BERTLOVÁ Lala 1.2.1904-22.6.1961: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BERTLOVÁ-Kubelíková Lala 1904-1961 na BERTLOVÁ Lala 1.2.1904-22.6.1961 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Lala BERTLOVÁ
 
| jméno = Lala BERTLOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bertlova Lala portret.jpg
 
| datum narození = 1.2.1904
 
| datum narození = 1.2.1904
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 11:30

Lala BERTLOVÁ
Narození 1.2.1904
Místo narození Brno
Úmrtí 22.6.1961
Místo úmrtí St. Gallen (Švýcarsko)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82525

BERTLOVÁ, Lala (pův. Ludmila), * 1. 2. 1904 Brno, † 22. 6. 1961 St. Gallen (Švýcarsko), houslistka

Dcera Josefa B. (1866–1955), stavitele a rektora české techniky v Brně a v Praze, sestra Jiřího B. (1901–1991), exilového novináře a politika. Patřila k zázračným dětem a koncertovala od osmi let, s Českou filharmonií hrála už jako osmnáctiletá. Vystudovala hru na housle na pražské konzervatoři (1917–23) a na její mistrovské škole u Karla Hoffmanna. Zdokonalila se v Paříži u Georga Enesca a využila této možnosti ke studiu francouzské hudby. Koncertovala v řadě evropských měst, v českých zemích vystupovala se značným ohlasem především v době okupace. Jako interpretka patřila k robustním typům s mohutným tónem. Hrála široký repertoár zejména populárních děl od baroka po současnost. 1942 se stala první manželkou dirigenta Rafaela Kubelíka (1914–1996), s nímž 1948 odešla do zahraničí. Vzhledem k cenzuře informací o emigrantech v době vlády komunistů v ČSR byla zcela zapomenuta a vcelku neznámé zůstaly i detaily o její činnosti v době předválečné a válečné.

L: HS 2, dodatky, s. 1028; Tomeš 1, s. 91.

Jitka Ludvová