Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BEYVL Josef 7.6.1906-10.7.1978

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BEYVL
| obrázek = Beyvl Josef portret.jpg
| datum narození = 7.6.1906
| místo narození = Lomnice nad Popelkou
| datum úmrtí = 10.7.1978
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec

| jiná jména = 
}}

'''BEYVL, Josef,''' ''* 7. 6. 1906 Lomnice nad Popelkou, † 10. 7. 1978 Praha, herec''

Syn maloměstského poštmistra. Od dětství se věnoval ochotnickému
divadlu. Láska k divadlu ho proti otcově vůli přivedla
1925 k venkovským kočovným společnostem, kterých
vystřídal devatenáct (např. Karel Želenský, Josef Burda, Karel
Jičínský). Ve třicátých letech účinkoval i na pražských scénách
(Jiráskovo divadlo ve Vršovicích, Uranie), 1940–51 byl
členem Zemského divadla v Brně, 1951–78 získal angažmá
v Městských divadlech pražských. Svým naturelem a spontánním
komediálním projevem se stal oblíbeným představitelem
bodrých, mnohdy vychytralých lidových postav v českém
i světovém klasickém repertoáru: Doolittle (G. B. Shaw:
''Pygmalion'' a A. Lerner, F. Loewé: ''My Fair'' ''Lady'') a Falstaff
(W. Shakespeare: ''Veselé'' ''paničky'' ''windsorské''), policejní komisař
Michail Semjonič v Radokově inscenaci ''Švédská'' ''zápalka''
A. P. Čechova, loupežník Sarka Farka v Drdově hře ''Hrátky''
''s čertem'', Arnulf v Molièrově komedii ''Škola'' ''pro ženy''. Před
kamerou se objevil koncem čtyřicátých let, a to ve dvou hlavních
rolích: soudní rada Vojtěch Štěpán ve Steklého komedii
podle divadelní hry Karla Krpaty ''Soudný'' ''den'' (1948) a vrchní
policejní inspektor Zouplna ve Slavíčkově kriminálním dramatu
''Dnes o'' ''půl'' ''jedenácté'' (1949). Pak už byl na plátně obsazován
jen do drobných rolí, kterých však během třiceti let
vytvořil na osmdesát. B. robustní a komediální projev vynikl
především v postavách venkovských mudrlantů, hostinských,
policistů, funkcionářů, domácích, železničářů, hajných, prodavačů
a hlídačů ve filmech různých žánrů (''Mordová'' ''rokle'',
1951; ''Plavecký'' ''mariáš'', 1952; ''Obušku'', ''z pytle'' ''ven!'', 1955;
''Rudá'' ''záře'' ''nad Kladnem'', 1955; ''Kasaři'', 1958; ''Tři přání'', 1958;
''Dva z'' ''onoho'' ''světa'', 1962; ''Mezi'' ''námi'' ''zloději'', 1963; ''Alibi na''
''vodě'', 1965; ''Ta naše'' ''písnička'' ''česká'', 1967; ''Zabil jsem'' ''Einsteina,''
''pánové…'', 1969; ''Aféry'' ''mé'' ''ženy'', 1972; ''Jáchyme,'' ''hoď'' ''ho do''
''stroje!'', 1974; ''Bouřlivé'' ''víno,'' 1976; ''Silnější'' ''než'' ''strach'', 1978).
Účinkoval hojně v televizních inscenacích (''Žižkův'' ''meč'', ''Můj''
''generál'', ''Chlap'' ''pravdu'' ''neunese'') i v zábavných pořadech a seriálech
(''Tři'' ''chlapi'' ''v chalupě'', 1962; F. L. Věk, 1971; ''Ve znamení''
''Merkura'', 1978).

'''L:''' FPH 1, s. 33n.; P. Hořec, J. B. – člověk a herec, který nezarmoutí, in:
Květy, 1963, č. 52, s. 14n.; V. Dubský, Na kus řeči s J. B., in: Záběr 5, 13.
4. 1972, č. 8, s. 7; lš, J. B. – herec pro legraci, in: Lidová demokracie, 5. 6.
1976, s. 5; V. Mařík, J. B. – sedmdesátník, in: Mladá fronta 8. 6. 1976, s. 4;
J. Černý, Pracovat znamená mládnout, in: Květy 10. 6. 1976, č. 24, s. 36n.;
ma, Já vím, že se usmějete…, in: Týdeník Československé televize, 1976,
č. 26, s. 8; mV, Oblíbený herec, in: Tvorba, 1976, č. 25, s. 2; Blesk magazín
(Plus TV) 6. 10. 2000, s. 12; P. Hořec, Důvěrná setkání. Slavní čeští herci
v zákulisí, 1997; týž, Přátelství, která neumírají. Zdeněk Štěpánek, J. B.,
Eduard Kohout, Olga Scheinpflugová, 2001.

Miloš Fikejz
   
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:1906]]
[[Kategorie:Lomnice nad Popelkou]]
[[Kategorie:1978]]
[[Kategorie:Praha]]