurzbach 1, s. 317n.; ADB 2, s. 396n.; F. J. Freiherr von Reden-Esbeck, Deutsches Bühnen-Lexikon. Das Leben und Wirken aller hervorragenden Bühnenleiter und Künstler von Beginn der Schauspielkunst bis zur Gegenwart 1, Eichstätt – Stuttgart 1879, s. 44; ODS s. 210; Kosch 1, s. 121; DBE 1, s. 453; E. Pies, Prinzipale. Zur Genealogie des deutschsprachigen Berufstheaters vom 17. bis 19. Jahrhundert, Ratingen – Kastellaun – Düsseldorf 1973, s. 44n.

P: Starší divadlo v českých zemích – Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, rukopis.

Alena Jakubcová