Verze z 1. 10. 2019, 11:06, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BERNARD Bělobor 5.7.1891-9.5.1915

Z Personal
Bělobor BERNARD
Narození 5.7.1891
Místo narození Kněžmost u Mnichova Hradiště
Úmrtí 9.5.1915
Místo úmrtí Neuville-Saint-Vaast (Francie)
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 447-448
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41212

BERNARD, Bělobor, * 5. 7. 1891 Kněžmost u Mnichova Hradiště, † 9. 5. 1915 Neuville-Saint-Vaast (Francie), sportovec, účastník 1. odboje

Pocházel z dělnické rodiny. Vyučil se krejčím v Mnichově Hradišti. Od mládí byl činný v místní sokolské jednotě, vynikal vůlí k sebevzdělávání. 1911 odjel za prací do Paříže, kde si rozšiřoval odborné vědomosti v dámském krejčovském salonu. Na jaře 1914 složil mistrovské zkoušky. Aktivně působil v pařížském Sokole, spřátelil se s náčelníkem Josefem Pultrou a od 1913 byl předsedou vzdělávacího odboru. 1912 cvičil na pražském Slovanském všesokolském sletu. Ihned po vypuknutí války se zapojil do krajanského protirakouského odboje. Patřil k iniciátorům a hlavním organizátorům demonstrativních vystoupení pařížských Čechů a ke spolupracovníkům J. Hoffmanna-Krátkého při zakládání české krajanské kolonie. Horlivě agitoval mezi krajany ke vstupu do cizinecké legie. Pomáhal při řízení náboru a formulovat nejrůznější veřejné projevy. V říjnu 1914 nastoupil jako dobrovolník 1. čety roty Nazdar do pole a brzy byl označován za „duchovního vůdce“ české dobrovolnické jednotky v cizinecké legii. Na frontě se projevil jeho talent literárního samouka. Psal aktuální písňové texty na starší nápěvy, komponoval nové písně, z nichž nejproslulejší byla hymna roty Dobrovolnická. Adaptoval Havlíčkovy satiry, vytvořil několik desítek agitačních vojenských básní, přispíval do krajanského tisku a byl prvním českým frontovým zpravodajem. Jeho literární a agitační činnost, provozovaná přímo v zákopech, měla pozitivní účinek na dobrovolníky. Padl při nejkrvavější útočné operaci, kam byla v rámci cizinecké legie nasazena rota Nazdar, v bitvě u Arrasu poblíž vesnice Neuville-Saint- -Vaast v kraji Artois.

L: J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–16, 1938, passim.

P: osobní archiv autora hesla.

Martin Kučera