BEZDĚKA František Rudolf 29.12.1788-19.3.1871

Z Personal
František Rudolf BEZDĚKA
Narození 29.12.1788
Místo narození Březnice
Úmrtí 19.3.1871
Místo úmrtí Písek
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 467-468
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41344

BEZDĚKA, František Rudolf, * 29. 12. 1788 Březnice, † 19. 3. 1871 Písek, římskokatolický kněz, spisovatel, historik, pedagog

Byl synem krejčího Antonína B. a Anny, rozené Hrachovcové. 1803–07 studoval na gymnáziu v Písku. Ve studiích pokračoval v Praze na filozofické (1807–09) a na teologické fakultě (1809–11). Navštěvoval i přednášky Jana Nejedlého o češtině. Na podzim 1811 vstoupil do semináře v Českých Budějovicích. Tam během studia vyučoval dobrovolně češtinu. Na kněze byl vysvěcen 15. 8. 1812. Potom zastával místo kaplana v Blatné, kde se 1812 seznámil s Janem Evangelistou Purkyněm, který působil u barona Františka Hiltprandta jako vychovatel jeho syna. Toto přátelství nezaniklo ani po odchodu J. E. Purkyně na lékařskou fakultu do Prahy a trvalo po zbytek Purkyňova života. Z Blatné odešel B. 1819 do Písku poté, co byl ustanoven katechetou a učitelem řečtiny na tamním gymnáziu, kde zůstal až do penze (výnos o jeho penzionování byl vydán 8. 10. 1851). Kromě výuky, jíž byl pověřen, tam vyučoval i češtinu, jak to dokládá zvláštní povolení z roku 1841. Mezi jeho žáky patřil např. básník a filolog Jan Pravoslav Koubek. Přispíval do českých novin v Příbrami, Praze a v Písku. K jeho největším zálibám patřila historie, obzvláště regionální, které se po odchodu na odpočinek plně věnoval. Spolupracoval s místním archivním badatelem a spisovatelem Josefem Schönem, společně publikovali česky a patřili k nejhorlivějším představitelům vlasteneckých snah v Písku. 1853 jej město jmenovalo svým čestným občanem. 1855 se stal konzervátorem pro Písecký kraj. Pořizoval velké množství českých archivních výpisků (i z mimopíseckých archivů), z nichž některé nabídl Josefu Jungmannovi. Zpracoval též Písecké paměti, které však zůstaly v rukopise, protože nebyly zcela dokončeny, podobně jako některé jeho osobní vzpomínky a kázání. 1869 se B. u tehdejšího starosty Tomáše Šobra úspěšně zasadil o udělení čestného píseckého občanství J. E. Purkyňovi.

D: Kniha modlicí pro dospělejší a vzdělanější, zvlášť studující mládež, 1845; Paměti města Písku (rukopis).

L: nekrology in: Květy, 1871, s. 103; Národní listy 22. 3. 1871; OSN 3, s. 920; BOS 2, s. 194; LČL 1, s. 218 (kde další literatura); V. Bartůšek, Udělení čestného občanství J. E. Purkyňovi v Písku, in: JSH 56, 1987, s. 138n. (kde další literatura); O. Kolář, Město v času proměn, in: Z dějin města Písku v druhé polovině 19. století, 1990, s. 14n.; L. Cihla – V. Bartůšek, Okresní archív Písek se sídlem v Mirovicích, in: Soupis pramenů k životu a dílu J. E. Purkyně uložených v československých archívech, ed. J. Beran, 1987, s. 108; Průvodce po fondech LA PNP 1, in: Sborník Památníku národního písemnictví, 26, 1993, s. 28; F. X. Halas, Soupis korespondence J. E. Purkyně, 1987, s. 51; Almanach 750 let města Písku, 1993, s. 22.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Václav Bartůšek