BEZDĚKOVÁ Eva 25.11.1929-19.9.1992: Porovnání verzí

Z Personal
(BEZDĚKOVÁ_Eva_25.11.1929-19.9.1992)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.11.1929
 
| datum narození = 25.11.1929
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 19.9.1992
 
| datum úmrtí = 19.9.1992
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 64- Překladatel
 
| povolání = 64- Překladatel
 
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
 
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Eva BEZDĚKOVÁ
+
}}
 +
 
 +
'''BEZDĚKOVÁ, Eva,''' ''* 25. 11. 1929 Brno, † 19. 9. 1992 Praha, divadelní dramaturgyně, překladatelka, publicistka''
 +
 
 +
Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Praze (1948) studovala
 +
1948–50 chemii na ČVUT. Studia nedokončila a nastoupila
 +
do zaměstnání ve společnosti Centrotex. Pracovala
 +
nejprve jako korespondentka a pak jako referentka exportu.
 +
V té době navázala na svá dosavadní soukromá studia hudby
 +
a jazyků a od počátku padesátých let se při zaměstnání systematicky
 +
zabývala dramaturgií a překládáním. Spolupracovala
 +
s operou ND v Praze a v Brně. Postupně působila jako
 +
dramaturgyně ve Studijním a vývojovém středisku Pražské
 +
estrády (1956–57), v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně
 +
(1961–62), v pražském Rokoku (1963–68) a v Divadle Stanislava
 +
Kostky Neumanna v Praze-Libni (1968–73). V době
 +
normalizace ministerstvo kultury zakázalo B. další působení
 +
v hlavním městě. 1973–79 našla útočiště v Brně v tehdejším
 +
Státním divadle, kde se podílela s úspěchem na uvádění
 +
moderního operního repertoáru a kde působila rovněž jako
 +
lektorka opery a v Divadle bratří Mrštíků. Z Brna odešla do
 +
Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni a 1979–84 tam působila
 +
jako dramaturgyně opery, zpěvohry a baletu. Odtud přešla
 +
do Hudebního divadla v Praze-Karlíně (1984–90). Nakonec
 +
krátce pracovala jako poradkyně dramaturgie v pražském Divadle
 +
ABC (1990–92).
 +
 
 +
B. jako talentovaná a pilná překladatelka děl psaných hlavně
 +
francouzsky, italsky a anglicky se zajímala především o dramatickou
 +
literaturu – operní a operetní libreta, jichž převedla do
 +
češtiny více než čtyřicet. Pro brněnské divadlo nově pře ložila
 +
mj. libreto opery ''Samson a'' ''Dalila'' (premiéra 1958), v sedmdesátých
 +
letech Martinů ''Ariadnu'', Bartókův ''Modrovousův''
 +
''hrad'', Moniuszkovu ''Halku'' a Debussyho ''Péllease'' ''a Mélisandu''
 +
aj. Překládala světovou prózu (Patrick Cauvin, Jules Verne
 +
ad.). V některých případech uvedla do českého prostředí literární
 +
hodnoty dosud neznámé (mj. Fernando Arrabal, Jacques
 +
Audiberti, René de Obaldia a Dario Fo), nově přeložila
 +
texty u nás již zdomácnělé: mj. hry Molièrovy, Jeana Giraudouxe,
 +
díla Jeana Anouilha a Françoise Saganové. Externě
 +
spolupracovala se Studiem pro úpravu zahraničních filmů
 +
(dabingem), s Československou televizí a s Československým
 +
rozhlasem. Pořídila i překlad pro dabování filmu ''Knoflíková''
 +
''válka'', poté se postarala i o knižní podobu tohoto díla Louise
 +
Pergauda. Příležitostně se věnovala též vlastní tvorbě.
 +
 
 +
'''D:''' překlady – výběr (z francouzštiny): J. Anouilh, Skřivánek, 1958; týž, Ardéla
 +
neboli Kopretina, 1967; F. Arrabal, Hřbitov aut, 1968; J. Audiberti, Dnes
 +
jako před rokem, 1969; P. Cauvin, Eldorádo, 1985; A. Dumas ml., Dáma
 +
s kaméliemi, 1956; J. Giraudoux, Souboj andělů, 1967; F. Marceau, Náš
 +
drobeček, 1971; Molière, Amfitryon, 1972 (pod jménem František Vrba);
 +
týž, Tartuffe, 1974; R. de Obaldia, Čtyři impromptu. Zářná dvojčata. Velkovezír.
 +
Katova oběť. Nebožtík, 1968; F. Saganová, Zámek ve Švédsku. Někdy
 +
i housle, 1967 (s J. Simonidesem); V. Sardou, Madame Sans-Gêne, 1971;
 +
J. Verne, Hvězda jihu, 1955; E. Zola, Tereza Raquinová, 1957; týž, Růžové
 +
poupě, 1961; (z italštiny) D. Fo, Archandělé nehrají biliár, 1963; A. R. Beolco,
 +
Komedie o lásce. Vodička z Ancony, 1969; G. Scarnicci – R. Tarabusi, Kaviár nebo čočku, 1966; tíž, Otcové se rodí ve skříních, 1972; (z angličtiny)
 +
M. Jackson, Moonwalk, 1990; W. Kotzwinkle, E. T. mimozemšťan, 1991;
 +
J. E. Wayne, Romantický život monacké kněžny, 1991.
 +
 
 +
'''L:''' Postavy brněnského jeviště 3, 2004, s. 636n.; H. Žantovská, Za E. B., in:
 +
Lidové noviny 25. 9. 1992, s. 13; Rozloučení s E. B., in: Lidová demokracie
 +
23. 9. 1992.
 +
 
 +
Eugenie Dufková, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
−
 
 
[[Kategorie:1929]]
 
[[Kategorie:1929]]
 +
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1992]]
 
[[Kategorie:1992]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 6. 7. 2016, 15:15

Eva BEZDĚKOVÁ
Narození 25.11.1929
Místo narození Brno
Úmrtí 19.9.1992
Místo úmrtí Praha
Povolání

64- Překladatel

82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69885

BEZDĚKOVÁ, Eva, * 25. 11. 1929 Brno, † 19. 9. 1992 Praha, divadelní dramaturgyně, překladatelka, publicistka

Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Praze (1948) studovala 1948–50 chemii na ČVUT. Studia nedokončila a nastoupila do zaměstnání ve společnosti Centrotex. Pracovala nejprve jako korespondentka a pak jako referentka exportu. V té době navázala na svá dosavadní soukromá studia hudby a jazyků a od počátku padesátých let se při zaměstnání systematicky zabývala dramaturgií a překládáním. Spolupracovala s operou ND v Praze a v Brně. Postupně působila jako dramaturgyně ve Studijním a vývojovém středisku Pražské estrády (1956–57), v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně (1961–62), v pražském Rokoku (1963–68) a v Divadle Stanislava Kostky Neumanna v Praze-Libni (1968–73). V době normalizace ministerstvo kultury zakázalo B. další působení v hlavním městě. 1973–79 našla útočiště v Brně v tehdejším Státním divadle, kde se podílela s úspěchem na uvádění moderního operního repertoáru a kde působila rovněž jako lektorka opery a v Divadle bratří Mrštíků. Z Brna odešla do Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni a 1979–84 tam působila jako dramaturgyně opery, zpěvohry a baletu. Odtud přešla do Hudebního divadla v Praze-Karlíně (1984–90). Nakonec krátce pracovala jako poradkyně dramaturgie v pražském Divadle ABC (1990–92).

B. jako talentovaná a pilná překladatelka děl psaných hlavně francouzsky, italsky a anglicky se zajímala především o dramatickou literaturu – operní a operetní libreta, jichž převedla do češtiny více než čtyřicet. Pro brněnské divadlo nově pře ložila mj. libreto opery Samson a Dalila (premiéra 1958), v sedmdesátých letech Martinů Ariadnu, Bartókův Modrovousův hrad, Moniuszkovu Halku a Debussyho Péllease a Mélisandu aj. Překládala světovou prózu (Patrick Cauvin, Jules Verne ad.). V některých případech uvedla do českého prostředí literární hodnoty dosud neznámé (mj. Fernando Arrabal, Jacques Audiberti, René de Obaldia a Dario Fo), nově přeložila texty u nás již zdomácnělé: mj. hry Molièrovy, Jeana Giraudouxe, díla Jeana Anouilha a Françoise Saganové. Externě spolupracovala se Studiem pro úpravu zahraničních filmů (dabingem), s Československou televizí a s Československým rozhlasem. Pořídila i překlad pro dabování filmu Knoflíková válka, poté se postarala i o knižní podobu tohoto díla Louise Pergauda. Příležitostně se věnovala též vlastní tvorbě.

D: překlady – výběr (z francouzštiny): J. Anouilh, Skřivánek, 1958; týž, Ardéla neboli Kopretina, 1967; F. Arrabal, Hřbitov aut, 1968; J. Audiberti, Dnes jako před rokem, 1969; P. Cauvin, Eldorádo, 1985; A. Dumas ml., Dáma s kaméliemi, 1956; J. Giraudoux, Souboj andělů, 1967; F. Marceau, Náš drobeček, 1971; Molière, Amfitryon, 1972 (pod jménem František Vrba); týž, Tartuffe, 1974; R. de Obaldia, Čtyři impromptu. Zářná dvojčata. Velkovezír. Katova oběť. Nebožtík, 1968; F. Saganová, Zámek ve Švédsku. Někdy i housle, 1967 (s J. Simonidesem); V. Sardou, Madame Sans-Gêne, 1971; J. Verne, Hvězda jihu, 1955; E. Zola, Tereza Raquinová, 1957; týž, Růžové poupě, 1961; (z italštiny) D. Fo, Archandělé nehrají biliár, 1963; A. R. Beolco, Komedie o lásce. Vodička z Ancony, 1969; G. Scarnicci – R. Tarabusi, Kaviár nebo čočku, 1966; tíž, Otcové se rodí ve skříních, 1972; (z angličtiny) M. Jackson, Moonwalk, 1990; W. Kotzwinkle, E. T. mimozemšťan, 1991; J. E. Wayne, Romantický život monacké kněžny, 1991.

L: Postavy brněnského jeviště 3, 2004, s. 636n.; H. Žantovská, Za E. B., in: Lidové noviny 25. 9. 1992, s. 13; Rozloučení s E. B., in: Lidová demokracie 23. 9. 1992.

Eugenie Dufková, Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BEZDĚKOVÁ_Eva_25.11.1929-19.9.1992&oldid=93868“