Verze z 1. 10. 2019, 11:41, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BERZELIUS Jöns Jacob 20.8.1779-7.8.1848

Z Personal
Jöns Jacob BERZELIUS
Narození 20.8.1779
Místo narození Väfversunda (Švédsko)
Úmrtí 7.8.1848
Místo úmrtí Stockholm (Švédsko)
Povolání 15- Lékaři
3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 459
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136361

BERZELIUS, Jöns Jacob, * 20. 8. 1779 Väfversunda (Švédsko), † 7. 8. 1848 Stockholm (Švédsko), lékař, chemik, mineralog

Profesor medicíny, farmacie, chemie na Medicínsko-chirurgickém institutu ve Stockholmu, sekretář Královské akademie věd ve Stockholmu. Položil vědecké základy chemie. Jeho práce byly ze švédštiny překládány do řady jazyků.

V létě 1822 navštívil Čechy, spolu s Kašparem M. Šternberkem poznal Karlovy Vary, kde studoval minerální vody a sediment (sintr) z Vřídla a prokázal, že jeho hlavním nerostem je aragonit. Hlavním cílem cesty byla Komorní Hůrka u Chebu, významný objekt dobového sporu o vzniku geologických jevů mezi neptunisty a vulkanisty. Pravděpodobně navštívil i Teplice a okolí. 1822 uveřejnil chemické analýzy minerálních vod z Karlových Var, Kynžvartu a Teplic. Později provedl analýzu hořkých vod ze Zaječic u Chomutova. Ve 30. letech popsal železné meteority z Lokte a Bohumilic u Vimperka, včetně jejich chemického složení. Přispíval do ročenky Almanach de Carlsbad, kterou vydával Jean de Carro. Byl čestným členem Společnosti Vlastenského muzea v Čechách. Spolu s Davidem Becherem zahájil moderní chemický výzkum českých minerálních vod.

D: Abhandlingar i fysik, kemie och mineralogi. 6 dílů, 1806-18, Stockholm; Lärbok i kemien. 3 díly, Stockholm, 1808-12; Undersökning af Mineral- -vattnen i Carlsbad, Töplitz och Königswart i Böhmen, in: Kongliga svenska vetenskapsakademins handlingar (Stockholm), 1822, s. 139n.; Om Meteorstenar, in: tamtéž, 1834, 2, 3, s. 113n.; Undersökning af bestandsdelarne i Bitterwattnet fran Saidschütz i Böhmen, in: tamtéž, 1839, s. 97n.

L: OSN, 3, s. 880; NGS, 2, s. 668; R. Kettner, Franz Ambros Reuss, in: Čas. Mineral. Geol., 6, 1961, č. 1, s. 124n.; J. Haubelt, Kašpar M. Šternberg, přírodovědec, geolog, 1988, s. 60n.; M. M. Grady, Catalogue of Meteorites, London, 2000, s. 109n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský