Biografický slovník
BERNAT Miro 16.5.1910-13.6.1997: Porovnání verzí
(BERNAT_Miro_16.5.1910-13.6.1997) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.5.1910 | | datum narození = 16.5.1910 | ||
| − | | místo narození = Mašov | + | | místo narození = Mašov u Turnova |
| datum úmrtí = 13.6.1997 | | datum úmrtí = 13.6.1997 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel | | povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BERNAT, Miro,''' ''* 16. 5. 1910 Mašov u Turnova, † 13. 6. 1997 Praha, režisér dokumentárních filmů'' | |
| + | |||
| + | Absolvoval reálné gymnázium a střední grafickou školu | ||
| + | v Praze. Kromě toho soukromě studoval hudbu a zpěv a dále | ||
| + | navštěvoval dramatickou školu Marie Markové-Nekolové. | ||
| + | Před válkou byl členem Československé filmové unie | ||
| + | a pracoval v Ústředním svazu dělnických divadelníků. Dále | ||
| + | spolupracoval s týdeníkem ''Lidová'' ''kultura''. Během okupace | ||
| + | působil jako grafik a fotograf a po osvobození učil estetiku | ||
| + | a fotografii na střední grafické škole v Praze na Smíchově | ||
| + | a vedl fotografický měsíčník ''Výtvarná'' ''fotografie'', který i založil. | ||
| + | Od 1948 byl zaměstnancem Krátkého filmu Praha, | ||
| + | kde se nejprve uplatnil jako asistent kamery a režie, vedle | ||
| + | toho psal náměty a scénáře. 1950 začal samostatně natáčet. | ||
| + | Zpočátku se v populárně-vědeckých filmech zabýval tematikou | ||
| + | přírodních věd (''Včely'' ''budou'' ''žít'', 1950; ''Opylování'' | ||
| + | ''rostlin'', 1954; ''Koroptví'' ''hnízda'', 1956; ''Čeští'' ''koně'' ''kladrubští'', | ||
| + | 1957; ''Sluneční'' ''laboratoř'', 1959), otázkami vesmíru (''Dialogy'' | ||
| + | ''s hvězdami'', 1964; ''Zdánlivé'' ''pohyby'' ''planet'', 1965), archeologickými | ||
| + | objevy (''Železo'' ''Velké'' ''Moravy'', 1965; ''Co není'' ''psáno,'' | ||
| + | ''není'' ''na světě'', 1965) a sklářstvím (''Sklo,'' ''sklo,'' ''sklo'', 1961). Ve | ||
| + | filmovém eseji ''Motýli'' ''tady'' ''nežijí'' (1958), který získal Velkou | ||
| + | cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1959, konfrontoval krutý svět nacismu s nevinnou bezbranností | ||
| + | židovských dětí terezínského ghetta. Významnou linii jeho | ||
| + | tvorby představovaly filmy o umění a umělcích. Z početné | ||
| + | galerie portrétů vynikly snímky o básnících (''Já,'' ''Petr'' ''Bezruč'', | ||
| + | 1967; ''Ať zním'', 1968), výtvarnících (''A kníže'' ''kopí'' ''potěžkal'', | ||
| + | 1969; ''V těch'' ''nejkrásnějších'' ''dnech'', 1973; ''Jak mi'' ''dřeva'' ''povídala'', | ||
| + | 1976; ''To je'' ''můj'' ''revír'', 1977; ''Rodin'', 1979; ''Listy z'' ''Indie'', | ||
| + | 1980) a průkopnících z oblasti vědy a techniky (''Karel'' ''Klíč'', | ||
| + | ''vynálezce'' ''hlubotisku'', 1957; ''J. E. Purkyně'' ''– Symbolae'' ''ad ovi'' | ||
| + | ''avium'', 1968; ''Harmonie'' ''světa'', 1974; ''Praha'' ''Jana'' ''Kříženeckého'', | ||
| + | 1981). Další okruh jeho zájmů, opírající se o soudobé vědecké | ||
| + | poznání, směřoval k problematice lidského organismu | ||
| + | a lékařství (''Jsi'' ''zodpovědný'' ''za svou'' ''růži'', 1967; ''Otevřené'' ''dveře'', | ||
| + | 1970; ''Poruchy'' ''vědomí'', 1972; ''Paměť'' ''a Orbis'' ''pictus'', 1976; ''Bolest'', | ||
| + | 1979; ''Stočeného'' ''hada'' ''viděti'', 1980). Mnohé z jeho více | ||
| + | než stovky filmů byly oceněny na domácích a mezinárodních | ||
| + | festivalech a přehlídkách. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Navrátil – V. Vávra, Dokumentaristické portréty II, in: Kino 9, 1954, | ||
| + | č. 6, s. 94n.; I. Soeldner, O muži, který si povídá s ptáky, in: tamtéž 18, | ||
| + | 1963, č. 25–26, s. 3; Českoslovenští tvůrci dokumentárního filmu, 1983, | ||
| + | s. 9n.; P. Zvoníček, Harmonie světa M. B., in: Scéna 10, 12. 5. 1985, č. | ||
| + | 9, s. 7; va-ho, 3 otázky pro M. B., in: Kino 40, 14. 5. 1985, č. 10, s. 5; | ||
| + | ká, Síla umění a poezie vědy, in: Záběr 18, 21. 10. 1985, č. 21, s. 7; -jabl-, | ||
| + | Dokument Jan Evangelista Purkyně, in: Zpravodaj československého filmu, | ||
| + | 1986, č. 42, s. 9n.; re, Osmdesátka M. B., in: Záběr 23, 4. 5. 1990, č. 9, | ||
| + | s. 7; Tomeš 1, s. 90. | ||
| + | |||
| + | Miloš Fikejz | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]] | [[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Mašov]] | [[Kategorie:Mašov]] | ||
[[Kategorie:1997]] | [[Kategorie:1997]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 6. 7. 2016, 10:45
| Miro BERNAT | |
 | |
| Narození | 16.5.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Mašov u Turnova |
| Úmrtí | 13.6.1997 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 85- Filmař nebo filmový podnikatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41233 |
BERNAT, Miro, * 16. 5. 1910 Mašov u Turnova, † 13. 6. 1997 Praha, režisér dokumentárních filmů
Absolvoval reálné gymnázium a střední grafickou školu v Praze. Kromě toho soukromě studoval hudbu a zpěv a dále navštěvoval dramatickou školu Marie Markové-Nekolové. Před válkou byl členem Československé filmové unie a pracoval v Ústředním svazu dělnických divadelníků. Dále spolupracoval s týdeníkem Lidová kultura. Během okupace působil jako grafik a fotograf a po osvobození učil estetiku a fotografii na střední grafické škole v Praze na Smíchově a vedl fotografický měsíčník Výtvarná fotografie, který i založil. Od 1948 byl zaměstnancem Krátkého filmu Praha, kde se nejprve uplatnil jako asistent kamery a režie, vedle toho psal náměty a scénáře. 1950 začal samostatně natáčet. Zpočátku se v populárně-vědeckých filmech zabýval tematikou přírodních věd (Včely budou žít, 1950; Opylování rostlin, 1954; Koroptví hnízda, 1956; Čeští koně kladrubští, 1957; Sluneční laboratoř, 1959), otázkami vesmíru (Dialogy s hvězdami, 1964; Zdánlivé pohyby planet, 1965), archeologickými objevy (Železo Velké Moravy, 1965; Co není psáno, není na světě, 1965) a sklářstvím (Sklo, sklo, sklo, 1961). Ve filmovém eseji Motýli tady nežijí (1958), který získal Velkou cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1959, konfrontoval krutý svět nacismu s nevinnou bezbranností židovských dětí terezínského ghetta. Významnou linii jeho tvorby představovaly filmy o umění a umělcích. Z početné galerie portrétů vynikly snímky o básnících (Já, Petr Bezruč, 1967; Ať zním, 1968), výtvarnících (A kníže kopí potěžkal, 1969; V těch nejkrásnějších dnech, 1973; Jak mi dřeva povídala, 1976; To je můj revír, 1977; Rodin, 1979; Listy z Indie, 1980) a průkopnících z oblasti vědy a techniky (Karel Klíč, vynálezce hlubotisku, 1957; J. E. Purkyně – Symbolae ad ovi avium, 1968; Harmonie světa, 1974; Praha Jana Kříženeckého, 1981). Další okruh jeho zájmů, opírající se o soudobé vědecké poznání, směřoval k problematice lidského organismu a lékařství (Jsi zodpovědný za svou růži, 1967; Otevřené dveře, 1970; Poruchy vědomí, 1972; Paměť a Orbis pictus, 1976; Bolest, 1979; Stočeného hada viděti, 1980). Mnohé z jeho více než stovky filmů byly oceněny na domácích a mezinárodních festivalech a přehlídkách.
L: A. Navrátil – V. Vávra, Dokumentaristické portréty II, in: Kino 9, 1954, č. 6, s. 94n.; I. Soeldner, O muži, který si povídá s ptáky, in: tamtéž 18, 1963, č. 25–26, s. 3; Českoslovenští tvůrci dokumentárního filmu, 1983, s. 9n.; P. Zvoníček, Harmonie světa M. B., in: Scéna 10, 12. 5. 1985, č. 9, s. 7; va-ho, 3 otázky pro M. B., in: Kino 40, 14. 5. 1985, č. 10, s. 5; ká, Síla umění a poezie vědy, in: Záběr 18, 21. 10. 1985, č. 21, s. 7; -jabl-, Dokument Jan Evangelista Purkyně, in: Zpravodaj československého filmu, 1986, č. 42, s. 9n.; re, Osmdesátka M. B., in: Záběr 23, 4. 5. 1990, č. 9, s. 7; Tomeš 1, s. 90.
Miloš Fikejz
