BERNARD František 24.4.1870-15.1.1954

Z Personal
František BERNARD
Narození 24.4.1870
Místo narození Praha
Úmrtí 15.1.1954
Místo úmrtí Brno
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41214

BERNARD, František, * 24. 4. 1870 Praha, † 15. 1. 1954 Brno, lesník, pedagog

Pocházel z rodiny lesníka. Vychodil obecnou školu v Mníšku pod Brdy a ve Hvožďanech. Od 1881 studoval na 1. českém státním reálném gymnáziu v Praze a 1889 maturoval v Chrudimi. Pak 1890–93 studoval lesnický odbor VŠZ ve Vídni. Tam se angažoval i v Akademickém spolku. Po roční vojenské službě nastoupil 1894 do praktické lesní služby na velkostatek Košťany v Čechách. Již po sedmi měsících však přestoupil jako lesní praktikant na velkostatek Tachlovice u Prahy. Odtud přešel do lesní služby státní politické správy a byl přidělen 1896–1908 k c. k. lesnicko-technickému oddělení pro hrazení bystřin – sekce Královské Vinohrady. Působil mj. jako stavební správce při rozsáhlém zahrazování a zalesňování v povodí řeky Litavky. Potom pracoval 1908–19 u státní lesní služby dohlédací na Moravě se sídlem ve Valašském Meziříčí, 1911 obdržel titul c. k. vrchní lesní komisař a 1918 c. k. lesní rada. Řídil práci zalesňovací komise v povodí Vsetínské Bečvy, mj. prosadil zalesnění neplodných pastvin a přidělování subvenčních lesních sazenic obcím a jednotlivcům, s pomocí moravského zemského sněmu zabránil pustošení lesů baronem Popprem na velkostatku Rožnov pod Radhoštěm, navíc se B. zasloužil i o potlačení holožíru bekyně sosnové na velkostatku Fulnek a o včasné zpracování sněhového polomu na velkostatku Ostravice.

Po vzniku ČSR byl B. přeložen na Slovensko. Prostřednictvím zemědělského referátu ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska řídil a organizoval 1919–24 veškerou státní inspekční službu a státní lesní správu všech malolesů. Slovenské lesy chránil před pustošením. 1919 obdržel titul vrchního lesního rady a 1921 ministerského rady. 1925 se vrátil na Moravu a odešel do výslužby. Ještě v době svého působení na Slovensku dojížděl do Brna, aby tam na nově otevřeném lesnickém odboru VŠZ přednášel 1920–39 jako honorovaný docent a smluvní profesor lesní politiku a zákonodárství a nauku o lesní správě. Vedle toho zasedal 1920–28 na stejném odboru ve zkušební komisi pro druhou státní zkoušku, dále i ve státní komisi pro učitelství na zemědělských a na lesnických školách, kde zkoušel lesní těžbu, politiku a zákonodárství, a ve zkušební komisi pro uchazeče o oprávnění civilních techniků při Zemském úřadě v Brně. Přijal členství v ČAZ, České lesnické jednotě, Moravsko-slezském lesnickém spolku, Jednotě českých lesníků zemí koruny České, Ústřední jednotě československého lesnictva, Československé matici lesnické, Spolku československých inženýrů a Moravsko- slezské zájmové skupině lesních inženýrů při SIA a v několika národních, kulturních, podpůrných a okrašlovacích spolcích. Pracoval i jako předseda a místopředseda ústředního výboru Lesnického muzea.

L: F. Müller, Šedesátiny ministerského rady Ing. F. B., in: VČAZ 6, 1930, s. 578n.; týž, K sedmdesátce ing. F. B., in: VČAZ 16, 1940, s. 305n.; J. M. Rašek, Doc. Ing. F. B. osmdesátníkem, in: VČAZ 24, 1950, s. 270; Skala 4, s. 160; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 19.

P: Archiv MZLU v Brně, A 5, i. č. 126, kart. 22; A 7, i. č. 154, kart. 42; osobní spis, kart. 201.

Gustav Novotný