Biografický slovník
BERNARD František 24.4.1870-15.1.1954: Porovnání verzí
(BERNARD_František_24.4.1870-15.1.1954) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.4.1870 | | datum narození = 24.4.1870 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 15.1.1954 | | datum úmrtí = 15.1.1954 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BERNARD, František,''' ''* 24. 4. 1870 Praha, † 15. 1. 1954 Brno, lesník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny lesníka. Vychodil obecnou školu v Mníšku | ||
| + | pod Brdy a ve Hvožďanech. Od 1881 studoval na 1. českém | ||
| + | státním reálném gymnáziu v Praze a 1889 maturoval | ||
| + | v Chrudimi. Pak 1890–93 studoval lesnický odbor VŠZ ve | ||
| + | Vídni. Tam se angažoval i v Akademickém spolku. Po roční | ||
| + | vojenské službě nastoupil 1894 do praktické lesní služby na | ||
| + | velkostatek Košťany v Čechách. Již po sedmi měsících však | ||
| + | přestoupil jako lesní praktikant na velkostatek Tachlovice | ||
| + | u Prahy. Odtud přešel do lesní služby státní politické správy | ||
| + | a byl přidělen 1896–1908 k c. k. lesnicko-technickému | ||
| + | oddělení pro hrazení bystřin – sekce Královské Vinohrady. | ||
| + | Působil mj. jako stavební správce při rozsáhlém zahrazování | ||
| + | a zalesňování v povodí řeky Litavky. Potom pracoval | ||
| + | 1908–19 u státní lesní služby dohlédací na Moravě se sídlem | ||
| + | ve Valašském Meziříčí, 1911 obdržel titul c. k. vrchní | ||
| + | lesní komisař a 1918 c. k. lesní rada. Řídil práci zalesňovací | ||
| + | komise v povodí Vsetínské Bečvy, mj. prosadil zalesnění neplodných | ||
| + | pastvin a přidělování subvenčních lesních sazenic | ||
| + | obcím a jednotlivcům, s pomocí moravského zemského sněmu | ||
| + | zabránil pustošení lesů baronem Popprem na velkostatku | ||
| + | Rožnov pod Radhoštěm, navíc se B. zasloužil i o potlačení | ||
| + | holožíru bekyně sosnové na velkostatku Fulnek a o včasné | ||
| + | zpracování sněhového polomu na velkostatku Ostravice. | ||
| + | |||
| + | Po vzniku ČSR byl B. přeložen na Slovensko. Prostřednictvím | ||
| + | zemědělského referátu ministerstva s plnou mocí pro | ||
| + | správu Slovenska řídil a organizoval 1919–24 veškerou státní | ||
| + | inspekční službu a státní lesní správu všech malolesů. Slovenské | ||
| + | lesy chránil před pustošením. 1919 obdržel titul vrchního | ||
| + | lesního rady a 1921 ministerského rady. 1925 se vrátil na | ||
| + | Moravu a odešel do výslužby. Ještě v době svého působení | ||
| + | na Slovensku dojížděl do Brna, aby tam na nově otevřeném | ||
| + | lesnickém odboru VŠZ přednášel 1920–39 jako honorovaný | ||
| + | docent a smluvní profesor lesní politiku a zákonodárství a nauku o lesní správě. Vedle toho zasedal 1920–28 na stejném | ||
| + | odboru ve zkušební komisi pro druhou státní zkoušku, | ||
| + | dále i ve státní komisi pro učitelství na zemědělských a na | ||
| + | lesnických školách, kde zkoušel lesní těžbu, politiku a zákonodárství, | ||
| + | a ve zkušební komisi pro uchazeče o oprávnění | ||
| + | civilních techniků při Zemském úřadě v Brně. Přijal členství | ||
| + | v ČAZ, České lesnické jednotě, Moravsko-slezském lesnickém | ||
| + | spolku, Jednotě českých lesníků zemí koruny České, | ||
| + | Ústřední jednotě československého lesnictva, Československé | ||
| + | matici lesnické, Spolku československých inženýrů a Moravsko- | ||
| + | slezské zájmové skupině lesních inženýrů při SIA a v několika | ||
| + | národních, kulturních, podpůrných a okrašlovacích | ||
| + | spolcích. Pracoval i jako předseda a místopředseda ústředního | ||
| + | výboru Lesnického muzea. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Müller, Šedesátiny ministerského rady Ing. F. B., in: VČAZ 6, 1930, | ||
| + | s. 578n.; týž, K sedmdesátce ing. F. B., in: VČAZ 16, 1940, s. 305n.; J. M. | ||
| + | Rašek, Doc. Ing. F. B. osmdesátníkem, in: VČAZ 24, 1950, s. 270; Skala 4, | ||
| + | s. 160; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 19. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv MZLU v Brně, A 5, i. č. 126, kart. 22; A 7, i. č. 154, kart. 42; | ||
| + | osobní spis, kart. 201. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1954]] | [[Kategorie:1954]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 5. 7. 2016, 15:58
| František BERNARD | |
 | |
| Narození | 24.4.1870 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 15.1.1954 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41214 |
BERNARD, František, * 24. 4. 1870 Praha, † 15. 1. 1954 Brno, lesník, pedagog
Pocházel z rodiny lesníka. Vychodil obecnou školu v Mníšku pod Brdy a ve Hvožďanech. Od 1881 studoval na 1. českém státním reálném gymnáziu v Praze a 1889 maturoval v Chrudimi. Pak 1890–93 studoval lesnický odbor VŠZ ve Vídni. Tam se angažoval i v Akademickém spolku. Po roční vojenské službě nastoupil 1894 do praktické lesní služby na velkostatek Košťany v Čechách. Již po sedmi měsících však přestoupil jako lesní praktikant na velkostatek Tachlovice u Prahy. Odtud přešel do lesní služby státní politické správy a byl přidělen 1896–1908 k c. k. lesnicko-technickému oddělení pro hrazení bystřin – sekce Královské Vinohrady. Působil mj. jako stavební správce při rozsáhlém zahrazování a zalesňování v povodí řeky Litavky. Potom pracoval 1908–19 u státní lesní služby dohlédací na Moravě se sídlem ve Valašském Meziříčí, 1911 obdržel titul c. k. vrchní lesní komisař a 1918 c. k. lesní rada. Řídil práci zalesňovací komise v povodí Vsetínské Bečvy, mj. prosadil zalesnění neplodných pastvin a přidělování subvenčních lesních sazenic obcím a jednotlivcům, s pomocí moravského zemského sněmu zabránil pustošení lesů baronem Popprem na velkostatku Rožnov pod Radhoštěm, navíc se B. zasloužil i o potlačení holožíru bekyně sosnové na velkostatku Fulnek a o včasné zpracování sněhového polomu na velkostatku Ostravice.
Po vzniku ČSR byl B. přeložen na Slovensko. Prostřednictvím zemědělského referátu ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska řídil a organizoval 1919–24 veškerou státní inspekční službu a státní lesní správu všech malolesů. Slovenské lesy chránil před pustošením. 1919 obdržel titul vrchního lesního rady a 1921 ministerského rady. 1925 se vrátil na Moravu a odešel do výslužby. Ještě v době svého působení na Slovensku dojížděl do Brna, aby tam na nově otevřeném lesnickém odboru VŠZ přednášel 1920–39 jako honorovaný docent a smluvní profesor lesní politiku a zákonodárství a nauku o lesní správě. Vedle toho zasedal 1920–28 na stejném odboru ve zkušební komisi pro druhou státní zkoušku, dále i ve státní komisi pro učitelství na zemědělských a na lesnických školách, kde zkoušel lesní těžbu, politiku a zákonodárství, a ve zkušební komisi pro uchazeče o oprávnění civilních techniků při Zemském úřadě v Brně. Přijal členství v ČAZ, České lesnické jednotě, Moravsko-slezském lesnickém spolku, Jednotě českých lesníků zemí koruny České, Ústřední jednotě československého lesnictva, Československé matici lesnické, Spolku československých inženýrů a Moravsko- slezské zájmové skupině lesních inženýrů při SIA a v několika národních, kulturních, podpůrných a okrašlovacích spolcích. Pracoval i jako předseda a místopředseda ústředního výboru Lesnického muzea.
L: F. Müller, Šedesátiny ministerského rady Ing. F. B., in: VČAZ 6, 1930, s. 578n.; týž, K sedmdesátce ing. F. B., in: VČAZ 16, 1940, s. 305n.; J. M. Rašek, Doc. Ing. F. B. osmdesátníkem, in: VČAZ 24, 1950, s. 270; Skala 4, s. 160; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 19.
P: Archiv MZLU v Brně, A 5, i. č. 126, kart. 22; A 7, i. č. 154, kart. 42; osobní spis, kart. 201.
Gustav Novotný
