BERNAT Miro 16.5.1910-13.6.1997: Porovnání verzí

Z Personal
(BERNAT_Miro_16.5.1910-13.6.1997)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.5.1910
 
| datum narození = 16.5.1910
| místo narození = Mašov
+
| místo narození = Mašov u Turnova
 
| datum úmrtí = 13.6.1997
 
| datum úmrtí = 13.6.1997
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
 
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miro BERNAT
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''BERNAT, Miro,''' ''* 16. 5. 1910 Mašov u Turnova, † 13. 6. 1997 Praha, režisér dokumentárních filmů''
 +
 
 +
Absolvoval reálné gymnázium a střední grafickou školu
 +
v Praze. Kromě toho soukromě studoval hudbu a zpěv a dále
 +
navštěvoval dramatickou školu Marie Markové-Nekolové.
 +
Před válkou byl členem Československé filmové unie
 +
a pracoval v Ústředním svazu dělnických divadelníků. Dále
 +
spolupracoval s týdeníkem ''Lidová'' ''kultura''. Během okupace
 +
působil jako grafik a fotograf a po osvobození učil estetiku
 +
a fotografii na střední grafické škole v Praze na Smíchově
 +
a vedl fotografický měsíčník ''Výtvarná'' ''fotografie'', který i založil.
 +
Od 1948 byl zaměstnancem Krátkého filmu Praha,
 +
kde se nejprve uplatnil jako asistent kamery a režie, vedle
 +
toho psal náměty a scénáře. 1950 začal samostatně natáčet.
 +
Zpočátku se v populárně-vědeckých filmech zabýval tematikou
 +
přírodních věd (''Včely'' ''budou'' ''žít'', 1950; ''Opylování''
 +
''rostlin'', 1954; ''Koroptví'' ''hnízda'', 1956; ''Čeští'' ''koně'' ''kladrubští'',
 +
1957; ''Sluneční'' ''laboratoř'', 1959), otázkami vesmíru (''Dialogy''
 +
''s hvězdami'', 1964; ''Zdánlivé'' ''pohyby'' ''planet'', 1965), archeologickými
 +
objevy (''Železo'' ''Velké'' ''Moravy'', 1965; ''Co není'' ''psáno,''
 +
''není'' ''na světě'', 1965) a sklářstvím (''Sklo,'' ''sklo,'' ''sklo'', 1961). Ve
 +
filmovém eseji ''Motýli'' ''tady'' ''nežijí'' (1958), který získal Velkou
 +
cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1959, konfrontoval krutý svět nacismu s nevinnou bezbranností
 +
židovských dětí terezínského ghetta. Významnou linii jeho
 +
tvorby představovaly filmy o umění a umělcích. Z početné
 +
galerie portrétů vynikly snímky o básnících (''Já,'' ''Petr'' ''Bezruč'',
 +
1967; ''Ať zním'', 1968), výtvarnících (''A kníže'' ''kopí'' ''potěžkal'',
 +
1969; ''V těch'' ''nejkrásnějších'' ''dnech'', 1973; ''Jak mi'' ''dřeva'' ''povídala'',
 +
1976; ''To je'' ''můj'' ''revír'', 1977; ''Rodin'', 1979; ''Listy z'' ''Indie'',
 +
1980) a průkopnících z oblasti vědy a techniky (''Karel'' ''Klíč'',
 +
''vynálezce'' ''hlubotisku'', 1957; ''J. E. Purkyně'' ''– Symbolae'' ''ad ovi''
 +
''avium'', 1968; ''Harmonie'' ''světa'', 1974; ''Praha'' ''Jana'' ''Kříženeckého'',
 +
1981). Další okruh jeho zájmů, opírající se o soudobé vědecké
 +
poznání, směřoval k problematice lidského organismu
 +
a lékařství (''Jsi'' ''zodpovědný'' ''za svou'' ''růži'', 1967; ''Otevřené'' ''dveře'',
 +
1970; ''Poruchy'' ''vědomí'', 1972; ''Paměť'' ''a Orbis'' ''pictus'', 1976; ''Bolest'',
 +
1979; ''Stočeného'' ''hada'' ''viděti'', 1980). Mnohé z jeho více
 +
než stovky filmů byly oceněny na domácích a mezinárodních
 +
festivalech a přehlídkách.
 +
 
 +
'''L:''' A. Navrátil – V. Vávra, Dokumentaristické portréty II, in: Kino 9, 1954,
 +
č. 6, s. 94n.; I. Soeldner, O muži, který si povídá s ptáky, in: tamtéž 18,
 +
1963, č. 25–26, s. 3; Českoslovenští tvůrci dokumentárního filmu, 1983,
 +
s. 9n.; P. Zvoníček, Harmonie světa M. B., in: Scéna 10, 12. 5. 1985, č.
 +
9, s. 7; va-ho, 3 otázky pro M. B., in: Kino 40, 14. 5. 1985, č. 10, s. 5;
 +
ká, Síla umění a poezie vědy, in: Záběr 18, 21. 10. 1985, č. 21, s. 7; -jabl-,
 +
Dokument Jan Evangelista Purkyně, in: Zpravodaj československého filmu,
 +
1986, č. 42, s. 9n.; re, Osmdesátka M. B., in: Záběr 23, 4. 5. 1990, č. 9,
 +
s. 7; Tomeš 1, s. 90.
 +
 
 +
Miloš Fikejz
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
 
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:Mašov]]
 
[[Kategorie:Mašov]]
 
[[Kategorie:1997]]
 
[[Kategorie:1997]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 6. 7. 2016, 10:45

Miro BERNAT
Narození 16.5.1910
Místo narození Mašov u Turnova
Úmrtí 13.6.1997
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41233

BERNAT, Miro, * 16. 5. 1910 Mašov u Turnova, † 13. 6. 1997 Praha, režisér dokumentárních filmů

Absolvoval reálné gymnázium a střední grafickou školu v Praze. Kromě toho soukromě studoval hudbu a zpěv a dále navštěvoval dramatickou školu Marie Markové-Nekolové. Před válkou byl členem Československé filmové unie a pracoval v Ústředním svazu dělnických divadelníků. Dále spolupracoval s týdeníkem Lidová kultura. Během okupace působil jako grafik a fotograf a po osvobození učil estetiku a fotografii na střední grafické škole v Praze na Smíchově a vedl fotografický měsíčník Výtvarná fotografie, který i založil. Od 1948 byl zaměstnancem Krátkého filmu Praha, kde se nejprve uplatnil jako asistent kamery a režie, vedle toho psal náměty a scénáře. 1950 začal samostatně natáčet. Zpočátku se v populárně-vědeckých filmech zabýval tematikou přírodních věd (Včely budou žít, 1950; Opylování rostlin, 1954; Koroptví hnízda, 1956; Čeští koně kladrubští, 1957; Sluneční laboratoř, 1959), otázkami vesmíru (Dialogy s hvězdami, 1964; Zdánlivé pohyby planet, 1965), archeologickými objevy (Železo Velké Moravy, 1965; Co není psáno, není na světě, 1965) a sklářstvím (Sklo, sklo, sklo, 1961). Ve filmovém eseji Motýli tady nežijí (1958), který získal Velkou cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1959, konfrontoval krutý svět nacismu s nevinnou bezbranností židovských dětí terezínského ghetta. Významnou linii jeho tvorby představovaly filmy o umění a umělcích. Z početné galerie portrétů vynikly snímky o básnících (Já, Petr Bezruč, 1967; Ať zním, 1968), výtvarnících (A kníže kopí potěžkal, 1969; V těch nejkrásnějších dnech, 1973; Jak mi dřeva povídala, 1976; To je můj revír, 1977; Rodin, 1979; Listy z Indie, 1980) a průkopnících z oblasti vědy a techniky (Karel Klíč, vynálezce hlubotisku, 1957; J. E. Purkyně – Symbolae ad ovi avium, 1968; Harmonie světa, 1974; Praha Jana Kříženeckého, 1981). Další okruh jeho zájmů, opírající se o soudobé vědecké poznání, směřoval k problematice lidského organismu a lékařství (Jsi zodpovědný za svou růži, 1967; Otevřené dveře, 1970; Poruchy vědomí, 1972; Paměť a Orbis pictus, 1976; Bolest, 1979; Stočeného hada viděti, 1980). Mnohé z jeho více než stovky filmů byly oceněny na domácích a mezinárodních festivalech a přehlídkách.

L: A. Navrátil – V. Vávra, Dokumentaristické portréty II, in: Kino 9, 1954, č. 6, s. 94n.; I. Soeldner, O muži, který si povídá s ptáky, in: tamtéž 18, 1963, č. 25–26, s. 3; Českoslovenští tvůrci dokumentárního filmu, 1983, s. 9n.; P. Zvoníček, Harmonie světa M. B., in: Scéna 10, 12. 5. 1985, č. 9, s. 7; va-ho, 3 otázky pro M. B., in: Kino 40, 14. 5. 1985, č. 10, s. 5; ká, Síla umění a poezie vědy, in: Záběr 18, 21. 10. 1985, č. 21, s. 7; -jabl-, Dokument Jan Evangelista Purkyně, in: Zpravodaj československého filmu, 1986, č. 42, s. 9n.; re, Osmdesátka M. B., in: Záběr 23, 4. 5. 1990, č. 9, s. 7; Tomeš 1, s. 90.

Miloš Fikejz