BERINGER Jiří Samuel †1702/1704: Porovnání verzí

Z Personal
(BERINGER_Jiří_Samuel_-1704)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Jiří Samuel BERINGER
 
| jméno = Jiří Samuel BERINGER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození =  
+
| datum narození = ?
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1704
+
| datum úmrtí = 1702/1704
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
 
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří Samuel BERINGER
+
}}
 +
 
 +
'''BERINGER, Jiří Samuel''' ''(též BERYNGER, BERINKER), * ?, † 1702/04 ? Praha, knihtiskař''
 +
 
 +
Údaje o původu a vzdělání nejsou známy. Zřejmě 1696 až
 +
1700 nebo 1697–99 pracoval jako faktor či správce v tiskárně
 +
arcibiskupství pražského, umístěné v semináři sv. Norberta
 +
v Královském dvoře. 1700–02 či 1701–04 se stal samostatným
 +
knihtiskařem v domě U Tří králů na Starém Městě
 +
pražském. Vydával drobnější českou, německou a latinskou
 +
nábožensky vzdělávací literaturu v nepříliš kvalitním technickém
 +
provedení a jen s běžnými ozdobami (mj. ''Zpráva''
 +
''o svátosti'' ''pokání,'' ''obzvláštně'' ''ženskému'' ''pohlaví'' ''ku potěše'' ''složená'',
 +
1701). Po B. smrti tiskárnu pravděpodobně do 1723 vedla
 +
jeho manželka Barbora Františka, a to zřejmě za pomoci
 +
faktorů J. J. Behra, L. Caja a M. Seissenhofera. Není přesně
 +
doloženo, zda své tisky Barbora prodávala sama, nebo zda je
 +
rozšiřoval Jan Konrád Mull, bývalý zástupce knihkupeckých
 +
závodů v Kolíně nad Rýnem a knihkupec u sv. Salvátora na
 +
Starém Městě pražském. Po Barboře se vedení ujal syn Petr
 +
Antonín B. Tiskárna zanikla buď na sklonku dvacátých let,
 +
nebo ve čtyřicátých letech 18. století.
 +
 
 +
'''L:''' KSN 1, s. 514; Jireček 1, s. 66; J. Volf, Dějiny českého knihtisku do roku
 +
1848, 1925, s. 85n.; K. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví
 +
československého, 1927, s. 130; Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství,
 +
1939, s. 97; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších
 +
dob do roku 1860, in: Příloha sborníku PNP, Strahovská knihovna 1, 1966,
 +
s. 57.
 +
 
 +
Hana Bočková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
+
[[Kategorie:1702]]
[[Kategorie:1704]]
+
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 7. 2016, 14:05

Jiří Samuel BERINGER
Narození ?
Úmrtí 1702/1704
Místo úmrtí Praha
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41167

BERINGER, Jiří Samuel (též BERYNGER, BERINKER), * ?, † 1702/04 ? Praha, knihtiskař

Údaje o původu a vzdělání nejsou známy. Zřejmě 1696 až 1700 nebo 1697–99 pracoval jako faktor či správce v tiskárně arcibiskupství pražského, umístěné v semináři sv. Norberta v Královském dvoře. 1700–02 či 1701–04 se stal samostatným knihtiskařem v domě U Tří králů na Starém Městě pražském. Vydával drobnější českou, německou a latinskou nábožensky vzdělávací literaturu v nepříliš kvalitním technickém provedení a jen s běžnými ozdobami (mj. Zpráva o svátosti pokání, obzvláštně ženskému pohlaví ku potěše složená, 1701). Po B. smrti tiskárnu pravděpodobně do 1723 vedla jeho manželka Barbora Františka, a to zřejmě za pomoci faktorů J. J. Behra, L. Caja a M. Seissenhofera. Není přesně doloženo, zda své tisky Barbora prodávala sama, nebo zda je rozšiřoval Jan Konrád Mull, bývalý zástupce knihkupeckých závodů v Kolíně nad Rýnem a knihkupec u sv. Salvátora na Starém Městě pražském. Po Barboře se vedení ujal syn Petr Antonín B. Tiskárna zanikla buď na sklonku dvacátých let, nebo ve čtyřicátých letech 18. století.

L: KSN 1, s. 514; Jireček 1, s. 66; J. Volf, Dějiny českého knihtisku do roku 1848, 1925, s. 85n.; K. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, 1927, s. 130; Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, 1939, s. 97; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, in: Příloha sborníku PNP, Strahovská knihovna 1, 1966, s. 57.

Hana Bočková