Biografický slovník
BEZDÍČEK Karel 27.1.1888-9.5.1915: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 9.5.1915 | | datum úmrtí = 9.5.1915 | ||
| místo úmrtí = u La Targette u Arrasu (Francie) | | místo úmrtí = u La Targette u Arrasu (Francie) | ||
| − | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | + | | povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| − | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 472 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 13:09
| Karel BEZDÍČEK | |
 | |
| Narození | 27.1.1888 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 9.5.1915 |
| Místo úmrtí | u La Targette u Arrasu (Francie) |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 472 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41356 |
BEZDÍČEK, Karel, * 27. 1. 1888 Vídeň (Rakousko), † 9. 5. 1915 u La Targette u Arrasu (Francie), účastník 1. odboje
Otec byl krejčovským mistrem, který se 1888 přestěhoval s rodinou z Vídně do Sezemic u Pardubic. 1902–04, po ukončení docházky na měšťanské škole, se B. učil u otce krejčím. Pak odcestoval nejdříve do Vídně za staršími sourozenci a 1905 do Berlína. Tam se zapojil do činnosti krajanského sociálnědemokratického spolku. Krátce pracoval v Kolíně nad Rýnem a 1907 odešel za prací do Londýna. V dubnu 1908 nastoupil jako mistr v krejčovském závodě v anglickém Brightonu. Pro své radikální socialistické názory byl pravděpodobně nežádoucím, a tak brzy požádal na rakousko- uherském konzulátě o povolání k nástupu vojenské prezenční služby. Od 1. 10. 1909 pak sloužil v Tione poblíž Tridentu (dnes Trento) v jižních Tyrolích. Po roce dosáhl hodnosti četaře a byl přidělován jako instruktor k výcviku nováčků. V srpnu 1912 armádu opustil a koncem září odešel za řemeslem do Paříže. Již v prosinci si otevřel vlastní krejčovskou dílnu, stal se cvičitelem pařížského Sokola a na jaře 1914 členem výboru krajanské sokolské jednoty s čestnou funkcí praporečníka. Po vypuknutí první světové války spoluorganizoval hnutí krajanské kolonie na pomoc Francii. Společně s Josefem Pultrem, Běloborem Bernardem a J. Šíbalem patřil k nejradikálnějším iniciátorům protirakouských demonstrací. Ovlivněn Václavem Dostalem se přihlásil mezi prvními do francouzské armády a když byli vojáci cizí státní příslušnosti odmítnuti, vstoupil do cizinecké legie. Byl zařazen do 1. čety roty českých dobrovolníků Nazdar, kde Dostalovi pomáhal při náboru i prvním výcviku. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl na Pultrův a Bernardův návrh zvolen praporečníkem jednotky. Zahynul v bitvě u Arrasu. Jeho ostatky ani prapor nebyly po boji nalezeny.
L: R. Robl, Praporečník K. B., 1935; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 13.
P: osobní archiv autora hesla.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
Pomník Karla Bezdíčka v Sezemicích nad Loučnou
