Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BERNAT Miro 16.5.1910-13.6.1997

{{Infobox - osoba
| jméno = Miro BERNAT
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.5.1910
| místo narození = Mašov u Turnova
| datum úmrtí = 13.6.1997
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel

| jiná jména = 
}}

'''BERNAT, Miro,''' ''* 16. 5. 1910 Mašov u Turnova, † 13. 6. 1997 Praha, režisér dokumentárních filmů''

Absolvoval reálné gymnázium a střední grafickou školu
v Praze. Kromě toho soukromě studoval hudbu a zpěv a dále
navštěvoval dramatickou školu Marie Markové-Nekolové.
Před válkou byl členem Československé filmové unie
a pracoval v Ústředním svazu dělnických divadelníků. Dále
spolupracoval s týdeníkem ''Lidová'' ''kultura''. Během okupace
působil jako grafik a fotograf a po osvobození učil estetiku
a fotografii na střední grafické škole v Praze na Smíchově
a vedl fotografický měsíčník ''Výtvarná'' ''fotografie'', který i založil.
Od 1948 byl zaměstnancem Krátkého filmu Praha,
kde se nejprve uplatnil jako asistent kamery a režie, vedle
toho psal náměty a scénáře. 1950 začal samostatně natáčet.
Zpočátku se v populárně-vědeckých filmech zabýval tematikou
přírodních věd (''Včely'' ''budou'' ''žít'', 1950; ''Opylování''
''rostlin'', 1954; ''Koroptví'' ''hnízda'', 1956; ''Čeští'' ''koně'' ''kladrubští'',
1957; ''Sluneční'' ''laboratoř'', 1959), otázkami vesmíru (''Dialogy''
''s hvězdami'', 1964; ''Zdánlivé'' ''pohyby'' ''planet'', 1965), archeologickými
objevy (''Železo'' ''Velké'' ''Moravy'', 1965; ''Co není'' ''psáno,''
''není'' ''na světě'', 1965) a sklářstvím (''Sklo,'' ''sklo,'' ''sklo'', 1961). Ve
filmovém eseji ''Motýli'' ''tady'' ''nežijí'' (1958), který získal Velkou
cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1959, konfrontoval krutý svět nacismu s nevinnou bezbranností
židovských dětí terezínského ghetta. Významnou linii jeho
tvorby představovaly filmy o umění a umělcích. Z početné
galerie portrétů vynikly snímky o básnících (''Já,'' ''Petr'' ''Bezruč'',
1967; ''Ať zním'', 1968), výtvarnících (''A kníže'' ''kopí'' ''potěžkal'',
1969; ''V těch'' ''nejkrásnějších'' ''dnech'', 1973; ''Jak mi'' ''dřeva'' ''povídala'',
1976; ''To je'' ''můj'' ''revír'', 1977; ''Rodin'', 1979; ''Listy z'' ''Indie'',
1980) a průkopnících z oblasti vědy a techniky (''Karel'' ''Klíč'',
''vynálezce'' ''hlubotisku'', 1957; ''J. E. Purkyně'' ''– Symbolae'' ''ad ovi''
''avium'', 1968; ''Harmonie'' ''světa'', 1974; ''Praha'' ''Jana'' ''Kříženeckého'',
1981). Další okruh jeho zájmů, opírající se o soudobé vědecké
poznání, směřoval k problematice lidského organismu
a lékařství (''Jsi'' ''zodpovědný'' ''za svou'' ''růži'', 1967; ''Otevřené'' ''dveře'',
1970; ''Poruchy'' ''vědomí'', 1972; ''Paměť'' ''a Orbis'' ''pictus'', 1976; ''Bolest'',
1979; ''Stočeného'' ''hada'' ''viděti'', 1980). Mnohé z jeho více
než stovky filmů byly oceněny na domácích a mezinárodních
festivalech a přehlídkách.

'''L:''' A. Navrátil – V. Vávra, Dokumentaristické portréty II, in: Kino 9, 1954,
č. 6, s. 94n.; I. Soeldner, O muži, který si povídá s ptáky, in: tamtéž 18,
1963, č. 25–26, s. 3; Českoslovenští tvůrci dokumentárního filmu, 1983,
s. 9n.; P. Zvoníček, Harmonie světa M. B., in: Scéna 10, 12. 5. 1985, č.
9, s. 7; va-ho, 3 otázky pro M. B., in: Kino 40, 14. 5. 1985, č. 10, s. 5;
ká, Síla umění a poezie vědy, in: Záběr 18, 21. 10. 1985, č. 21, s. 7; -jabl-,
Dokument Jan Evangelista Purkyně, in: Zpravodaj československého filmu,
1986, č. 42, s. 9n.; re, Osmdesátka M. B., in: Záběr 23, 4. 5. 1990, č. 9,
s. 7; Tomeš 1, s. 90.

Miloš Fikejz
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:Mašov]]
[[Kategorie:1997]]
[[Kategorie:Praha]]