Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BEZDĚK Jan 16.5.1858-9.3.1915

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan BEZDĚK
| obrázek = Bezdek Jan portret.jpg
| datum narození = 16.5.1858
| místo narození = Soběslav
| datum úmrtí = 9.3.1915
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 466-467
}}

'''BEZDĚK, Jan,''' ''* 16. 5. 1858 Soběslav, † 9. 3. 1915 Praha, mykolog, botanik, pedagog''

Pocházel z rodiny soběslavského měšťana a krejčovského
mistra. Po studiích na gymnáziu v Třeboni a na učitelském
ústavu v Soběslavi 1880 nastoupil jako učitel obecné školy
v Maršově nad Metují. Tam působil jen rok a pak až do 1889
učil na obecných školách v Borové u Přibyslavi, Malé Věžnici
u Polné a v Poděšíně. 1889–96 byl ustanoven ředitelem na
dvoutřídce v Hněvkovicích u Humpolce a 1897–1907 byl
učitelem školy v Polici nad Metují. 1907 odešel do výslužby.
B. miloval přírodu. Nejprve se věnoval botanice a studoval
jevnosnubné rostliny. Floristicky je zkoumal a sbíral pro
herbář na četných lokalitách v okolí Soběslavi, Humpolce,
Polné a Čáslavi. Spolupracoval s profesorem Ladislavem Čelakovským,
kterému pro jeho ''Prodromus'' ''květeny'' ''české'' zasílal
zajímavé floristické údaje ze svých působišť. Po zevrubném
obeznámení s jevnosnubnými rostlinami B. obrátil pozornost
k rostlinám tajnosnubným, z nichž velký zájem věnoval mechorostům
(Bryophyta). V době působení v Hněvkovicích
zahájil i mykologická studia. První poznatky o vyšších houbách
získával z francouzského spisu ''Nouvelle'' ''Flore'' ''des Champignons''.
Dalším pilným studiem domácí a zahraniční mykologické
literatury a praktickými poznatky o houbách v jejich
přírodním prostředí se vypracoval u nás i v cizině ve známého
a uznávaného mykologa. Jeho poznatků využíval botanik Josef
Velenovský i mnozí lékaři a učitelé a B. zásluhou byly mykologicky
probádány některé české regiony. B. se stal prvním
poradním členem mykologického odboru České botanické
společnosti a členem Mykologické společnosti v Paříži, dále
byl od 1894 přispívajícím členem Klubu přírodovědeckého
v Praze a od 1901 spolupracovníkem časopisu ''Příroda''. Velkou
popularitu u učitelů a u široké veřejnosti si získal pořádáním
mykologických přednášek a vícedenních kursů. Přednášek
uskutečnil více než sto a houbařských kursů, z nichž první
se konal v Jílovém u Prahy 10.–15. 9. 1907, více než čtyřicet.
1914 přednášel o rodu muchomůrka (Amanita) v botanické
sekci 5. sjezdu českých přírodovědců a lékařů v Praze. B. si
nedlouho před skončením své učitelské dráhy předsevzal, že
sestaví velké dílo o houbách, do kterého snese své poznatky
získané dlouholetým pozorováním hub v přírodě a usilovným
studiem starých i novějších mykologických spisů a ve kterém
opraví omyly a chyby svých předchůdců. Ve svém úsilí se spojil
s Václavem Luňáčkem, akademickým malířem a dlouholetým
přítelem, který do dvoudílného atlasu ''Houby'' ''jedlé'' ''a jim'' ''podobné'' ''jedovaté'' vytvořil věrné ilustrace. Ačkoliv bylo toto jedinečné
dílo zpracováním textu a obrazů v českém odborném
písemnictví původní, museli ho oba autoři za cenu velkých
finančních obětí vydat vlastním nákladem, a tak další zpracované
části atlasu zůstaly jen v rukopise. Drobnější odborné
články B. psal především do časopisu ''Příroda'' a do ''Almanachu''
''praktického'' ''člověka''. Zpracoval rovněž několik desítek hesel
z oboru mykologie pro ''Ottův'' a ''Hospodářský'' ''slovník'' ''naučný''.

'''D:''' Houby jedlé a jim podobné jedovaté, I–II, 1901 a 1905; Zužitkování hub,
1905; Kritické studium mykologických publikací Dr. J. Macků, 1917.

'''L:''' OSN 28, s. 104; J. Macků, Houbařský kurs J. B. v Jílovém, in: Příroda 6,
1907–08, s. 63n.; Příroda a škola 12, 1913–14, s. 108n.; Příroda 13, 1918 až
1919, s. 29n.; Časopis českých houbařů 1, 1919, s. 2n., a tamtéž 10, 1930,
s. 66n., 105n.; Česká mykologie 13, 1959, s. 129n.; I. Klášterský a kol.,
Botanikové na českém a moravském území od nejstarších dob, in: Zprávy
Československé společnosti pro dějiny věd a techniky, 1970, č. 14–15, s. 59;
L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 30n.; J. Prchal, Biografický slovník
Polenska, 2002, s. 9.

Zdeněk Koleška

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Soběslav]]
[[Kategorie:1915]]
[[Kategorie:Praha]]