Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERNÁŠEK Josef 2.2.1846-26.8.1919

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BERNÁŠEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.2.1846
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 26.8.1919
| místo úmrtí = Karlín (Praha)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 450
}}

'''BERNÁŠEK, Josef,''' ''* 2. 2. 1846 Praha, † 26. 8. 1912 Karlín (Praha), kovář, organizátor odborového a dělnického hnutí''

Otec František B. byl kovářem. Početnou rodinu (B. měl
dalších sedm sourozenců) nedokázal zabezpečit, odešel za
prací do ciziny, kde zmizel. B. získal jen základní vzdělání,
poté se jako otec vyučil kovářem. V povolání byl poměrně
úspěšný, znepokojovaly ho však životní podmínky dělnictva.
Už koncem 60. let 19. století se proto podílel na práci
organizací, které slibovaly jejich zlepšení. Začínal ve svépomocném
spolku F. L. Chleboráda Oul, ten mu však přestal brzy vyhovovat. 1870 byl zvolen do Ústředního výboru
strojnického, který měl charakter odborové organizace, a vedl
úspěšné stávky za zvýšení mezd. V první polovině 70. let
vstoupil do sporů o ''Dělnické'' ''listy'', ve kterých podporoval socialisty
sdružené kolem J. B. Pecky proti J. Barákovi. K dalšímu
prohloubení konfliktů v českém dělnickém hnutí došlo
v souvislosti s tzv. neudörfelským sjezdem 1874, na kterém
byla založena rakouská sociální demokracie. B. podporoval
její program a vyjadřoval to svými příspěvky do dělnického
tisku, zejména do nově založeného časopisu ''Budoucnost''. Zajímal
se o názory K. Marxe a B. Engelse. Přispěl k publikaci
ukázek jejich díla v českých překladech. B. se 1875 oženil
s Marií rozenou Pilařovou. Měli spolu čtyři děti, z nichž se
dospělosti dožily jen dvě. O otcův odkaz pečovala zejména
dcera Božena (provdaná Zítková). B. pokračoval v politické
a spolkové činnosti i po založení rodiny. 1878 byl účastníkem
tzv. břevnovského sjezdu, při kterém se osamostatnila
česká sociální demokracie. Za účast na tomto jednání byl
v lednu 1879 odsouzen na dva měsíce do vězení. Nebyl to
jeho jediný konflikt se státní mocí. 1882 byl souzen v dalším
velkém politickém procesu proti sociálním demokratům. Pro
nedostatek důkazů ho však soud v tomto případě osvobodil.
Vedle činnosti v sociální demokracii se B. věnoval soustavně
práci ve spolcích a v odborových organizacích. Zasloužil se
především o vznik Odborového spolku kovodělníků a jejich
spolupracovníků v Čechách (1892). Na jeho půdě usiloval
o řešení národnostních konfliktů, které ovládaly rakouské
dělnické i odborové hnutí na přelomu 19. a 20. století. Své
životní zkušenosti a zážitky shrnul v rukopisných vzpomínkách,
které vyšly 1957 posmrtně.

'''D:''' Obrázky z prvních dob dělnického hnutí, 1957.

'''L:''' F. Slapnička, J. B., in: tamtéž, s. 5n.; Průkopníci socialismu u nás, 1954,
passim; PSD 1, s. 51; M. Beránková, Tisk pro dělníky a první dělnické časopisy,
1980, 62n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/231091 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavla Vošahlíková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1846]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:Praha]]