Biografický slovník
BERTSCH Walter 4.1.1900-5.1.1952: Porovnání verzí
(BERTSCH_Walter_4.1.1900-5.1.1952) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Walter BERTSCH | | jméno = Walter BERTSCH | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bertsch Walter portret.jpg |
| datum narození = 4.1.1900 | | datum narození = 4.1.1900 | ||
| − | | místo narození = Oppenweiler | + | | místo narození = Oppenweiler (Německo) |
| datum úmrtí = 5.1.1952 | | datum úmrtí = 5.1.1952 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457 |
| + | }} | ||
| − | + | '''BERTSCH, Walter,''' ''* 4. 1. 1900 Oppenweiler (Německo), † 5. 1. 1952 Brno, právník, politik'' | |
| + | |||
| + | Po absolvování gymnázia vystudoval práva na univerzitách | ||
| + | v Tübingen a v Mnichově. Začal pracovat ve státní službě | ||
| + | a ještě před nástupem nacistů k moci se stal vedoucím úředníkem | ||
| + | říšského ministerstva hospodářství v Berlíně. Od 1. 5. | ||
| + | 1933 byl členem NSDAP a 1. 12. 1938 vstoupil jako čestný | ||
| + | vedoucí do SS v hodnosti Obersturmbannführera. Měl styky | ||
| + | též s nacistickou bezpečnostní službou (SD). Po okupaci | ||
| + | českých zemí nacisty byl 2. 8. 1939 povolán do úřadu říšského | ||
| + | protektora s úkolem vytvořit hospodářskou jednotu mezi | ||
| + | Německem a protektorátem. V červnu 1940 dostal za úkol | ||
| + | podřídit protektorátní hospodářství německým válečným | ||
| + | potřebám. Při reorganizaci protektorátní vlády provedené | ||
| + | 19. 1. 1942 z podnětu Reinharda Heydricha se stal jejím | ||
| + | členem v klíčové funkci ministra hospodářství a práce. Vedle | ||
| + | průmyslu a obchodu získal rozsáhlé kompetence též v oblasti | ||
| + | sociální a zdravotní péče a zčásti i v protektorátním peněžnictví. | ||
| + | Vláda stála fakticky pod jeho dozorem a na ministerstvu | ||
| + | nastolil tvrdý germanizační kurs. Když byl po Heydrichově | ||
| + | smrti vytvořen při úřadu státního ministra Karla Hermanna | ||
| + | Franka Ústřední hospodářský štáb (Zentralwirtschaftsstaab), | ||
| + | stál B. v jeho čele jako jednatel. Po vyhlášení tzv. totální války | ||
| + | počátkem roku 1943 podřídil protektorátní hospodářství | ||
| + | v plném rozsahu potřebám třetí říše, včetně rozsáhlého nuceného | ||
| + | nasazení českých pracovních sil do válečných podniků, | ||
| + | převážně v Německu (měl např. rozhodující podíl na nasazení | ||
| + | celého ročníku 1924). 1944 povýšil v SS do hodnosti | ||
| + | Brigadeführera a v prosinci téhož roku byl Konradem Henleinem | ||
| + | povolán do štábu Volkssturmu. Na samém sklonku | ||
| + | války některými příkazy těžce poškodil protektorátní měnové | ||
| + | poměry. Dostal se původně do sovětského zajetí a teprve | ||
| + | 2. 10. 1948 byl předán do ČSR. 23. 12. 1948 ho odsoudil | ||
| + | Mimořádný lidový soud v Praze na doživotí. Ve vězení (krátce | ||
| + | v Plzni, poté na Mírově) vážně onemocněl. Než mohlo být | ||
| + | zahájeno jednání o mimořádném udělení milosti, B. zemřel. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 86; Tomeš 1, s. 91. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Trestní spis Mimořádného lidového soudu v Praze v záležitosti W. B., SOA | ||
| + | Praha. | ||
| + | |||
| + | Jan Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
[[Kategorie:Oppenweiler]] | [[Kategorie:Oppenweiler]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Bertsch Walter vlada.JPG|Protektorátní vláda, zleva Richard Bienert, Emanuel Moravec, Jindřich Kamenický, Emil Hácha, Jaroslav Krejčí, Walter Bertsch, Adolf Hrubý a Josef Kalfus. | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 11:31
| Walter BERTSCH | |
 | |
| Narození | 4.1.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Oppenweiler (Německo) |
| Úmrtí | 5.1.1952 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41279 |
BERTSCH, Walter, * 4. 1. 1900 Oppenweiler (Německo), † 5. 1. 1952 Brno, právník, politik
Po absolvování gymnázia vystudoval práva na univerzitách v Tübingen a v Mnichově. Začal pracovat ve státní službě a ještě před nástupem nacistů k moci se stal vedoucím úředníkem říšského ministerstva hospodářství v Berlíně. Od 1. 5. 1933 byl členem NSDAP a 1. 12. 1938 vstoupil jako čestný vedoucí do SS v hodnosti Obersturmbannführera. Měl styky též s nacistickou bezpečnostní službou (SD). Po okupaci českých zemí nacisty byl 2. 8. 1939 povolán do úřadu říšského protektora s úkolem vytvořit hospodářskou jednotu mezi Německem a protektorátem. V červnu 1940 dostal za úkol podřídit protektorátní hospodářství německým válečným potřebám. Při reorganizaci protektorátní vlády provedené 19. 1. 1942 z podnětu Reinharda Heydricha se stal jejím členem v klíčové funkci ministra hospodářství a práce. Vedle průmyslu a obchodu získal rozsáhlé kompetence též v oblasti sociální a zdravotní péče a zčásti i v protektorátním peněžnictví. Vláda stála fakticky pod jeho dozorem a na ministerstvu nastolil tvrdý germanizační kurs. Když byl po Heydrichově smrti vytvořen při úřadu státního ministra Karla Hermanna Franka Ústřední hospodářský štáb (Zentralwirtschaftsstaab), stál B. v jeho čele jako jednatel. Po vyhlášení tzv. totální války počátkem roku 1943 podřídil protektorátní hospodářství v plném rozsahu potřebám třetí říše, včetně rozsáhlého nuceného nasazení českých pracovních sil do válečných podniků, převážně v Německu (měl např. rozhodující podíl na nasazení celého ročníku 1924). 1944 povýšil v SS do hodnosti Brigadeführera a v prosinci téhož roku byl Konradem Henleinem povolán do štábu Volkssturmu. Na samém sklonku války některými příkazy těžce poškodil protektorátní měnové poměry. Dostal se původně do sovětského zajetí a teprve 2. 10. 1948 byl předán do ČSR. 23. 12. 1948 ho odsoudil Mimořádný lidový soud v Praze na doživotí. Ve vězení (krátce v Plzni, poté na Mírově) vážně onemocněl. Než mohlo být zahájeno jednání o mimořádném udělení milosti, B. zemřel.
L: BL 1, s. 86; Tomeš 1, s. 91.
P: Trestní spis Mimořádného lidového soudu v Praze v záležitosti W. B., SOA Praha.
Jan Novotný
Protektorátní vláda, zleva Richard Bienert, Emanuel Moravec, Jindřich Kamenický, Emil Hácha, Jaroslav Krejčí, Walter Bertsch, Adolf Hrubý a Josef Kalfus.
