BERNKLAU Josef 2.1.1908-7.7.1979: Porovnání verzí
(BERNKLAU_Josef_2.1.1908-7.7.1979) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.1.1908 | | datum narození = 2.1.1908 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hlohová u Domažlic |
| datum úmrtí = 7.7.1979 | | datum úmrtí = 7.7.1979 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Hlohová u Domažlic |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 454 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BERNKLAU, Josef,''' ''* 2. 1. 1908 Hlohová u Domažlic, † 7. 7. 1979 Hlohová u Domažlic, stavař, voják, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné zemědělské rodiny (měl čtyři sourozence) | ||
+ | Jana B. (1866–1919) a Anny, rozené Konopíkové | ||
+ | (1885–1949). Odborné vzdělání, stavební průmyslovou školu, | ||
+ | ukončil 1927 v Plzni. Poté pracoval rok jako technický | ||
+ | úředník firmy Hošek. 1928 přešel ve stejné funkci k písecké | ||
+ | firmě Špirhanzl, kde se v průběhu deseti let vypracoval na | ||
+ | stavbyvedoucího. Před nacistickou okupací Československa | ||
+ | vystřídal ještě dva podniky a 1939 odešel jako samostatný | ||
+ | stavbyvedoucí za prací do Íránu. V lednu 1944 odejel do Sovětského | ||
+ | svazu – do Jefremova, kde vstoupil 13. 2. 1944 do | ||
+ | 2. československé samostatné paradesantní brigády v SSSR. | ||
+ | Tam také prošel paradesantním výcvikem, v němž pokračoval | ||
+ | ještě v Proskurově (dnes Chmelnickyj, Ukrajina). Na | ||
+ | základě rozkazu 1. ukrajinského frontu byly jednotky parabrigády | ||
+ | nasazeny do bojů v karpatsko-dukelské operaci | ||
+ | a později došlo k rozhodnutí nasadit je přímo na Slovensko, | ||
+ | na pomoc povstalcům. 7. 10. 1944 odletěl s dalšími bojovníky | ||
+ | z letiště u Krosna a byl vysazen na letišti Tri Duby jako | ||
+ | velitel protiletadlové baterie s úkolem střežit letiště a také | ||
+ | hlídat silnici Zvolen – Banská Bystrica. V následujících týdnech | ||
+ | a měsících se podílel na bojových aktivitách 2. československé | ||
+ | paradesantní brigády, nasazované na různé úseky | ||
+ | povstalecké fronty. Po obsazení Banské Bystrice německými | ||
+ | vojsky a ukončení přímých bojů přešel do Nízkých Tater, kde | ||
+ | se zúčastnil s dalšími vojáky z 2. československé paradesantní | ||
+ | brigády partyzánských bojů. 1945–47 sloužil jako důstojník | ||
+ | na Slovensku i v Čechách. 1947 odešel v hodnosti štábního | ||
+ | kapitána do civilu a vrátil se ke své profesi. 1947–50 byl národním | ||
+ | správcem firmy Sutter. 1950–68 vystřídal jako kalkulant, | ||
+ | montážník a projektant několik podniků. Svou profesní | ||
+ | dráhu ukončil 1968 ve Strakonicích. S manželkou Olgou, | ||
+ | rozenou Bachlíkovou (* 1924), měl dvě děti. Za účast v boji | ||
+ | proti nacismu byl opakovaně vyznamenán, mj. 1946 Řádem | ||
+ | Slovenského národního povstání 1. třídy a dvakrát Československým | ||
+ | vojenským křížem 1939. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Dějiny Slovenského národného povstania 1944; Encyklopédia odboja | ||
+ | a SNP, 5, Bratislava 1984, s. 39; SBS 1, s. 231; BLS 1, s. 385n.; J. Šolc, | ||
+ | Padáky nad Slovenskem. 2. československá samostatná paradesantní brigáda | ||
+ | v SSSR, 1997. | ||
+ | |||
+ | Jan Gebhart | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
+ | [[Kategorie:Hlohová]] | ||
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
+ | [[Kategorie:Hlohová]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 11:17
Josef BERNKLAU | |
Narození | 2.1.1908 |
---|---|
Místo narození | Hlohová u Domažlic |
Úmrtí | 7.7.1979 |
Místo úmrtí | Hlohová u Domažlic |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 454 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41256 |
BERNKLAU, Josef, * 2. 1. 1908 Hlohová u Domažlic, † 7. 7. 1979 Hlohová u Domažlic, stavař, voják, účastník 2. odboje
Pocházel z početné zemědělské rodiny (měl čtyři sourozence) Jana B. (1866–1919) a Anny, rozené Konopíkové (1885–1949). Odborné vzdělání, stavební průmyslovou školu, ukončil 1927 v Plzni. Poté pracoval rok jako technický úředník firmy Hošek. 1928 přešel ve stejné funkci k písecké firmě Špirhanzl, kde se v průběhu deseti let vypracoval na stavbyvedoucího. Před nacistickou okupací Československa vystřídal ještě dva podniky a 1939 odešel jako samostatný stavbyvedoucí za prací do Íránu. V lednu 1944 odejel do Sovětského svazu – do Jefremova, kde vstoupil 13. 2. 1944 do 2. československé samostatné paradesantní brigády v SSSR. Tam také prošel paradesantním výcvikem, v němž pokračoval ještě v Proskurově (dnes Chmelnickyj, Ukrajina). Na základě rozkazu 1. ukrajinského frontu byly jednotky parabrigády nasazeny do bojů v karpatsko-dukelské operaci a později došlo k rozhodnutí nasadit je přímo na Slovensko, na pomoc povstalcům. 7. 10. 1944 odletěl s dalšími bojovníky z letiště u Krosna a byl vysazen na letišti Tri Duby jako velitel protiletadlové baterie s úkolem střežit letiště a také hlídat silnici Zvolen – Banská Bystrica. V následujících týdnech a měsících se podílel na bojových aktivitách 2. československé paradesantní brigády, nasazované na různé úseky povstalecké fronty. Po obsazení Banské Bystrice německými vojsky a ukončení přímých bojů přešel do Nízkých Tater, kde se zúčastnil s dalšími vojáky z 2. československé paradesantní brigády partyzánských bojů. 1945–47 sloužil jako důstojník na Slovensku i v Čechách. 1947 odešel v hodnosti štábního kapitána do civilu a vrátil se ke své profesi. 1947–50 byl národním správcem firmy Sutter. 1950–68 vystřídal jako kalkulant, montážník a projektant několik podniků. Svou profesní dráhu ukončil 1968 ve Strakonicích. S manželkou Olgou, rozenou Bachlíkovou (* 1924), měl dvě děti. Za účast v boji proti nacismu byl opakovaně vyznamenán, mj. 1946 Řádem Slovenského národního povstání 1. třídy a dvakrát Československým vojenským křížem 1939.
L: Dějiny Slovenského národného povstania 1944; Encyklopédia odboja a SNP, 5, Bratislava 1984, s. 39; SBS 1, s. 231; BLS 1, s. 385n.; J. Šolc, Padáky nad Slovenskem. 2. československá samostatná paradesantní brigáda v SSSR, 1997.
Jan Gebhart